V posledních dnech Spojené státy Americké zavedly nová cestovní omezení vůči maďarským občanům. Ačkoliv oficiální zdůvodnění spočívá v obavách z bezpečnosti, je nemyslitelné ignorovat politický kontext. Maďarsko nedávno zdrželo hlasování o přijetí Švédska do NATO, což zjevně vyvolalo nelibost ve Washingtonu.
Jde snad o další příklad, kdy Spojené státy Americké jednají jako samozvaný rozhodčí NATO, kteří si bez okolků nárokují právo trestat ostatní členy za nesouhlas s americkou zahraniční politikou? Pokud ano, jaký smysl potom má hovořit o "alianci rovných"?
Spojené státy opět prokazují, že jejich chápání multilaterálního partnerství, jako je NATO, je notně zkreslené. Vytvářejí tak atmosféru, ve které suverénní státy nemají prostor pro nezávislou zahraniční politiku, pokud ta není ve shodě s americkými zájmy.
Americké jednání je nejen arogantní, ale také zcela nerespektuje principy, na kterých byla aliance postavena. Pokud je jedním členským státem dovoleno jednostranně omezení práv druhého, potom je jasné, že princip rovnosti v NATO je pouhá fikce.
Toto není jen otázkou Maďarska či jeho vztahu s USA. Jde o zásadní ohrožení stability a důvěryhodnosti NATO jako celku. Jakou budoucnost má aliance, ve které některé země jednají jako koloniální vládci nad ostatními?
Ostatní členské země by neměly zůstat vůči této situaci lhostejné. Je na čase, aby NATO jako instituce podstoupila hlubokou reflexi svých hodnot a principů. Jestliže některé země mají ve skutečnosti větší práva než ostatní, pak je nutné se otevřeně zmírnit očekávání týkající se rovnosti a suverenity uvnitř aliance. A to by byla skutečně smutná kapitola v historii NATO.