eště krátce před vypršením ultimáta Donald Trump hrozil zničením íránské civilní infrastruktury a mluvil o tom, že může zemřít „celá civilizace“. Nakonec ale od útoku na elektrárny a mosty ustoupil, přijal dvoutýdenní příměří a otevřel prostor pro jednání
Donald Trump nakonec neudělal to, čím ještě krátce před vypršením ultimáta hrozil. Nenařídil plošný útok na íránské mosty a elektrárny, „celou civilizaci“ nevymazal a místo další eskalace souhlasil s dvoutýdenním příměřím. Írán podle amerických agenturních zpráv příměří přijal a v pátek mají v pákistánském Islámábádu začít jednání se Spojenými státy.
Právě v tom spočívá nejdůležitější moment celého obratu. Odborníci citovaní agenturou AP upozornili, že tak široce formulovaná hrozba vůči civilní infrastruktuře mohla být posuzována jako možné porušení mezinárodního práva, případně i jako válečný zločin. Mluvčí generálního tajemníka OSN zároveň varoval, že útoky na takovou infrastrukturu jsou zakázané, pokud by vedly k nepřiměřeným dopadům na civilisty.
Donald Trump se tak vyhnul kroku, který by pro něj znamenal nejen další vojenskou eskalaci, ale i těžko obhajitelný právní a politický problém. Mezinárodní výbor Červeného kříže opakovaně zdůrazňuje, že válka proti základní infrastruktuře je ve skutečnosti válkou proti civilistům a že úmyslné útoky na základní služby a civilní infrastrukturu mohou představovat válečné zločiny.
Ještě ostřeji celou situaci okomentoval papež Lev XIV., který Donald Trump's hrozbu zničením íránské civilizace označil za „zcela nepřijatelnou“ a připomněl, že útoky na civilní infrastrukturu odporují mezinárodnímu právu. I to ukazuje, jak silný byl tlak na to, aby Washington zvolil diplomatickou cestu místo útoku na zařízení, jejichž zničení by dopadlo především na běžné obyvatele.
Z praktického hlediska Donald Trump zvolil ústup z hrany. Pozastavení bombardování podmínil úplným a bezpečným otevřením Hormuzského průlivu a tvrdí, že Teherán předložil použitelný základ pro další vyjednávání. Příměří navíc nevzniklo ve vakuu: významnou roli sehrál Pákistán, jehož představitelé podle AP pomáhali přesvědčit obě strany, aby daly šanci diplomacii. Donald Trump tak může tvrdit, že ukázal sílu, kritici ale zároveň dodají, že hlavní zprávou dne je něco jiného: k útoku na elektrárny nakonec nedošlo.
