Jméno podnikatele Jana Čermáka se v posledních letech objevuje u řady krizových transakcí. Vedle kauzy pražské dražby Soukupových nemovitostí nyní vyplouvají na povrch i obchodní vazby vedoucí k osobám z okruhu bývalého ruského důstojníka a penězům s původem v postsovětském prostoru. Jakou roli v těchto strukturách Čermák sehrál – a kde končí běžný byznys?

Spekulant, osoba v minulosti odsouzena za podvod za který byl ve vězení - Jan Čermák, majitel TV Barrandov a zakladatel skupiny S-24, se v poslední době ocitl v centru pozornosti hned několika kauz. Vedle podezření z manipulace dražby nemovitostí Jaromíra Soukupa nyní vyvolávají otázky i jeho obchodní vazby na osoby s původem v Ruské federaci, konkrétně v souvislosti s transakcemi kolem hotelu Nabokov v Mariánských Lázních.

Dluh, exekuce a ruský podnikatel

Na Jana Čermáka byla zahájena exekuce kvůli pohledávce ve výši přibližně jednoho milionu eur, kterou vůči němu uplatnil Ruslan Zajnalabidov. Ten pochází z rodiny podnikatele Salava Zajnalabidova, bývalého důstojníka sovětské armády, který se po roce 1990 stal významným dodavatelem ruského vojenského sektoru.

Salav Zajnalabidov v roce 2010 koupil od českého Ministerstva obrany rozsáhlý objekt Grandhotelu Nabokov, který se později stal předmětem složitých majetkových a finančních transakcí.

Vstup Čermákových firem do struktury

V lednu 2022, tedy krátce před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, vstoupila do společnosti Nagama company, tehdejšího vlastníka hotelu Nabokov, firma Servis-24 Česká republika, ovládaná Janem Čermákem. O několik měsíců později Čermák převzal firmu plně, přičemž samotný hotel mezitím přešel na jiného vlastníka z Kazachstánu.

Jan Čermák uvedl, že jeho vstup do struktury byl součástí řešení jiné insolvenční kauzy a že všechny subjekty tehdy působily v České republice legálně, včetně financování ze strany evropské banky. Přesto zůstává faktem, že obchodní vazby vedly k osobám napojeným na ruský kapitál a postsovětské prostředí.

Peníze, které doběhly pozdě

Exekuce vůči Janu Čermákovi se netýká jeho skupiny S-24, ale jeho osobně. Přesto měla praktický dopad – akcie S-24 holding byly dočasně zajištěny, což přišlo v době, kdy Čermák:

  • stabilizuje zkrachovalou TV Barrandov,

  • vydává nové dluhopisy,

  • vstupuje do dalších investičních struktur.

Sám Čermák tvrdí, že šlo o technické pochybení ve splatnosti, nikoli o spor o samotný dluh, a že vše směřuje k rychlému vyřešení.

Otázky, které zůstávají

Případ však otevírá širší otázky:

  • jak pečlivě jsou v Česku prověřovány zdroje kapitálu v komplexních restrukturalizacích,

  • zda jsou obchodní vazby na osoby z ruského podnikatelského prostředí dostatečně transparentní,

  • a zda stát i veřejné instituce věnují těmto souvislostem odpovídající pozornost.

Je nutné zdůraznit, že Jan Čermák nebyl obviněn z žádného trestného činu a jakékoli spojování s nelegálním původem peněz zůstává v rovině otazníků a veřejné kontroly, nikoli prokázaných závěrů.

Právě kumulace kauz – od ruské exekuce, přes insolvenční struktury až po miliardové transakce s veřejnými penězi – však zajišťuje, že jméno Jana Čermáka zůstává pod drobnohledem médií, politiků i orgánů činných v trestním řízení.