Městský soud v Praze se dostal do situace, která by u běžného občana znamenala tvrdé vymáhání, veřejnou dehonestaci a okamžité dopady na jeho pověst. Soud nevyplatil advokátovi přiznanou odměnu přesahující 342 tisíc korun, a ten se po měsících čekání obrátil na exekutora. Výsledkem byla exekuce proti samotnému soudu a další náklady téměř 34 tisíc korun. V čele Městského soudu v Praze stojí JUDr. Jaroslava Pokorná, která je podle zveřejněného profesního životopisu od roku 2020 předsedkyní tohoto soudu. Právě předseda krajského soudu podle zákona zajišťuje chod soudu po personální a organizační stránce, dohlíží na řádný chod soudních kanceláří a kontroluje činnost ředitele správy soudu.
Když se soud stane dlužníkem
Městský soud v Praze se ocitl v pozici, do které se každoročně dostávají statisíce občanů a firem. Tentokrát však nešlo o běžného dlužníka, ale o jednu z nejvýznamnějších justičních institucí v zemi.
Podle zveřejněných informací měl soud advokátovi Janu Boučkovi vyplatit přiznanou odměnu ve výši 342 137,18 Kč za obhajobu ex offo. Peníze však po dlouhé měsíce neodešly, přestože šlo o částku, o níž již bylo rozhodnuto. Advokát proto přistoupil ke krajnímu řešení a začal svůj nárok vymáhat exekučně.
Jan Bouček: vyúčtování odměny a vymáhání přiznaného nároku
Advokát Jan Bouček podle článku zastupoval klienta přibližně dva roky. Po skončení trestní věci vyúčtoval svou odměnu. Městský soud v Praze mu část nároku přiznal, další část zamítl. Bouček se proti zamítnuté části bránil u vrchního soudu, ale současně požadoval, aby mu byla vyplacena alespoň nesporná částka.
To se nestalo.
Z právního hlediska je podstatné, že advokát nežádal žádné mimořádné privilegium. Žádal pouze splnění povinnosti, která mu byla přiznána. Pokud soud rozhodne, že má být určitá částka vyplacena, musí sám respektovat právní následky vlastního rozhodování. Justice nemůže po občanech vyžadovat kázeň, přesnost a respekt k lhůtám, pokud sama své povinnosti plní až ve chvíli, kdy proti ní zasáhne exekutor.
JUDr. Lukáš Jícha: exekuční úkon proti soudu
Do případu následně vstoupil soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, který vydal vyrozumění o zahájení exekuce proti Městskému soudu v Praze. Vedle původní dlužné částky vznikly také další náklady řízení ve výši téměř 34 tisíc korun.
A právě zde začíná nejzásadnější otázka celého případu: kdo tyto náklady zaplatí?
Pokud je zaplatí stát, zaplatí je veřejné rozpočty. Pokud je zaplatí soud bez dalšího vyvození odpovědnosti, zaplatí je fakticky daňoví poplatníci. Pokud ale šlo o konkrétní administrativní nebo manažerské selhání, musí být pojmenováno, kdo za něj odpovídá, kdo měl nastavené kontrolní mechanismy a kdo měl zabránit tomu, aby se soud stal exekuovaným dlužníkem.
Městský soud v Praze: prodlení, exekuce a náklady navíc
Městský soud v Praze podle zveřejněného vyjádření uvedl, že šlo o administrativní chybu v platebním procesu. Podle mluvčí soudu pracovníci nezařadili potřebný podklad do interního systému, a účtárna tak nedostala pokyn k vyplacení peněz. Soud zároveň označil věc za ojedinělý exces a uvedl, že prověřuje, zda mohou nést odpovědnost konkrétní zaměstnanci.
Takové vysvětlení však nemůže samo o sobě stačit. Pokud by podobnou chybu udělal občan, podnikatel nebo běžná firma, systém by ji neoznačil za „administrativní pochybení“ a tím věc neuzavřel. Následovala by exekuce, náklady, zápisy, blokace, tlak věřitelů a často i zásadní zásah do pověsti.
