Podezřelá dražba nemovitostí Jaromíra Soukupa vyvolala trestní oznámení a zásah policie. Zatímco hlavní město Praha mohlo podle svých zástupců přijít až o čtvrt miliardy korun, z celé transakce by naopak mohla profitovat skupina podnikatele Jana Čermáka a investiční fond IFIS. Padá otázka: unikly neveřejné informace z pražského magistrátu?

Podezření ze závažného pochybení, možného zneužití informací a korupčního jednání provází nucenou dražbu nemovitostí z majetku podnikatele Jaromíra Soukupa, kterou v uplynulých týdnech vyhrála Praha. Město nabídlo 649 milionů korun, tedy částku pouhý jeden milion pod maximálním limitem, který si radní schválili na jednání v důvěrném režimu.

Právě tato shoda vyvolala silné pochybnosti. Podle zástupců města existuje podezření, že neznámý dražitel navyšoval cenu cíleně, a to na základě znalosti maximální částky, kterou byla Praha ochotna zaplatit. Výsledkem mohlo být umělé navýšení ceny přibližně o 250 až 270 milionů korun oproti reálné hodnotě nemovitostí.

Vyvolávací cena dražby činila pouhých 200 milionů korun. Odhad společnosti Deloitte stanovil hodnotu nemovitostí zhruba na 300 milionů korun. Přesto si město jako maximální příhoz stanovilo částku 650 milionů korun, a to na základě posudku znalce Pavla Vorlíčka z firmy B.I.R.T. GROUP.

Podle informací zveřejněných serverem Seznam Zprávy podali kvůli dražbě trestní oznámení dva náměstci pražského primátora – Jiří Pospíšil (TOP 09) a Jana Komrsková (Piráti) – spolu se zastupitelkou a senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou. V oznámení se výslovně uvádí podezření, že někdo mohl vynést neveřejné informace o schválené maximální ceně, což umožnilo cílené přihazování jediného dalšího účastníka dražby.

„Popsaný průběh dražby je již na první pohled velmi podezřelý a nabízí se vysvětlení, že mohlo dojít k úniku informací o rozhodnutí Rady hl. m. Prahy stran schválené maximální kupní ceny a následnému cílenému a organizovanému umělému navýšení nejvyššího podání,“ stojí v trestním oznámení.

Podle radního pro majetek Adama Zábranského (Piráti) existuje podezření, že informace o maximálním příhozu unikla přímo z magistrátu. „Cenu v pozdějších fázích dražby vyhnal jediný zájemce, který kromě města dále přihazoval,“ uvedl Zábranský.

Zastupitelka Hana Kordová Marvanová uvedla, že mohlo dojít k trestnému činu zneužití informací v obchodním styku, přičemž se někdo mohl obohatit na úkor Prahy o nejméně 270 milionů korun. Politici zároveň vyzvali policii, aby zaplacené peníze zajistila jako potenciální výnos z trestné činnosti, což se následně skutečně stalo.

Do případu vstupuje také investiční fond IFIS, jehož pohledávky byly důvodem pro nařízení nucené dražby, a který měl prostřednictvím svých struktur v dražbě vystupovat. Právě fond IFIS a okruh osob kolem něj jsou v některých spekulacích zmiňováni jako ti, kteří by z co nejvyšší vydražené ceny mohli profitovat.

Další pozornost budí osoba podnikatele Jana Čermáka, který v minulosti převzal mediální společnosti Empresa Media, Barrandov TS a Media Master, dříve patřící Jaromíru Soukupovi. Podle kritiků tak mohl vzniknout ekonomický zájem na maximalizaci výtěžku z dražby, přičemž Praha by v takovém scénáři byla tou stranou, která na celé transakci prodělala.

Jan Čermák jakoukoli účast na manipulaci dražby odmítl. „V žádném případě si nejsem vědom žádného úniku informací, o ničem takovém nevím,“ uvedl. Dodal, že případné pochybení je problémem města, nikoli jeho firem.

Případ nyní prověřují orgány činné v trestním řízení. Zajištění 649 milionů korun má zabránit nevratné škodě a umožnit vyšetření, zda nedošlo k účelovému navyšování ceny ve prospěch konkrétních ekonomických skupin na úkor hlavního města Prahy.