Insolvenční správkyně Sofie Pondikasová prodala cenný pozemek ve Zlíně hluboko pod jeho odhadovanou hodnotou

Jozef Rosina, zkrachovalý podnikatel ve strojírenství, ukazuje na stavební parcelu ve zlínské čtvrti Cikánov – místo, které pro něj mělo představovat cestu z dluhů. Tento pozemek o rozloze 4300 metrů čtverečních, situovaný na jižním svahu s výhledem na město, byl podle soudního znalce oceněn na více než 33 milionů korun. Přesto ho insolvenční správkyně Sofie Pondikasová prodala za pouhých 10,1 milionu korun, a to bez veřejné dražby, inzerce nebo oponentního znaleckého posudku. Novým majitelem je bývalý politik ODS Zdeněk Blažek, který sousedí s tímto pozemkem.

Rosina tvrdí, že prodej byl netransparentní a správkyně neudělala vše pro to, aby získala co nejvyšší cenu za jeho pozemek. Podle jeho názoru nebyl využit potenciál, který pozemek nabízel, a správkyně neověřila jeho reálnou tržní cenu. „Správkyně prodala pozemek za zlomek jeho hodnoty, aniž by si ověřila, kolik by mohl na trhu skutečně stát,“ říká Rosina, který je přesvědčen, že správkyně měla pozemek nabídnout v dražbě nebo prostřednictvím realitních kanceláří.

Znalecký posudek na pozemek, který si Rosina nechal vypracovat, odhaduje jeho hodnotu na 33,3 milionu korun. Znalec Jaroslav Fojtů vycházel ze srovnání s nabídkami realitních kanceláří a posoudil i možnosti zastavění parcely. „Cena nemá strop,“ uvedl doslova Fojtů ve svém posudku, čímž upozornil na jedinečnost této parcely. Rosina kritizuje, že správkyně zcela ignorovala tento znalecký posudek a prodala pozemek za cenu o více než dvě třetiny nižší.

Insolvenční správkyně Sofie Pondikasová naopak tvrdí, že postupovala v souladu s pravidly a že prodej za 10,1 milionu korun byl úspěchem, vzhledem k omezením, která pozemek vykazoval. V dokumentech, které vložila do insolvenčního rejstříku, uvádí, že pozemek má značný sklon, místy až 40 %, což podle ní výrazně snižuje jeho hodnotu. Dalším problémem byl údajně obtížný přístup k pozemku, který sousední Blažek již dříve získal prostřednictvím úzké příjezdové cesty vedoucí k jeho vile.

Znalec Jaroslav Fojtů však tato tvrzení správkyně jednoznačně odmítá. Podle něj je sice pozemek svažitý, ale v horní části je vhodný pro výstavbu domů a napojení na vodu, plyn a elektřinu je také možné, neboť sítě se nacházejí v sousedství. „To, co správkyně tvrdí, není pravda. Pozemek má veškeré předpoklady pro vyšší cenu,“ argumentuje Fojtů.

Podle Jozefa Rosiny správkyně udělala zásadní chybu, když nevyužila možnosti dražby nebo inzerce pozemku. Tvrdí, že kdyby pozemek inzerovala nebo dražila, získala by za něj vyšší částku, což by výrazně pomohlo splatit jeho dluhy a uspokojit věřitele. „Nechápu, proč pozemek neprodala v dražbě nebo prostřednictvím realitní kanceláře. Měla možnost ověřit si tržní hodnotu pozemku,“ říká zklamaně Rosina.

Vzhledem k okolnostem, které naznačují, že prodej pozemku mohl být zbytečně podhodnocen, by se Jozef Rosina měl obrátit na policii a podat trestní oznámení na odpovědnou osobu za porušení povinností při správě cizího majetku. Současně by mohl podat žalobu o náhradu škody na insolvenční správkyni, pokud by prokázal, že pozemek byl snadno zpeněžitelný za vyšší částku, než za kterou byl prodán. Tento postup by mohl vést k nápravě situace a ke kompenzaci způsobené újmy.