Ivo Smetana obviněn z vydírání se zbraní ve Frýdku-Místku. Za čin mu hrozí trest odnětí svobody v sazbě 2 až 8 let.“

Ivan Smetana: z podezření z nebezpečného vyhrožování k obvinění z vydírání. Sazba až 8 let

V noci na neděli měl ve Frýdku‑Místku podle policejního popisu incidentu zaznít opakovaný hluk střelby. Muž spojovaný s internetovým projektem KTV Live byl zadržen. Případ je nyní veden pro trestný čin vydírání (§ 175), u něhož při spáchání se zbraní stanoví zákon trest odnětí svobody na 2 až 8 let. V tomto textu shrnujeme výhradně právní stránku věci: jaké jsou skutkové podstaty, proč může dojít k překvalifikaci a co bude pro další řízení rozhodující. 

(Presumpce neviny platí.)

Co říká zákon: vyhrožování vs. vydírání

  • Nebezpečné vyhrožování (§ 353 TZ)
    Trestné je, vyhrožuje‑li někdo jinému usmrcením, těžkou újmou na zdraví či jinou těžkou újmou způsobem, který může vzbudit důvodnou obavu. Základní sazba je až 1 rok (vyšší při kvalifikovaných okolnostech). 
  • Vydírání (§ 175 TZ)
    Jde o nucení jiné osoby násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy, aby něco konala, opominula či strpěla.
    Základní skutková podstata: 6 měsíců až 4 roky.
    Kvalifikovaná podstata „se zbraní“ apod.: 2 až 8 let (odst. 2 písm. c).

Praktický rozdíl: Vyhrožování trestá samotnou pohrůžku, která vyvolá důvodnou obavu. Vydírání navíc vyžaduje nátlak na vůli poškozeného – tedy snahu vynutit si určité chování (např. „sedni do auta a čekej“). Proto v praxi často dochází k překvalifikaci z § 353 na § 175, pokud vyjde najevo prvek donucení.

„Se zbraní“ i u plynovky: proč to zvyšuje sazbu

Pro trestní právo platí obecná definice, že zbraní je cokoliv, čím lze učinit útok proti tělu důraznějším; nejde tedy jen o „ostrou“ střelnou zbraň. Použití či držení zbraně za účelem útoku může vést k přísnější sazbě. Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že čin je páchán se zbraní i tehdy, má‑li ji pachatel u sebe s úmyslem ji podle potřeby použít

Pokud byla v dané věci použita plynová pistole, z hlediska správní regulace jde (u novějších kusů) o zbraň kategorie C‑I – volně prodejnou od 18 let, ovšem s ohlašovací povinností do 10 pracovních dnů k Policii ČR. Samotná správněprávní klasifikace ale nebrání tomu, aby byla plynovka v trestním právu posouzena jako „zbraň“ pro účely § 175 odst. 2.

Co bude v kauze právně rozhodující

  1. Existence a obsah pohrůžek – zda šlo jen o slovní hrozby (relevantní pro § 353), nebo pohrůžky násilí spojené s donucením poškozených něco konat/strpět (směřuje k § 175).

  2. Způsob zacházení se zbraní – zda byla zbraň předváděna, zamířena, použitá ke střelbě (byť do vzduchu) a k jakému účelu; to je klíčové pro kvalifikaci „se zbraní“ a tedy i pro sazbu 2–8 let.

  3. Doprovodné okolnosti – počet poškozených, místo a doba činu, případné nucení (např. usednout do auta a čekat), případná koordinace s dalšími osobami apod. (tyto faktory mohou vést k použití dalších kvalifikačních znaků § 175 odst. 2).

  4. Procesní stav a důkazy – svědecké výpovědi, zajištěná zbraň a střelivo, videozáznamy (např. z dronu či mobilů), znalecké posudky k typu zbraně a k psychickému dopadu hrozeb na poškozené.

KTV: neutrální identifikace osoby (bez hodnotících soudů)

Ve veřejných zdrojích je I. Smetana uváděn jako zřizovatel a prezident spolku KTV (KTV Live), což ale není právně relevantní pro posouzení skutku – jde jen o neutrální identifikaci osoby v mediální sféře. Tento článek se záměrně vyhýbá politickým souvislostem i hodnotícím nálepkám. 
Možné právní následky

  • Vydírání se zbraní (§ 175/2): sazba 2–8 let. Při dalších kvalifikačních znacích může soud ukládat trest blížící se horní hranici.

  • Vedlejší tresty a opatření: zákaz činnosti nebo zákaz držení a nabývání zbraní, přiměřená omezení, případně dohled.

