Česká armáda nakoupila makety zbraní za desítky tisíc korun za kus, ačkoliv by je díky moderním technologiím bylo možné vyrobit mnohem levněji. Kritici se ptají, proč stát platí tak vysoké částky za produkty pro výcvik.

Armádní makety za desetitisíce: Proč jsou výcvikové pomůcky tak drahé, když by mohly stát zlomek ceny?

Česká armáda se ocitla pod kritikou kvůli nákupu výcvikových maket útočných pušek CZ805 BREN A2 za 30 tisíc korun za kus, přičemž jedna maketa se pohybuje v ceně reálné střelné zbraně. Celkově za 12 těchto výcvikových maket zaplatí armáda více než 360 tisíc korun. Tato cena vyvolává otázky – zejména s ohledem na dostupnost moderních technologií, jako je 3D tisk a výroba polymerových dílů, které by mohly cenu výrazně snížit.

Vysoké náklady na makety: Proč platit tolik?

Cena za jednu výcvikovou maketu činí přibližně 30 tisíc korun, tedy téměř polovinu ceny ostré zbraně, kterou armáda běžně používá. Ve světle těchto částek se vojenský analytik Jiří Nováček pozastavuje nad tím, proč stát utrácí tak vysoké částky za předměty, které by měly být cenově dostupnější. „Vzhledem k tomu, že maketa zbraně neslouží k reálné střelbě, ale pouze jako výcviková pomůcka, měla by být její výroba levnější,“ říká Nováček. Podle něj maketa pravděpodobně sestává z jednoduchého výlisku polymeru nebo z kovového odlitku, což jsou výrobní postupy, které lze zvládnout za zlomek ceny.

Moderní technologie: Možnosti, jak snížit cenu

V současné době se nabízí celá řada způsobů, jak vyrobit podobné výcvikové pomůcky s nižšími náklady. Moderní 3D tiskárny, které umožňují vyrábět složité tvary z odolných materiálů, se stávají běžnou součástí i menších firem. Díky této technologii by bylo možné vyrobit výcvikové makety se stejnou funkčností a odolností za zlomek ceny.

3D tisk umožňuje flexibilní výrobu bez nutnosti drahých forem a odlitků, což snižuje výrobní náklady a urychluje proces výroby. Polymerové materiály, které jsou často využívány, jsou navíc cenově dostupné, přesto dostatečně pevné pro účely armádního výcviku. Podobné makety by se při použití 3D tisku mohly vyrábět již za několik tisíc korun, nikoli za desítky tisíc. V kontextu armádních výdajů by podobné úspory mohly znamenat efektivnější nakládání s financemi.

Konkurence a výběrové řízení: Kde je problém?

Makety byly pořízeny na základě otevřeného výběrového řízení. Výběrové řízení se sice konalo dvakrát, ale pouze s malou účastí. Jediná nabídka, která zůstala, pocházela od společnosti Mac Armour, a tak byla cena uzavřena na základě její nabídky. Podle mluvčího vyškovského útvaru Martina Kresty k podobnému nákupu dosud nedošlo, proto armáda nemá přímé srovnání cen.

Nedostatek konkurence v zakázkách na výcvikové pomůcky často vede k tomu, že armáda musí přijmout nabídky firem, které si mohou dovolit vyšší ceny. Například renomovaná Česká zbrojovka, která by mohla vyrábět podobné vybavení levněji, se tendru nezúčastnila, protože se specializuje pouze na funkční zbraně, nikoli na makety. Je tedy otázkou, zda armáda nemůže rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, včetně výrobců, kteří pracují s moderními technologiemi.

Bezpečnější výcvik, ale za vysokou cenu

Argumentem pro nákup maket je vyšší bezpečnost při výcviku. Vojáci aktuálně využívají starší makety, které neodpovídají reálným parametrům zbraní. Použití skutečných zbraní pak znamená rychlejší opotřebení vybavení a vyšší riziko zranění při nácviku boje zblízka. Proto se armáda rozhodla pořídit makety, které budou reálně odpovídat rozměrům i váze útočných pušek BREN A2.

Nicméně s ohledem na vysokou cenu, kterou armáda za makety platí, přetrvává otázka, zda není možné zvolit efektivnější a levnější řešení. Maketa je sice z odolného materiálu, který umožňuje trénink úderů, seků i krytů, ale to vše by mohly moderní technologie jako 3D tisk nebo pokročilý polymerový odlit stejně dobře zajistit za nižší náklady.

Je čas přehodnotit armádní zakázky?

Výcvikové makety jsou jen jedním příkladem širšího problému, kdy veřejné instituce, jako je armáda, často nakupují vybavení za ceny, které neodpovídají skutečným výrobním nákladům. Pokud se moderní technologie stávají dostupnějšími, je otázkou, proč je armáda nevyužívá k snížení nákladů. Možná je na čase, aby armáda zvážila možnosti, jak využít nové výrobní postupy a vyhnout se tak vysokým cenám, které odvádějí pozornost a finance od jiných prioritních potřeb.

Makety zbraní by díky pokročilým technologiím mohly být levnější a přesto splňovat všechny požadavky na výcvik. Nakupování výcvikových pomůcek za desítky tisíc korun je v dnešní době zbytečný luxus, který si armáda ani daňoví poplatníci nemusí dovolit.