Zkušená manažerka, tvář záchrany mediálního impéria a žena spojovaná s obnovou TV Barrandov. Dnes však jméno Andrey Mii Geyer figuruje v příběhu několika společností, které se dostaly do závažných finančních problémů. Televizní studio skončilo po neúspěšné reorganizaci v konkursu, vydavatelství Empresa Media čelí insolvenčnímu návrhu jedenácti bývalých zaměstnanců kvůli nevyplaceným mzdám a další společnost S-24 akvizice II, jejíž jednatelkou Geyer je, se v listopadu 2026 rovněž ocitla v insolvenčním řízení.

Andrea Mia Geyer: Tři firmy v insolvenčních problémech, nevyplacené mzdy a nesplněné sliby o záchraně Barrandova.
Veřejnost přitom ještě nedávno slýchala sliby o stabilizaci, nové éře a návratu prestiže. Jak tyto sliby obstály ve střetu s hospodářskou realitou? Jakou skutečnou odpovědnost měla Andrea Mia Geyer za řízení a kontrolu problémových společností? A proč se vedle plánů na ozdravení objevují nezaplacené pohledávky, problémy zaměstnanců a další soudní řízení?

Přinášíme kritický pohled na její profesní působení, veřejné výroky a otázky, které si zaslouží konkrétní odpovědi.

Andrea Mia Geyer: Od mediálních ambicí k tvrdé realitě finančních problémů

Andrea Mia Geyer vstoupila do širšího veřejného povědomí především jako manažerka spojená s televizí Barrandov, vydavatelstvím Empresa Media a podnikatelskou skupinou S-24 Jana Čermáka.

Její mediální obraz byl původně postaven na profesionalitě, ekonomickém vzdělání, schopnosti zvládat krizové situace a vstřícném přístupu k zaměstnancům i obchodním partnerům.

V rozhovorech vystupovala jako manažerka, která dokáže kombinovat ekonomickou racionalitu s empatií. Zdůrazňovala komunikaci, hledání kompromisů a schopnost stabilizovat podniky zatížené problémy z minulosti.

Jenže u krizového managementu není rozhodující pouze to, jak přesvědčivě dokáže vedení formulovat svou strategii. Rozhodující je také výsledek.

A právě výsledky společností, v jejichž vedení Geyer působila, dnes vyvolávají oprávněné otázky.

Veřejně dostupné informace ji spojují zejména s těmito firmami:

  • Barrandov Televizní Studio a.s. – členka dozorčí rady od května 2024; společnost po neúspěšné reorganizaci skončila v konkursu.

  • EMPRESA MEDIA, a.s. – členka dozorčí rady od října 2024 a veřejně prezentovaná ředitelka vydavatelství; společnost čelí insolvenčnímu řízení.

  • S-24 akvizice II, s.r.o. – jednatelka od května 2025; v listopadu 2026 bylo zahájeno insolvenční řízení.

  • Media Sphere s.r.o. – jednatelka od prosince 2025; samotné toto angažmá nepředstavuje doloženou kontroverzi.

Nejde o důkaz, že Geyer způsobila finanční potíže těchto společností. Jde však o významný souběh funkcí a podnikatelských problémů, který odůvodňuje podrobné zkoumání její manažerské role.

1. TV Barrandov: Velkolepé plány, ale reorganizace skončila konkursem

Jedním z nejvýraznějších momentů kariéry Andrey Mii Geyer bylo její působení v čele televize Barrandov během pokusu o stabilizaci firmy po odchodu Jaromíra Soukupa.

Skupina Jana Čermáka převzala televizní podnik zatížený vysokými dluhy a řadou problémů, které vznikly již za předchozího vlastníka.

Geyer se stala jednou z veřejných tváří nové etapy.

V říjnu 2024 vyšel na webu Týden.cz rozhovor, v jehož titulku zazněl její cíl vrátit Barrandovu původní lesk a prestiž.

Podobná prohlášení pochopitelně vytvářela očekávání, že se podaří podnik nejen dočasně provozně udržet, ale také dlouhodobě ekonomicky stabilizovat.

Situace se však vyvíjela jinak.

Insolvenční řízení společnosti Barrandov Televizní Studio začalo v červnu 2024. Firma tehdy čelila závazkům přibližně za jednu miliardu korun.

Soud následně povolil reorganizaci a v únoru 2025 schválil reorganizační plán.

Dne 23. dubna 2026 však soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek společnosti.

Pokus o záchranu původního provozovatele televize tak nedospěl k deklarovanému cíli.

