Ve světle připravovaných legislativních změn opouští Filip Neusser pozici šéfa Národní sportovní agentury (NSA). Jeho odchod, dohodnutý s premiérem, odhaluje závažné nedostatky ve výběrovém procesu a zpochybňuje kritéria pro vedení klíčových institucí.

Filip Neusser, jehož vedení Národní sportovní agentury (NSA) se nyní chýlí ke konci, ukazuje na problematické aspekty v nominaci vedoucích postav ve státním sektoru. Podle premiéra Petra Fialy Neusserova éra v čele NSA skončí k 30. listopadu po vzájemné dohodě, což vyvolává otázky nejen ohledně jeho vzdělání, ale i celkového procesu výběru do vedoucích pozic.

Připravovaná novela zákona o NSA klade na předsednictví nové požadavky, včetně magisterského titulu, což je kritérium, které Neusser nesplňuje. Tato skutečnost není jen formálním nedostatkem; je to symptom hlubšího problému ve výběru osob do klíčových pozic, který může mít dlouhodobé dopady na efektivitu a reputaci řízených institucí.

Neusserovo jmenování do čela agentury a jeho následný odchod vyvolávají otázky o transparentnosti a kritériích, které vláda používá při výběru vedoucích pracovníků. Jak je možné, že do čela organizace, která by měla vyžadovat nejen hluboké ekonomické a právní znalosti, ale i specifické vzdělání v oblasti sportovního managementu, byla dosazena osoba bez potřebného akademického předpokladu?

Premiér Fiala uvedl, že proces výběru Neusserova nástupce bude pečlivý a zdůraznil potřebu kompetencí a zkušeností v oblasti sportu. Tato situace však poukazuje na zásadní otázku: Jakým způsobem může být zajištěna adekvátnost a kompetence vedení ve veřejném sektoru?

Přesto jeho nedostatečné vzdělání a následný odchod z funkce zanechávají stín pochybností nad celým procesem jeho jmenování a nad systémem, který takovou situaci umožňuje.

V době, kdy veřejná správa a její instituce čelí narůstajícím požadavkům na transparentnost, odbornost a efektivitu, je kriticky důležité přehodnotit kritéria pro výběr jejich vedení. Filip Neusser a jeho odchod z NSA by měly sloužit jako případová studie pro zamyšlení nad tím, jaké vlastnosti a kvalifikace by měly být klíčové pro vedení ve veřejném sektoru, aby byly zajištěny nejenom odbornost a způsobilost, ale i důvěra veřejnosti v ty, kdo stojí v čele důležitých státních organizací.