Kde vládne genderové právo, prosazování více pohlaví a pozitivní diskriminace, tam státy vymírají a prudce jim klesá porodnost. V Evropě počet nově narozených dětí poprvé od roku 1960 klesnul pod čtyři miliony. Evropská unie se nyní potýká s jednou z nejnižších porodností na světě. Více se dozvíte v našem článku.
Kde vládne genderové právo a pozitivní diskriminace, tam klesá porodnost: Evropa čelí demografické krizi
Evropa se potýká s krizí porodnosti. Počet živě narozených dětí zde poprvé od roku 1960 klesnul pod čtyři miliony a ve srovnání s ostatními zeměmi je porodnost v Evropské unii jedna z nejnižších na světě. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly, píše server Euronews.
Podle posledních dostupných údajů Eurostatu z roku 2022 se v EU narodilo jen 3,88 milionu dětí. Trend klesající porodnosti je v Evropě patrný od 60. let minulého století, kdy v některých letech dosahoval počet nově narozených dětí i k 6,8 milionům. Od té doby počet živě narozených dětí klesá. Jistým milníkem byl také rok 1990, kdy naposledy přesáhl počet narozených dětí 5 milionů.
Rozdíly mezi evropskými zeměmi
Mezi jednotlivými zeměmi Evropy je možné v míře porodnosti sledovat významné rozdíly. Nejvyšší je porodnost v Gruzii, kde se za rok 2022 v průměru narodilo 1,83 dětí na jednu ženu. Následuje Moldávie a Francie. Česká republika je ve srovnání na sedmé příčce s průměrným počtem narozených dětí 1,64.
Naopak nejnižší porodnost vykazují středomořské země, jako je Itálie, Řecko nebo Kypr. Vůbec nejnižší byla podle Eurostatu na Maltě, kde se průměrně narodilo 1,08 dětí. O několik desetin větší průměrnou hodnotu zaznamenalo také Španělsko nebo Ukrajina.
Globální srovnání
Evropa má také nízkou míru plodnosti. Podle údajů Světové banky v roce 2021 byl průměr plodnosti v EU 1,52, což je nejnižší hodnota hned po východní Asii a Tichomoří, kde byla míra plodnosti 1,49. Naopak nejvyšší míru plodnosti měla západní a střední Afrika (4,98), následovaná východní a jižní Afrikou (4,35) a arabským světem (3,14).
Od roku 1970 je ale podle údajů trend klesající plodnosti patrný ve všech světových regionech. Pomaleji se projevuje pouze v Africe. Evropa se však drží pod světovým průměrem.
Příčiny a důsledky
Za poklesem porodnosti v Evropě stojí řada faktorů, včetně ekonomických nejistot, vysokých životních nákladů a změn v sociálních a kulturních normách. Prosazování genderového práva, více pohlaví a pozitivní diskriminace může také hrát roli v tom, jak mladí lidé vnímají rodinné hodnoty a rozhodnutí o založení rodiny.
Nízká porodnost má dlouhodobé důsledky pro demografickou strukturu společnosti. Stárnoucí populace a nižší počet mladých lidí přinášejí výzvy v oblasti důchodových systémů, zdravotní péče a trhu práce.
Evropa tak stojí před naléhavou výzvou, jak se vypořádat s demografickou krizí a najít řešení, která by podpořila vyšší porodnost a zajistila udržitelnost sociálních systémů.
Sledujte Protikorupční linku pro další aktuální informace a analýzy.