Vedení jako důvody neúspěchu uvádělo zejména nepříznivý vývoj reklamního trhu, rostoucí náklady a další ekonomické komplikace. Majitel Jan Čermák přitom zdůrazňoval, že se podařilo výrazně snížit provozní náklady a že společnost byla určitou dobu blízko ekonomicky udržitelného provozu.

Tato vysvětlení je nutné zohlednit. Současně ale nelze přehlédnout rozdíl mezi původně prezentovaným cílem a výsledkem soudní reorganizace.

Z pohledu veřejné kontroly se nabízí několik zásadních otázek.

Byl záchranný plán skutečně realistický? Odpovídaly ekonomické předpoklady vývoji trhu? Byly včas identifikovány hrozby, které mohly reorganizaci ohrozit? A jakou roli při kontrole těchto rizik sehrála dozorčí rada, jejíž členkou Geyer byla?

Neúspěšná reorganizace sama o sobě nedokazuje pochybení konkrétní manažerky. U osoby, která projekt veřejně reprezentovala a současně zastávala kontrolní funkci, je však debata o výsledcích legitimní.

2. Empresa Media: Kritika nabývá na závažnosti kvůli nevyplaceným mzdám

Ještě citlivější otázky vyvolává situace vydavatelství Empresa Media.

Společnost, která vydává mimo jiné Týden, Sedmičku, Instinkt a Interview, se stala součástí mediálního portfolia skupiny S-24.

Andrea Mia Geyer zde vystupovala jako ředitelka a současně působila v dozorčí radě.

Dne 30. září 2026 vydavatelství oznámilo přípravu reorganizačního plánu a snahu dohodnout se s věřiteli na změně podmínek splácení pohledávek.

Geyer veřejně vysvětlovala, že cílem je umožnit pokračování provozu a připravit podmínky pro případný prodej novému vlastníkovi.

Jenže o několik týdnů později přišel mimořádně závažný vývoj.

Na konci října 2026 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu jedenácti bývalých zaměstnanců.

Ti podle zpráv vycházejících z insolvenčního rejstříku tvrdí, že nedostali poslední tři mzdy. V návrhu rovněž uvádějí, že problémy s vyplácením mezd měly zasáhnout další pracovníky společnosti.

Právě zde vzniká nejvýraznější rozpor mezi veřejně prezentovanou snahou o ozdravení podniku a tvrzeními zaměstnanců o jeho skutečném fungování.

Je podstatné zdůraznit, že jde o tvrzení uvedená v insolvenčním návrhu. Zahájení řízení není samo o sobě konečným soudním potvrzením všech uplatňovaných pohledávek.

Přesto je samotná skutečnost, že se skupina bývalých zaměstnanců musela obrátit na soud a domáhat se zaplacení mezd, zásadní zprávou o vztahu mezi zaměstnanci a jejich bývalým zaměstnavatelem.

Zatímco reorganizační plány popisují budoucnost společnosti v ekonomických kategoriích, mzda představuje pro zaměstnance konkrétní životní příjem.

Nelze proto považovat otázku nevyplacených mezd za pouhou technickou komplikaci restrukturalizace.

Pokud se nároky zaměstnanců potvrdí, bude důležité zjistit, proč společnost nebyla schopna své povinnosti splnit, jak vedení situaci řešilo a zda zaměstnanci dostávali dostatečně přesné informace o reálných možnostech úhrady.

3. S-24 akvizice II: Další insolvenční řízení, tentokrát s přímou statutární funkcí Geyer

Další závažná okolnost se objevila počátkem listopadu 2026.

Dne 4. listopadu bylo zahájeno insolvenční řízení se společností S-24 akvizice II, s.r.o.

Podle zveřejněných informací podala návrh Asociace televizních organizací v souvislosti s pohledávkami za měření televizní sledovanosti, jejichž výše přesahuje 2,2 milionu korun.

Zvláštní význam má skutečnost, že Andrea Mia Geyer je podle obchodního rejstříku jednatelkou této společnosti od 21. května 2025.

Na rozdíl od jejího členství v dozorčích radách ostatních společností jde zde o přímou statutární funkci.

Jednatel odpovídá za obchodní vedení společnosti v mezích právního řádu a svých povinností. To samozřejmě neznamená, že automaticky osobně ručí za každý firemní dluh.

Znamená to však, že jeho role při řízení společnosti je důležitá pro posuzování toho, jak podnik reagoval na vznikající závazky, nedostatek prostředků a případné hrozby platební neschopnosti.

