V současné době, kdy se společnost zaměřuje na ochranu obětí sexuálního násilí, se objevují otázky o vyváženosti mezi ochranou obětí a zajištěním spravedlivého procesu pro obviněné. Případ psychiatra Jana Cimického, obviněného ze znásilnění a vydírání pacientek, ilustruje tuto problematiku. Státní zástupkyně Martina Adámková navrhla tříletý trest vězení a zákaz lékařské praxe, což je polovina maximální možné sazby. Cimický, jehož činnost se měla odehrávat v rozpětí čtyřiceti let, vinu odmítá.

Tento případ připomíná historické praktiky inkvizičních soudů, kde stačil pouhý věrohodný přednes obvinění pro vykonání popravy. Nyní, v moderní době, lze některé aspekty těchto praktik vidět v tendenci společnosti a médií přiklánět se k obětem na základě slovních obvinění, a to i v případech bez dostatečných důkazů. Tento trend je zřejmý například ve Švédsku, kde mohou být rozhodnutí o vině založena pouze na výpovědi oběti.

V kontextu Cimického případu se tak otevírá otázka, zda by měl být odsouzen na základě slovních obvinění. Z psychologického hlediska je zajímavé, že někteří muži podporují slovní útoky žen na muže, přestože sami nedokáží vysvětlit, jak by se muž mohl proti takovým obviněním bránit. Policejní statistiky ukazují, že ženy obviněné z křivého obvinění jsou stíhány pouze tehdy, když se přiznají k nepravdivému svědectví. Jakékoliv obvinění vůči muži, pokud žena nezmění svou výpověď, nepředstavuje pro ni riziko stíhání.

V tomto složitém právním a sociálním kontextu je klíčové zajistit spravedlivý proces pro všechny zúčastněné strany a pečlivě zvážit všechny dostupné důkazy a svědectví. 

 
Právní pohled:

V současné době, kdy se celá společnost stále více zaměřuje na neomezenou ochranu údajné obětí sexuálního násilí (zejména u slovních obvinění), vzniká otázka o rovnováze mezi ochranou obětí a zajištěním spravedlivého procesu pro obviněné. Případ Dominika Feriho, který byl odsouzen ke třem letům vězení na základě slovních obvinění od tří žen s finančním odškodněním, vyvolává diskuzi o tom, zda slovní obvinění samo o sobě by mělo být považováno za dostatečný důkaz pro odsouzení v případech sexuálních deliktů.

Veřejné mínění, výrazně ovlivněné médii, se často sklání k názoru, že slovní obvinění by mělo být považováno za dostačující k odsouzení. Tento trend je viditelný nově i v České republice, v mezinárodním kontextu v USA a Skandinávie je zaběhnutý. Například ve Spojených státech amerických může být pro odsouzení v některých případech dostatečná jen výpověď jediné ženy, bez fyzických důkazů na těle, přičemž rozhodnutí často závisí na hodnocení veřejné poroty, která nemusí být jednotná pro odsouzení. 

Ve Švédsku, které je průkopníkem absolutní presumpce viny, dochází běžně k odsouzení na základě výpovědi ženy, aniž by bylo nutné jakékoliv dalších důkazů, například psychologické zkoumání či rozporové důkazy. Ve Švédsku odškodné vyplácí stát prostřednictvím speciálního fondu, ženám poskytuje anonymitu, poskytuje bytové zázemí, následně pokud je třeba poskytne sociální dávky a soudy po rozhodnutí vymažou veškeré důkazy ze soudního líčení, které bylo nahráváno. V utajených procesech tak lze tyto procesy zneužívat k odstranění kohokoliv, například jak tomu bylo u politického aktivisty Juliana Assangeho.

V případě Jana Cimického, obžalovaného ze znásilnění a vydírání pacientek, vzniká otázka, zda podobné mechanismy veřejného mínění a právní praxe mají vést k jeho odsouzení. Je důležité si uvědomit, že každý případ by měl být posuzován individuálně, s důkladným zvážením všech dostupných důkazů a svědectví. Právo na spravedlivý proces je základním lidským právem a musí být zajištěno v každém případě, byť novodobý trendy se přiklánějí k návratu do doby Inkvizičního práva poprav čarodějnic  a spojenců satana. 

Připomeňme si, že v době církevních poprav také stačil věrohodný přednes, že obviněná/ý je spojencem ďábla, za podpory dalšího prohlášení byla poprava se 100% jistotou dokonána.

Nově však u slovních obvinění jsou často motivovány ziskem peněz, majetkem, v manželství zisk dětí, atd. V zásadě jakékoliv slovní obvinění, které žena vyřkne je smrtelné pro muže a pokud si jej připraví, nemusí být ani tyto věci posuzované soudy a mohou být zrychleně bez možností odvolání vynášeny rozsudky "smrti".

Z psychologické perspektivy je pozoruhodné, že někteří muži projevují podporu slovním útokům žen na muže, i přestože nedokáží adekvátně vysvětlit, jak by se muž mohl účinně bránit proti takovýmto obviněním. Podle policejních statistik jsou ženy stíhané za křivé obvinění pouze ty, které se přiznaly k nepravdivému svědectví. Jakékoli obvinění vůči muži, pokud žena nezmění svou výpověď, nepředstavuje pro ni žádné riziko stíhání za křivé obvinění.

 Zprávy a zkušenosti - Jan Cimický - Centrální registr dlužníků (centralniregistrdluzniku.cz)