Názor odborníka: Dar bitcoinů měl být jen nástrojem k legitimizaci obří transakce. Bez něj by organizovaná skupina těžko vysvětlila původ kryptoměny.

Údajný „dar“ části bitcoinů státu, ve výši zhruba jedné miliardy korun, ve skutečnosti nesloužil jako projev dobré vůle. Podle odborného pohledu šlo o promyšlenou strategii – výměnný obchod, jehož cílem bylo získat právní ochranu pro zbytek kryptoměny v hodnotě přesahující 11 miliard korun.

Z pohledu kriminalistiky i práva obchod vypadal jasně: 30 % státu za to, že nebude zpochybněn zbytek. Jinými slovy: bez státní účasti a razítka by tato transakce působila podezřele a nevěrohodně – a jakákoliv směna nebo převod by mohla okamžitě vzbudit pozornost finančních úřadů či orgánů činných v trestním řízení.

Bez této státní spoluúčasti by totiž nebylo možné prokázat legální původ prostředků. Skupina by postrádala jakýkoliv oficiální narativ, jak se k digitálním aktivům dostala a proč je směňuje. V tomto světle „dar“ nepředstavoval ztrátu, ale investici do důvěryhodnosti. Jeden miliardový obnos výměnou za legalizaci více než jedenáctinásobku byl obchod, který se – z jejich pohledu – rozhodně vyplatil.

Zásadní otázka tedy není, zda šlo o daňově či technicky správný krok, ale zda se státní aparát nenechal zneužít k praní peněz. V okamžiku, kdy notář potvrdil stav peněženky na základě snímku obrazovky – bez přímé kontroly, přítomnosti státních zástupců nebo forenzní analýzy –, došlo k fatálnímu selhání mechanismů, které mají podobným machinacím zabránit.

Advokát Radim Kozub:

Je to ale dostatečné? Bude velké burzy zajímat nějaká dohoda se státem o jiných bitcoinech, když všechny pocházejí ze stejného nelegálního tržiště?

Můžete mít aspoň nějakou šanci. Neříkám, že to stačí Binance či Coinbase. Ale možná nějaké menší ano. V praxi jsem se s podobnou situací nikdy nesetkal, ale je to na jejich vyhodnocení. A vám stačí jedna burza, kterou přesvědčíte.