U soudu musí být měřítko přísnější, nikoli mírnější.
JUDr. Jaroslava Pokorná: předsedkyně soudu a odpovědnost za chod instituce
JUDr. Jaroslava Pokorná je od roku 2020 předsedkyní Městského soudu v Praze. Podle zákona o soudech a soudcích předseda krajského soudu vykonává státní správu soudu, zajišťuje jeho chod po personální a organizační stránce, dohlíží na řádný chod soudních kanceláří a kontroluje činnost ředitele správy soudu.
Proto nelze celou věc zúžit jen na pochybení neznámého úředníka nebo selhání jednoho interního procesu. Předsedkyně soudu není odpovědná za každý jednotlivý účetní úkon osobně v technickém smyslu. Je však odpovědná za to, aby soud jako instituce měl funkční kontrolní mechanismy, řádné procesy a takové řízení, které zabrání ostudě, kdy se soud ocitne v exekuci kvůli vlastní nečinnosti.
Jinými slovy: nejde pouze o otázku, kdo zapomněl založit podklad do systému. Jde o otázku, kdo odpovídá za systém, ve kterém taková chyba prošla až do fáze exekuce.
Dvojí metr: občan je dlužník, soud je „administrativní chyba“?
Exekuce v České republice nejsou okrajovým problémem. Podle Exekutorské komory bylo ke konci června 2025 vedeno přibližně 3,16 milionu exekucí a v exekuci bylo 606 tisíc osob. Jen za první pololetí roku 2025 bylo nařízeno 256 tisíc nových exekucí. Otevřená data Exekutorské komory uvádějí, že za rok 2024 bylo evidováno 441 387 nových exekucí.
To znamená, že statisíce lidí ročně zažívají realitu exekučního systému. Jsou vystaveni blokacím účtů, srážkám ze mzdy, tlaku věřitelů, nákladům exekutorů, ztrátě důvěryhodnosti a často i společenské dehonestaci. Soudy, exekutoři, úřady, banky i další instituce po nich vyžadují přesné a včasné plnění povinností.
Když se ale do stejné pozice dostane soud, hovoří se o administrativním pochybení, o ojedinělém excesu a o prověřování interních procesů.
Právě tento dvojí metr ničí důvěru veřejnosti v justici.
Kdo uhradí škodu a kdo napraví reputaci soudu?
Původní dlužná částka byla po zahájení exekuce uhrazena. Tím ale problém nekončí. Zůstávají náklady exekuce, otázka odpovědnosti a reputační škoda způsobená samotnému Městskému soudu v Praze.
Kdo uhradí téměř 34 tisíc korun vzniklých zbytečně navíc?
Kdo vysvětlí, proč musel advokát vymáhat soudem přiznanou odměnu přes exekutora?
Kdo napraví veřejný obraz soudu, který má rozhodovat o povinnostech jiných, ale sám se dostal do pozice povinného v exekuci?
A především: bude odpovědnost skutečně vyvozena, nebo bude celá věc uzavřena jako běžná administrativní chyba?
Závěr: ve zdravém justičním systému by následovala odpovědnost
Ve zdravém justičním systému by podobný případ nemohl skončit pouhým konstatováním, že šlo o administrativní pochybení. Pokud se soud dostane do exekuce kvůli tomu, že neplní vlastní platební povinnost, nejde jen o účetní selhání. Jde o selhání správy soudu, kontrolních mechanismů a institucionální odpovědnosti.
JUDr. Jaroslava Pokorná jako předsedkyně Městského soudu v Praze nese odpovědnost za chod a fungování soudu. Pokud soud pod jejím vedením skončil v exekuci kvůli nevyplacené přiznané odměně, musí být veřejnosti jasně sděleno, jaká opatření byla přijata, kdo škodu uhradí a jak bude obnovena důvěra v instituci.
Ve skutečně zdravém justičním systému by taková ostuda vedla buď k odvolání z funkce předsedkyně soudu, nebo alespoň k dobrovolnému odstoupení z manažerské odpovědnosti.
Protože pravidla musí platit pro všechny.
I pro soud.