Vlastník Jan Čermák veřejně vysvětloval souvislost problémů S-24 akvizice II s předchozím provozem televizního studia.

Takové vysvětlení pomáhá zasadit událost do kontextu, ale současně neodstraňuje potřebu zkoumat jednotlivé závazky a rozhodnutí.

Veřejná otázka proto zní: Jak společnost pod vedením Andrey Mii Geyer postupovala při řešení splatných dluhů a jaké kroky podnikla, aby se vyhnula insolvenčnímu návrhu?

Odpověď nelze poctivě dovodit jen ze zahájení řízení. Právě proto by měla být předmětem transparentního vysvětlení ze strany společnosti.

4. Neúspěch jedné záchrany, další krize a opakující se podnikatelský vzorec

Když se problémy objeví u jedné firmy, lze je často vysvětlit specifickými okolnostmi jejího podnikání.

Pokud se však finanční krize postupně projeví u několika společností stejné podnikatelské skupiny, je legitimní zkoumat také společné příčiny.

V případě skupiny S-24 se ve veřejném prostoru během let 2024 až 2026 objevují opakovaně podobná témata: vysoké historické dluhy, restrukturalizace, jednání s věřiteli, potřeba nového kapitálu a hledání způsobů, jak udržet mediální projekty v provozu.

Tyto společnosti přitom nepůsobily izolovaně.

Jejich aktivity byly propojeny prostřednictvím vlastníka, financování, mediálních projektů i personálních vztahů.

Andrea Mia Geyer zde zastávala více funkcí a patřila k veřejně vystupujícím představitelům skupiny.

Tato skutečnost neprokazuje její osobní zavinění finančních problémů. Přináší však relevantní otázku, zda byly podnikové krize řešeny jako samostatné problémy jednotlivých společností, nebo zda existoval širší, dostatečně koordinovaný finanční plán.

Důležitá je také otázka, jak byly vyhodnocovány dopady problémů jedné společnosti na ostatní části skupiny.

Krizový management totiž nelze hodnotit pouze podle schopnosti prodloužit životnost problémového podniku. Podstatné je také to, zda výsledný postup neprohlubuje rizika pro zaměstnance, věřitele a obchodní partnery.

5. Dluhopisy S-24 Finance: Problémy se dotýkají i investorské důvěry

Dalším citlivým tématem jsou dluhopisy společnosti S-24 Finance, která je součástí podnikatelského okruhu spojeného se záchranou Barrandova.

V říjnu 2026 emitent zveřejnil oznámení týkající se dluhopisové emise S-24 01 – TV Barrandov o celkové jmenovité hodnotě 24 milionů korun.

Z dokumentu vyplývá, že došlo k prodlení s výplatou úrokového výnosu a následně k předčasnému zesplatnění celé emise.

Jde o závažný signál týkající se schopnosti emitenta plnit závazky vůči investorům.

Je přitom nutné rozlišit celkovou jmenovitou hodnotu emise od výše skutečně nesplacených závazků. Samotná nominální hodnota neznamená, že investoři o celou částku přišli.

Stejně tak neexistuje doložený podklad pro tvrzení, že by Andrea Mia Geyer osobně rozhodovala o každém kroku dluhopisového financování společnosti S-24 Finance.

Její postavení generální ředitelky holdingu však přirozeně vyvolává otázky ohledně informování vedení skupiny o finančních rizicích.

Jak přesně byly jednotlivé projekty financovány? Které části skupiny nesly největší závazky? Jaké informace měli představitelé vedení o jejich splatnosti a možném nesplnění?

To jsou otázky, které by neměly zůstat bez odpovědi, zejména pokud podnikatelská skupina veřejně oslovovala investory a současně čelila závažným finančním komplikacím.

6. Převzetí vysílání Českými Radiokomunikacemi: Co skutečně zůstalo ze záchrany Barrandova?

Příběh TV Barrandov neskončil pouze konkursem původního televizního studia.

V říjnu 2026 došlo k další významné změně: nová vysílací oprávnění pro stanice Barrandov získala společnost Broadcasting Services ze skupiny Českých Radiokomunikací.

Od 30. října 2026 tato společnost převzala vysílání programů Televize Barrandov, Kino Barrandov a Krimi Barrandov.

Pro diváky tak známé televizní značky zůstaly zachovány.

Z hlediska podnikatelského uspořádání však jde o zásadní odlišnost od původního plánu stabilizovat televizní projekt pod kontrolou skupiny Jana Čermáka.

Zde se nabízí jedna z nejdůležitějších otázek celé kauzy.