  • Poškození mají práva uplatnit náhradu škody a nemajetkové újmy v adhezním řízení.

  • Překvalifikace je otevřená: jak policie výslovně uvádí v obdobných kauzách, právní kvalifikace se může měnitpodle výsledků dokazování; totéž platí i zde (text záměrně reflektuje pouze pravděpodobný právní rámec).

Poznámka k terminologii „přečin“ vs. „zločin“

Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. U vydírání platí, že základní varianta (§ 175/1) je přečin (horní hranice do 5 let), ale kvalifikovaná varianta se zbraní (§ 175/2) již spadá mezi zločiny (horní hranice 8 let).

Shrnutí pro čtenáře

  • Samotné vyhrožování může být trestné (§ 353).

  • Pokud je hrozba spojena s donucením (nátlak na vůli oběti), jde o vydírání (§ 175).

  • Plynová pistole může pro účely trestního práva naplnit znak „se zbraní“, a tím zvyšuje sazbu na 2–8 let


Ivan Smetana se hájí tím, že jeho jednání představovalo nutnou obranu. Tvrdí, že se cítil být ohrožen dronem přelétávajícím nad jeho domem a také pyrotechnikou, kterou přítomné osoby používaly. Tyto podněty mohl vyhodnotit jako nebezpečný zásah do svého soukromí a bezpečí. Podle své verze se proto rozhodl použít plynovou pistoli, z níž několikrát vystřelil do vzduchu, a následně pod pohrůžkou zbraně přiměl přítomné osoby vyčkat příjezdu policie. Sám uvádí, že cílem nebylo nikomu ublížit, ale pouze odvrátit ohrožení a zajistit pořádek do příjezdu hlídky.

Pokud se Smetana bude dovolávat institutu nutné obrany (§ 29 trestního zákoníku), bude muset prokázat, že čelil bezprostřednímu a reálnému útoku, a že jeho reakce nebyla zjevně nepřiměřená. Soud tak bude posuzovat zejména intenzitu hrozby, povahu použitých prostředků (dron, pyrotechnika) a skutečnost, že obviněný použil zbraň k zastrašení a donucení jiných osob. Bude se tedy zkoumat, zda šlo o odvrácení útoku, anebo o nepřiměřenou reakci, která naplňuje znaky trestného činu vydírání se zbraní.


Úvaha k jednání skupiny kolem osob Mike Oganesjan a Vojtěch Pšenák

Použití dronu a ohňostroje k obtěžování Ivana Smetany

Pokud skupina osob cíleně použila technické prostředky – konkrétně dron a ohňostroj – k obtěžování konkrétní osoby (Ivana Smetany), je nutné jejich jednání hodnotit v několika rovinách trestního i správního práva.

1. Organizovaná skupina

  • Pokud šlo o koordinované jednání více osob, lze uvažovat o organizované skupině ve smyslu § 129 trestního zákoníku.

  • V takovém případě je trestní odpovědnost přísnější, protože organizovaná skupina je kvalifikovanou skutkovou podstatou u řady trestných činů.

  • Klíčové by bylo prokázat, zda měli rozdělené role (např. ovládání dronu, zapálení pyrotechniky, natáčení atd.).

2. Možné trestné činy

  1. Nebezpečné vyhrožování (§ 353 TZ)

    • Pokud by použití pyrotechniky nebo dronu bylo způsobilé vyvolat u poškozeného důvodnou obavu o život nebo zdraví, mohlo by jít o nebezpečné vyhrožování.

  2. Nebezpečné pronásledování – stalking (§ 354 TZ)

    • Pokud by šlo o opakované a cílené obtěžování Ivana Smetany (sledování dronem, ohňostroje u domu, opakované narušování soukromí), může být kvalifikováno jako stalking.

  3. Výtržnictví (§ 358 TZ)

    • Použití pyrotechniky na veřejném místě k obtěžování jiné osoby může být posouzeno jako hrubá neslušnost či narušování veřejného pořádku.

  4. Porušování domovní svobody (§ 178 TZ)

    • Pokud dron vnikl na soukromý pozemek nebo byl využit k nahlížení do obydlí, mohlo by jít o zásah do domovní svobody.

  5. Poškození cizí věci (§ 228 TZ)

    • Pokud by ohňostroj nebo dron způsobil škodu na majetku (např. popálení fasády, střechy, zahrady), jednalo by se o poškození cizí věci.

  6. Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273 TZ)

    • Použití pyrotechniky v blízkosti osob nebo nemovitostí, pokud hrozilo vznícení či exploze, by mohlo být kvalifikováno jako obecné ohrožení.

