V novém odhalení přichází na světlo denní kauza advokátky Hany Sukové, která z klientských účtů nezákonně vybrala 45 milionů korun v hotovosti. Případ vrhá stín pochybností na efektivitu AML kontrol bank, které přitom běžně podrobně zkoumají transakce řádově menšího rozsahu.

Advokátka Hana Suková bez kontroly vybrala miliony: Bankovní systém selhává při odhalování podvodů

Ve světle nových informací se kauza pražské advokátky Hany Sukové, obviněné ze zpronevěry 153 milionů korun, jeví ještě alarmujícíji. Ukázalo se, že Suková během 18 měsíců provedla téměř 400 výběrů hotovosti z účtů svých klientů uložených v advokátní úschově, přičemž celková suma dosáhla 45 milionů korun. To vše pod nosem bankovního systému, který měl díky AML (proti praní špinavých peněz) kontrolám zabránit takovýmto transakcím.

Ironií je, že banky se věnují důkladnému prověřování i mnohem menších a méně podezřelých transakcí obyčejných klientů. Případ Sukové tak znovu otevírá otázky o dvojím metru a účinnosti AML opatření, která mají chránit finanční systém před zneužitím.

Policisté původně věřili, že Suková „odkláněla“ peníze po milionových částkách dlouhodobě a nepozorovaně, avšak analýza pohybů na účtech odhalila, že téměř třetina peněz byla zpronevěřena v relativně krátkém období před jejím zatčením. Tento objem výběrů v hotovosti staví případ do zcela nového světla.

Obviněná advokátka ve výslechu uvedla, že začala si půjčovat od lidí, aby mohla peníze klientům vracet, což vysvětluje část výběrů. Nicméně, její neschopnost přesně vysvětlit, kam peníze šly, a odmítnutí jmenovat své věřitele, pouze prohloubila podezření.

Zatímco Česká spořitelna, přes kterou Suková transakce prováděla, odmítá komentovat případ s odkazem na bankovní tajemství, vznáší se otázky ohledně toho, proč bankovní instituce nezasáhla při tak výrazném počtu výběrů v hotovosti. Případ poukazuje na potenciální slabiny v bankovním a právním systému, který měl chránit klienty před takovýmto druhem zneužití.

Na základě výpovědí a zjištění se zdá, že případ Hany Sukové není izolovaným selháním, ale spíše symptomem širších problémů v systému finančních kontrol a ochrany proti finančnímu zneužití. Jak případ postupuje, klade se závažná otázka, zda jsou stávající AML kontroly dostatečně vybaveny k odhalení a prevenci takovýchto rozsáhlých podvodů.