Byla záchrana Barrandova úspěšná, pokud samotná značka přežila, ale původní provozovatel skončil v konkursu a vysílání převzala jiná podnikatelská skupina?

Odpověď není zcela jednoznačná.

Zachování programu a televizní značky může být pozitivním výsledkem pro diváky, část zaměstnanců a mediální trh.

Z pohledu původní zadlužené společnosti, jejích věřitelů a soudní reorganizace však výsledek představuje neúspěch.

Právě toto rozlišení by mělo být základem pro objektivní hodnocení manažerských výsledků.

7. Mediální obraz Andrey Mii Geyer: Přesvědčivá prezentace versus ověřitelné výsledky

Andrea Mia Geyer byla v některých mediálních rozhovorech představována především jako schopná, energická a empatická manažerka.

Pozornost se věnovala jejím profesním zkušenostem, ekonomickému vzdělání, vystupování a osobnímu stylu vedení.

Tyto vlastnosti však nelze jednoduše zaměňovat za důkaz úspěšného krizového řízení.

Zejména je vhodné rozlišovat mezi nezávislým hodnocením manažerské práce a propagačním či profilovým rozhovorem.

Například příznivě laděný rozhovor z října 2024 vyšel na webu Týden.cz, tedy v mediálním titulu spadajícím do portfolia Empresa Media, s nímž byla Geyer manažersky spojena.

To samo o sobě neznamená, že obsah rozhovoru byl nepravdivý nebo že někdo zasahoval do redakčního rozhodování.

Je však důležité tento vztah při hodnocení mediálního obrazu znát.

Jestliže se veřejná prezentace manažera opírá především o optimistická vyjádření, měla by být následně poměřována s výsledky, které lze nezávisle ověřit.

V případě Barrandova a Empresa Media je takové srovnání mimořádně důležité.

8. Kdo odpovídá zaměstnancům a věřitelům?

Finanční problémy velkých společností bývají veřejně popisovány prostřednictvím odborných výrazů.

Hovoří se o restrukturalizaci závazků, optimalizaci nákladů, ozdravných procesech, převodech aktiv, reorganizačních plánech nebo strategických investorech.

Tyto pojmy mají svůj význam.

Nesmějí však zastínit skutečnost, že podnikové závazky se týkají konkrétních lidí.

Pro zaměstnance může být zásadní otázkou, zda obdrží mzdu.

Pro dodavatele, zda dostanou zaplaceno za uskutečněné dodávky.

Pro investory, zda budou dodrženy podmínky jejich investic.

A pro věřitele, jaká část jejich pohledávek může být skutečně uspokojena.

Právě proto je důležitá transparentnost vedení společností.

Pokud management veřejně hovoří o nadějné reorganizaci, musí být připraven vysvětlovat nejen možný příznivý scénář, ale také existující rizika a nepříznivý vývoj.

U Andrey Mii Geyer je oprávněné ptát se především na rozdíl mezi rolí veřejné reprezentantky záchranných projektů a jejím konkrétním podílem na rozhodování či kontrole.

Bez přístupu k interním dokumentům, zápisům z jednání orgánů společností a dalším důkazům nelze spolehlivě určit, jakou osobní odpovědnost nesla za jednotlivá rozhodnutí.

To ale neznamená, že otázky veřejné odpovědnosti nejsou důležité.

9. Nejdůležitější nezodpovězené otázky pro Andreu Miu Geyer

Ve světle dostupných informací by bylo vhodné požádat Andreu Miu Geyer o konkrétní odpovědi na následující otázky:

  1. TV Barrandov: Jak hodnotí výsledek reorganizace, která skončila konkursem, a jaké konkrétní kroky osobně podnikla k jejímu úspěchu?

  2. Kontrola hospodaření: Jakým způsobem se jako členka dozorčí rady podílela na dohledu nad finanční situací Barrandov Televizní Studio?

  3. Empresa Media: Kdy se dozvěděla o problémech s vyplácením mezd a jaké kroky podnikla k jejich vyřešení?

  4. Komunikace se zaměstnanci: Jaké informace dostávali zaměstnanci o riziku, že jejich mzdy nebudou včas vyplaceny?

  5. Reorganizační plán: Jak se zářijová oznámení o připravované reorganizaci Empresa Media slučovala se situací popsanou zaměstnanci v říjnovém insolvenčním návrhu?

