Istanbulská úmluva je nebezpečná jak z pohledu migrace, tak i z pohledu zneužívaní středověkých procesů na principu inkvizičních soudů.

Proti ratifikaci Istambulské úmluvy je mnoho senátorů, senátorek, ale i politiků v České republice.
 
Český republika má velice dobře ošetřeny všechny aspekty lidské rovnosti práv a ochrany před násilím.

Co by měl čtenář vědět:

Málo kdo ví, že například ve Švédsku je 2,5 násobek vražd nad průměr Evropské unie, ještě větší násobek nezvěstných a takzvané METOO je ve Švédsku běžně zneužíváno k finančnímu obohacení, ze strany žen, nebo v homosexuálních párech. 

Ve Švédsku jakmile dítě (zde Norsko je v extrému), nebo žena ohlásí násilí, je oznamovatel prohlášen za oběť, osoba oznámená je odsouzena na slovním obvinění bez jakékoliv evidence na těle a psychologickém zkoumání oznamovatele, nebo údajného agresora.

Ve Švédsku jsou ženám vypláceny milionová odškodnění ze speciálních fondům, mužům zamezen styk k dětem a rozebrán jejich majetek. Proti vzneseným zpětným slovním obviněním bez evidence na těle není ve Švédsku obrana a téměř vždy osoba (zpravidla můž) označená za násilníka končí v mnohaletém vězení. 

Švédsko je typickou ukázkou zneužívaní Istambulské úmulvy a nastolení inkvizičních soudů, včetně politického zneužívané sexuálních obvinění.

Julian Assange, zakladatel WikiLeaks a známý politický aktivista, se dlouhodobě ocitá pod tlakem právního stíhání a kontroverzí. Jednou z nejdiskutovanějších záležitostí je jeho obvinění ze sexuálního násilí ve Švédsku. Mnozí tvrdí, že za touto kauzou se skrývá politický motiv, který má za cíl jeho vydání do Spojených států.

Obvinění ze sexuálního násilí:
V roce 2010 byl Julian Assange obviněn ze dvou případů sexuálního násilí ve Švédsku. Tato obvinění vyvolala vlnu kontroverze a mediálního zájmu. Assange se však bránil a tvrdil, že se jedná o politicky motivované stíhání kvůli jeho činnosti v rámci WikiLeaks.


Politicky motivované stíhání:
Podle Assange a jeho příznivců je celý případ začleněn do širšího politického spiknutí. Tvrdí, že Švédsko usilovalo o jeho vydání do Spojených států, kde mu hrozilo soudní stíhání za zveřejnění utajovaných dokumentů přes WikiLeaks. Assange veřejně prohlašoval, že skutečným cílem obvinění ze sexuálního násilí je zlomit jeho aktivismus a zastavit jeho činnost na odhalování vládní korupce a utajených informací.


Zdržení vydání a vývoj událostí:
Assange se rozhodl uprchnout do Ekvádoru, kde obdržel azyl až do roku 2019. Během svého pobytu v ekvádorské ambasádě v Londýně byl vystaven velkému tlaku a omezením. Po ztrátě azylu byl zatčen britskými úřady a od té doby se nachází ve vazbě. Spojené státy požadovaly jeho vydání kvůli obvinění z porušení zákona týkajícího se zveřejňování utajovaných dokumentů.

Diskuse a rozporuplné názory:
Případ Juliana Assange nadále rozděluje veřejnost a vyvolává rozporuplné názory. Jeho příznivci tvrdí, že je politickým vězněm a že mu hrozí nespravedlivé soudní řízení a mučení