Ačkoliv publikované údajný dopisy ukazují na přiznání bití a ponižování expartnerky, promlčecí lhůty dávno pominuly. Trestní řízení bude zastaveno a oběť již nemůže uplatnit ani nárok na náhradu škody či ochranu osobnosti. Mediální publikace však stále otvírá otázky autorskoprávní a osobnostní odpovědnosti.

Kauza Filip Turek z právního hlediska: promlčení trestního stíhání i občanskoprávních nároků

1. Skutkový stav
V médiích byly zveřejněny údajné e-maily, v nichž europoslanec Filip Turek přiznává, že před 15–20 lety expartnerku fyzicky a psychicky týral. Pachatel dává v dopisech důvody svého chování afektem a žárlivostí, přičemž připouští „bití“, „ponižování“ a „lámání osobnosti“. Turek i vedení strany Motoristé sobě však tvrdí, že události jsou dávno promlčené a že se hodlají bránit žádostmi o šíření falešného obvinění.

2. Trestní odpovědnost a promlčení
Podle § 34 odst. 1 Trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.) promlčí se trestní odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví do pěti let, je-li horní sazba odnětí svobody alespoň tři roky, do deseti let pak u trestných činů s horní sazbou odnětí svobody alespoň pět let, a do patnácti či třiceti let u zvlášť závažných činů . I kdyby připadal v úvahu vyšší trestní sazebník, všechny události se staly nejméně před patnácti lety, takže trestní odpovědnost zcela zanikla. Trestní řízení bude proto zahájeno jen formálně a okamžitě zastaveno pro promlčení.

Medializace a průtahy ve vyšetřování nesou znaky politicky motivovaného procesu, neboť případ měl být po podání Trestního oznámení odložen pro promlčení.

3. Občanskoprávní nároky a promlčení
Oběť mohla uplatnit nárok na náhradu škody či jiné újmy (§ 106 obč. zák. č. 89/2012 Sb.) do dvou let ode dne, kdy se dozvěděla o škodě a o tom, kdo je za ni odpovědný, nejpozději však do tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, do deseti let od události; výjimkou je škoda na zdraví, která má jinou úpravu. Obecně platí, že právo na náhradu škody nebo jiné újmy zanikne uplynutím deseti let od vzniku újmy (§ 636 obč. zák.). V případě událostí před 15–20 lety všechny lhůty pominuly, takže civilní žaloby již nelze úspěšně podat.

4. Ochrana osobnosti a autorskoprávní aspekty
Zveřejnění dopisů zasahuje nejen do ochrany osobnosti (právo na důstojnost a soukromí podle § 11 obč. zák.), ale i do autorských práv pisatele. Autor dopisů (Turek) má výlučné právo dílo zveřejnit či udělit licenci, avšak pro zpravodajskou informaci lze citovat (autorská výjimka § 31 aut. zák.). Osobnostní nároky (náhrada nehmotné újmy) se považují za majetková práva pro účely promlčení a běží proti nim obecná tříletá lhůta od prvního dne, kdy bylo možné nárok uplatnit. Vzhledem k datu publikace (červen 2025) může být případně namítána promlčecí ochrana na straně Turka i novin.

5. Doporučení a závěr

  • Trestní dimension: orgány trestního stíhání řízení zastaví pro promlčení.

  • Občanskoprávní dimenze: uplatnění nároku na náhradu škody či újmy je vyloučeno.

  • Autorskoprávní a osobnostní ochrana: Turek může namítat porušení autorských práv či osobnostních práv, i když zpravodajskou licencí je částečné zveřejnění dopisů chráněno.

  • Politické a reputační dopady: ačkoliv právní šance na soudní spor chybí, kauza může mít významné politické a mediální důsledky.

Nakonec, ačkoliv právní kvalifikace vede k promlčení trestních i civilních nároků, zůstává otevřená otázka veřejné a politické odpovědnosti europoslance Turk a medií, jež kauzu otevřely.