Zpronevěra 141 milionů: „Placení faktur jsem nekontroloval,“ řekl exnáměstek Radomír Jonáš. Před krajským soudem znovu stanuli Radomír Jonáš, Jan Čermák a Miroslav Brožík. Podle obžaloby měli v letech 2010 a 2011 přebírat od klientů hotovost za převody bytů a pozemků, kterou neevidovali, a současně vytvářet falešné smlouvy k vyvádění peněz z firmy. Trojice vinu odmítá, hrozí jí až deset let vězení.

Před krajským soudem ve čtvrtek opět stanul bývalý náměstek brněnského primátora Radomír Jonáš. Společně s Janem Čermákem a Miroslavem Brožíkem čelí obžalobě ze zpronevěry více než 141 milionů korun a také z porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s podnikem Na Panence v letech 2010 a 2011. Obžalovaní tvrdí, že jsou nevinní. V případě uznání viny jim může hrozit až deset let vězení.

U soudu tentokrát vypovídali svědci z okolí trojice mužů. Podle obžaloby měli obžalovaní od klientů přebírat hotovost určenou na převody bytů a pozemků, přičemž peníze nikde neevidovali a měli si je ponechávat. Součástí údajného schématu mělo být i vytváření falešných smluv, na jejichž základě se z firmy vyváděly další prostředky.

Vedoucí obchodního oddělení firmy, ve které Jonáš působil, popsal, jak podle něj fungoval vnitřní systém. „Bylo to tak, že Jonáš, který byl jednatelem společnosti, podepsal smlouvy, donesl mi je a řekl mi, ať je odnesu na katastr,“ uvedl svědek. Zároveň dodal, že neprováděl žádnou kontrolu, která by ověřila, zda zájemce smlouvu skutečně zaplatil. „Neměl jsem přístup k účtům a ani jsem nemohl nic ověřovat,“ vysvětlil.

Samotný Radomír Jonáš u soudu uvedl, že zaplacení podle něj neměl ověřovat on, ale účetní. „Věřitel zkontroloval a podepsal smlouvy a já jsem je jako jednatel dopodepsal. Všechno ostatní se odehrávalo mimo mě,“ prohlásil.

Svědek se vyjádřil i k prodejům nemovitostí a případným slevám. Podle něj se pozemky pod cenou prodávat neměly, připustil však, že mohly existovat jednotlivé výjimky. „Možná někomu dali slevu, když potřebovali rychle peníze, ale já si na nic takového nepamatuji,“ řekl.

Jonáš svou roli vysvětloval tím, že měl firmě pomoci v kritické situaci. Tvrdil, že do společnosti přišel s cílem zabránit krachu a zajistit finance na dokončení budovy. „Bylo nutné zajistit peníze kvůli dostavbě. Až pak se mohly začít prodávat byty. Na podnik tlačila banka a měli problémy i s hasiči, kteří chtěli zrušit kolaudaci stavby,“ uvedl. V této souvislosti podle svých slov přivedl do firmy Jana Čermáka, který se měl postarat o investora a platby.

Jan Čermák u soudu naopak tvrdil, že hlavní odpovědnost nesl Jonáš a že se žádnými podezřelými smlouvami neměl nic společného. „Žádného protiprávního jednání, které mi soud klade za vinu, jsem se nedopustil,“ uvedl obžalovaný, který už byl v minulosti odsouzen za podvod.

Podle státního zástupce Jaroslava Kubeši však důkazy z případu ukazují, že klíčovou postavou tunelování měl být právě Čermák. „Ukazuje se, že jeho podíl na trestné činnosti byl větší než Jonášův, což už se projevovalo i v přípravném řízení. Neměli jsme ale dost důkazů,“ uvedl. Státní zástupce dodal, že v dalších jednáních chce stavět zejména na výpovědích svědků a bankovních informacích.

Kauza přitom není jedinou spornou záležitostí, která se se jménem Radomíra Jonáše v minulosti spojovala. Už dříve se objevily otázky kolem transakce s palácem Jalta z roku 2006, kdy město Brno vyměnilo objekt za jiné nemovitosti a pozemky. Podle dřívějších informací měly pozemky města výrazně vyšší hodnotu než část, kterou Brno získalo, a zastupitelé navíc o transakci hlasovali tajně. V minulosti zazněla i slova, že situace vykazuje znaky korupce.

Soudní jednání s Radomírem Jonášem pokračuje v pátek.