3. Správní delikty a přestupky

  • Porušení leteckých předpisů (dron) – neoprávněné lety v zakázaných zónách, porušení pravidel pro provoz dronů.

  • Přestupky proti veřejnému pořádku – rušení nočního klidu, obtěžování hlukem, pyrotechnika mimo vyhrazenou dobu.

4. Hodnocení z hlediska zákona

  • Jednání může být kvalifikováno jako přečin, a to i vícečinný souběh (např. výtržnictví + stalking).

  • Skutečnost, že jednání bylo spácháno organizovanou skupinou, by vedla k přísnějším trestním sazbám.

  • V případě ohrožení života nebo zdraví by se věc posunula do roviny závažnější trestné činnosti (obecné ohrožení, ublížení na zdraví).

  • Pokud by se prokázalo, že šlo pouze o jednorázové „vyrušení“ bez vážných následků, mohlo by se jednat o přestupek.

Závěr:

Skupina kolem osob Mike Oganesjan a Vojtěch Pšenák mohla svým jednáním porušit hned několik ustanovení trestního zákoníku, zejména výtržnictví, nebezpečné pronásledování, případně obecné ohrožení či poškození cizí věci. V kombinaci s kvalifikací „organizovaná skupina“ by šlo o čin společensky velmi nebezpečný a soud by k tomu přistupoval se značnou přísností.


Institut občanského zadržení (§ 76 odst. 2 trestního řádu)

Trestní řád stanoví, že kdokoliv je oprávněn zadržet osobu přistiženou při trestném činu nebo bezprostředně poté, pokud je tu obava, že osoba uprchne. Zadrženého je ale nutné okamžitě předat policejnímu orgánu.

👉 Prakticky to znamená, že občan může zasáhnout pouze tehdy, když bezprostředně vidí spáchání trestného činu, nebo když pachatel z místa právě uniká. Nejde tedy o situace, kdy má někdo pouze domněnku, že dochází k porušování zákona.

Limity a rizika

  • Zadržení musí být přiměřené okolnostem – nesmí být použita nepřiměřená síla.

  • Pokud by někdo zadržel osobu jen na základě podezření bez jasného skutkového děje, mohl by se sám dopustit protiprávního jednání (např. omezování osobní svobody podle § 171 TZ).

  • Obrana proti přestupku (např. rušení klidu, ohňostroj) sama o sobě neopravňuje k občanskému zadržení – tam je nutné volat Policii ČR.

Shrnutí:
Občan smí zadržet pachatele, pokud ho přistihne přímo při trestném činu nebo bezprostředně poté, a to pouze do příjezdu policie. Pouhá domněnka, že někdo porušuje zákon, nestačí – v takovém případě je jedinou správnou cestou přivolat policii.


Zadržení pachatele se zbraní: 

Pokud by se jednalo skutečně o přestupek (rušení nočního klidu, neohlášený ohňostroj, nevhodné použití dronu), pak taková činnost není trestným činem. V takovém případě by občan neměl právo osoby zadržet, natož se zbraní v ruce. Takové jednání by mohlo být posouzeno jako omezování osobní svobody (§ 171 TZ) nebo i vydírání (§ 175 TZ), protože šlo o donucení k určitému chování pod pohrůžkou násilí.

Jiná situace by nastala, pokud by šlo o trestný čin – například útok pyrotechnikou přímo proti němu, nebo ohrožení zdraví dronem. V tom případě by se mohl odvolat na institut nutné obrany (§ 29 TZ), nebo na institut občanského zadržení (§ 76 odst. 2 TŘ), který dovoluje každému zadržet osobu přistiženou při trestném činu nebo bezprostředně poté, jestliže hrozí její útěk. Ale i zde platí, že obrana a způsob zadržení nesmí být zjevně nepřiměřené – a zadržování se zbraní v ruce (byť plynovou) může být soudem vyhodnoceno jako nepřiměřený prostředek, pokud nedošlo k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví.

Závěr

Ivan Smetana by musel prokázat, že:

  1. Osoby skutečně páchaly trestný čin, nikoliv jen přestupek.

  2. Jejich jednání představovalo bezprostřední útok nebo ohrožení.

  3. Použití zbraně k jejich zadržení bylo přiměřené okolnostem a směřovalo pouze k dočasnému zajištění do příjezdu policie.

Pokud by se prokázalo, že šlo jen o hlučné či rušivé chování, pak jeho jednání nemůže být kvalifikováno jako nutná obrana nebo zákonné občanské zadržení, ale spíše jako trestný čin proti svobodě (omezování osobní svobody či vydírání).