  6. S-24 akvizice II: Jaké kroky podnikla jako jednatelka k řešení závazků, kvůli nimž byl podán insolvenční návrh?

  7. Financování skupiny: Jak byla jako generální ředitelka holdingu informována o potížích s dluhopisovým financováním projektu TV Barrandov?

  8. Vztahy mezi společnostmi: Jak byly vyhodnocovány dopady finančních problémů jednotlivých firem na ostatní části skupiny S-24?

  9. Ochrana věřitelů: Jakým způsobem vedení společností usilovalo o minimalizaci negativních dopadů na zaměstnance, obchodní partnery a věřitele?

  10. Manažerská odpovědnost: Co dnes Geyer považuje za největší chybu při pokusech o záchranu mediálních podniků a co by při zpětném hodnocení udělala jinak?

Tyto otázky nejsou tvrzením o osobním provinění. Představují legitimní předmět veřejné kontroly činnosti vrcholové manažerky.

10. Co je nutné Andree Mie Geyer přiznat: Ne všechny problémy vznikly za jejího vedení

Kritické hodnocení musí obsahovat i skutečnosti, které mohou vyznívat v její prospěch.

TV Barrandov se potýkala se závažnými finančními problémy ještě před příchodem nové manažerské skupiny.

Část zadlužení a problémových obchodních vztahů vznikla za předchozího vlastníka.

Pokus zachránit podnik s vysokými závazky a oslabenou pozicí na reklamním trhu byl mimořádně obtížný.

Ekonomický neúspěch krizového projektu proto nelze automaticky interpretovat jako odbornou neschopnost, natož osobní protiprávní jednání.

Stejně tak je důležité nepřenášet na jednu manažerku veškerou odpovědnost podnikatelské skupiny.

Klíčovou vlastnickou a strategickou roli v mediálních projektech zastával Jan Čermák.

Odpovědnost za jednotlivá rozhodnutí je třeba posuzovat podle konkrétních pravomocí, skutečného výkonu funkcí a dostupných důkazů.

Tyto okolnosti však nevylučují nárok veřejnosti na vysvětlení, jak se deklarované záchranné strategie promítly do skutečných výsledků.

Závěr: Manažerskou důvěryhodnost neurčují sliby, ale výsledky a transparentnost

Andrea Mia Geyer se stala jednou z viditelných postav pokusů o stabilizaci někdejšího mediálního portfolia Jaromíra Soukupa.

Její profesní působení bylo spojováno s odborností, rozhodností, schopností komunikovat a hledat cestu z finančních problémů.

Dnes však stojí vedle tohoto obrazu další skutečnosti.

Barrandov Televizní Studio skončilo v konkursu. Empresa Media čelí insolvenčnímu řízení vyvolanému návrhem bývalých zaměstnanců požadujících nevyplacené mzdy. A společnost S-24 akvizice II, v níž Geyer zastává funkci jednatelky, se stala předmětem dalšího insolvenčního návrhu.

Do širšího obrazu patří rovněž problémy s dluhopisovým financováním projektu TV Barrandov a změna provozovatele televizního vysílání.

Dohromady jde o významné okolnosti, které odůvodňují kritické hodnocení výsledků managementu i otázky týkající se skutečné odpovědnosti jednotlivých představitelů skupiny.

Nebylo by správné bez důkazů tvrdit, že Andrea Mia Geyer osobně způsobila insolvence, vědomě poškodila věřitele nebo zavinila nevyplacení mezd.

Stejně nesprávné by však bylo před těmito událostmi zavírat oči jen proto, že manažerský příběh byl původně veřejně prezentován optimisticky.

Rozhodující otázkou není, jak přesvědčivě se hovořilo o záchraně podniků.

Rozhodující je, jak bylo skutečně nakládáno se závazky, jak byli informováni zaměstnanci a věřitelé, jak se reagovalo na finanční rizika a co se podařilo zachránit.

Pokud má být Andrea Mia Geyer vnímána jako důvěryhodná krizová manažerka, nejpřesvědčivější odpovědí na současné kontroverze nebudou další optimistická prohlášení, ale konkrétní, ověřitelné vysvětlení její role a výsledků působení ve společnostech, které se dostaly do finančních problémů.

Použité veřejné zdroje

Redakční poznámka: Text je kritickým rozborem veřejně dostupných informací k 6. listopadu 2026. Insolvenční návrhy a tvrzení věřitelů nejsou automaticky prokázaným pochybením konkrétní fyzické osoby. Před případným zveřejněním je vhodné vyžádat vyjádření Andrey Mii Geyer a dotčených společností a ověřit aktuální stav probíhajících řízení.


kontroverze