Věřitelé čekají, peníze mizí a úřady mlčí? Jana Kaplanová v kauze Mike Oganesjan tvrdí, že soud i policie přehlížejí důkazně podloženou verzi možného poškození věřitelů. Insolvenční řízení tak otevírá zásadní otázku: chrání český stát poctivé věřitele, nebo nechává dlužníky dál nakládat s penězi mimo jejich dosah?
nsolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou KSPH 68 INS 9228/2022 znovu otevírá otázku, zda jsou soudy a orgány činné v trestním řízení schopny včas reagovat na podezření z účelového vyvádění majetku a poškozování věřitelů.
Jana Kaplanová zaslala Krajskému soudu v Praze podání označené jako „Podnět soudu – poškození věřitele, podvod“. V něm upozorňuje na okolnosti insolvenčního řízení dlužníka Mikea Oganesjana a tvrdí, že dosavadní postup soudu nevysvětluje, proč podle ní nebyla přijata odpovídající opatření ani proč věc nebyla účinně posunuta orgánům činným v trestním řízení.
Podle Kaplanové existuje podezření, že dlužník Mike Oganesjan vlastní nebo fakticky ovládá společnost PECKY ONLINE s.r.o., která měla do insolvenčního řízení přihlásit zdaleka největší pohledávku, přibližně polovinu všech přihlášených pohledávek. Kaplanová z toho dovozuje možnost, že by mohlo jít o účelovou nebo fiktivní pohledávku, jejímž prostřednictvím by se část peněz mohla v konečném důsledku vrátit zpět k dlužníkovi.
Podání dále upozorňuje na výpisy z účtů u společnosti Revolut, které se podle Kaplanové objevily v insolvenčním rejstříku. Z těchto výpisů má podle jejího tvrzení vyplývat, že dlužník inkasoval dlouhodobě nemalé částky, které měly být odkláněny mimo dosah exekutorů, věřitelů, insolvenčního správce a insolvenčního soudu.
Kaplanová v podání uvádí, že dlužník měl z těchto prostředků hradit platby dalším osobám, které se podle ní podílejí na tvorbě internetového obsahu společně s dlužníkem a z jeho činnosti profitují. V této souvislosti zmiňuje i možné podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti u osob, které měly z uvedených plateb profitovat.
Závažnou částí podání je výtka směrem k soudu. Kaplanová připomíná, že státní orgány mají podle trestního řádu povinnost neprodleně oznámit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že mohl být spáchán trestný čin. Podle ní je proto na místě otázka, proč soud dosud nečiní kroky, které by odpovídaly závažnosti popsaných podezření.
Kaplanová výslovně požaduje, aby policejní orgán nebo státní zástupce realizoval zajištění finančních prostředků, které podle jejího tvrzení mohou pocházet z trestné činnosti nebo mohou představovat výnos z trestné činnosti. Zmiňuje především účty Revolut dlužníka a dalších osob, které měly z popsaného jednání profitovat.
Celé podání je formulováno jako podnět k prověření. Nejde tedy o pravomocné rozhodnutí soudu ani o závěr orgánů činných v trestním řízení. Přesto dokument zveřejněný v insolvenčním rejstříku ukazuje, že v kauze Mikea Oganesjana zaznívají vážná podezření: možné poškození věřitelů, možné porušení povinností v insolvenčním řízení, možné klamání soudu a insolvenční správkyně a také podezření na účelové přesouvání peněz mimo dosah věřitelů.
Případ je citlivý i proto, že se dotýká důvěry veřejnosti v insolvenční systém. Pokud věřitelé předloží soudu konkrétní podezření a odkazují na bankovní výpisy či další dokumenty v insolvenčním rejstříku, veřejnost má právo očekávat, že soud a orgány činné v trestním řízení budou postupovat rychle, přezkoumatelně a srozumitelně.
Kauza Mikea Oganesjana tak není jen sporem o jednu insolvenci. Otevírá širší otázku: jak účinně český stát chrání věřitele v situaci, kdy se objeví podezření, že dlužník může dál disponovat příjmy, zatímco jeho věřitelé čekají na uspokojení svých pohledávek.
Stanovisko:
Protikorupční linka k věci uvádí, že trestnost skutku nezaniká pouhou úhradou dluhu, neboť rozhodující je posouzení úmyslu pachatele a způsob provedení jednání. V případě dlouhodobého zatajování příjmů a existence skrytých bankovních účtů je zjevné, že u Mikea Oganesjana existuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu.
Stanovisko:
Protikorupční linka k věci uvádí, že trestnost skutku nezaniká pouhou úhradou dluhu, neboť rozhodující je posouzení úmyslu pachatele a způsob provedení jednání. V případě dlouhodobého zatajování příjmů a existence skrytých bankovních účtů je zjevné, že u Mikea Oganesjana existuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu.
