Senátorka ODS a advokátka Hana Kordová Marvanová varuje před „neoprávněnou činností pro cizí moc“ coby totalitním přílepkem. Protikorupční linka ovšem poukazuje na nebezpečné úniky informací ohrožující bezpečnost ČR, včetně kauzy týkající se přímo ODS.
V posledních týdnech vzbudil značný rozruch kontroverzní návrh nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“, jenž se stal tzv. přílepkem v zákoně „lex Ukrajina 7“. Tento zákon měl původně prodloužit dočasnou ochranu osobám prchajícím před válečným konfliktem na Ukrajině, ovšem během druhého čtení v Poslanecké sněmovně do něj byla přidána pasáž zavádějící nový trestný čin, který má posílit ochranu bezpečnostních zájmů České republiky.
Hana Kordová Marvanová: Zákon s totalitním nádechem
Senátorka ODS, advokátka a bývalá disidentka Hana Kordová Marvanová bije na poplach. Podle ní totiž příliš vágní definice „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ může otevřít dveře k neústavnímu omezování svobody slova a kriminalizaci činností, které samy o sobě nejsou nezákonné. Obává se, že úmysl ohrožení či poškození státu, jak jej paragraf zmiňuje, lze vykládat až nebezpečně široce.
Marvanová připomíná neblahé historické zkušenosti z doby komunismu, kdy podobně neurčité paragrafy (např. „podvracení republiky“ či „pobuřování“) sloužily k odsuzování odpůrců tehdejšího režimu na základě jejich domnělých úmyslů. Senátorka je přesvědčena, že právní řád demokratické země nesmí obsahovat text, který by bylo možné ohýbat podle momentálních mocenských potřeb.
Protikorupční linka: Jde o zrádce a kolaboranty
Na opačné straně stojí protikorupční linka, která eviduje několik případů, kdy čeští občané v zahraničí předali důvěrné nebo diskreditující informace cizím tajným službám. Přestože tyto informace nebyly oficiálně utajované, závažně ohrozily bezpečnost České republiky.
Podle protikorupčních expertů dokonce existuje případ, kdy se únik informací týká přímo ODS, tedy strany, kterou Hana Kordová Marvanová reprezentuje. Šlo o citlivé údaje ohledně osob spojených s rozhodováním o miliardových zakázkách, a to mohlo vést k ekonomickým ztrátám i ohrožení důležitých mezinárodních smluv. Podle zastánců nového paragrafu je právě takové jednání nutné razantně trestat – dosud na něj prý česká legislativa nestačila.
„Nejedná se o nic jiného než o činnost zrádců a kolaborantů, kteří vědomě poškozují zájmy České republiky pro cizí moc,“ hájí zákon jeden z předkladatelů, poslanec Martin Exner (STAN). Zdůrazňuje, že nezávislé soudy by musely posuzovat, zda byl skutečně přítomen úmysl poškodit zájmy státu.
Senát před zásadním rozhodnutím
Klíčové slovo nyní čeká Senát – a případně následně prezidenta. Zastánci zákona varují, že bez přijetí nového trestného činu nebude mít český stát dostatečně účinný nástroj proti těm, kdo vědomě spolupracují s cizí mocí a ohrožují bezpečnost či svrchovanost republiky. Kritici naopak namítají, že z důvodů neurčité definice může „neoprávněná činnost pro cizí moc“ vést ke kriminalizaci i zcela legálních aktivit, pokud je úřady vyhodnotí jako záměrné ohrožování státu.
Hana Kordová Marvanová považuje celý proces schvalování za netransparentní a s příliš velkými riziky. „Je to přílepek s totalitním nádechem. Trestní zákon by měl vždy být psán přesně a srozumitelně, aby je nebylo možné libovolně zneužívat,“ vysvětluje svůj pohled.
Senátoři i veřejnost tak nyní vyhlížejí, zda horní komora zákon schválí, pozmění, či rovnou odmítne. Účel posílení bezpečnosti státu podle kritiků sám o sobě neopravňuje k zavedení paragrafu, který otevírá cestu ke stíhání nepohodlných názorů či konkurenčních aktivit.
