Stál téměř čtvrt miliardy, přesto se po něm skoro nejezdí. Zvedací železniční most v Lužci nad Vltavou dnes míří na seznam tratí, které stát zvažuje uzavřít. Kdo nese odpovědnost za plýtvání? Krajský radní z hnutí STAN ukazuje prstem na ministerstvo dopravy, to ale vinu hází zpět.
Chyba za čtvrt miliardy: Most, po kterém nikdo nejezdí, a politická hra na odpovědnost
Unikátní zvedací železniční most v Lužci nad Vltavou byl slavnostně uveden do provozu v roce 2021. Stavba stála daňové poplatníky 240 milionů korun. Přesto se dnes ocitá na seznamu tratí, u kterých Správa železnic zvažuje zastavení provozu. Důvod? Trať je téměř nevyužívaná. Vlaky sem téměř nejezdí a turisté jen výjimečně. Projekt, který měl přispět ke spojení regionu a lodní dopravě, se ukazuje jako bolestivý příklad špatného rozhodnutí a neefektivního plánování.
Politici si přehazují vinu
Krajský radní pro dopravu Petr Borecký (STAN) tvrdí, že kraj i obce opakovaně upozorňovaly na nesmyslnost celé investice. Dokládá to například korespondencí s tehdejším starostou Lužce nad Vltavou Patrikem Rollem, který už v lednu 2020 informoval, že kraj prostřednictvím ROPID přestane do dvou let objednávat osobní dopravu na této trati. I přesto však stavba pokračovala a byla prakticky dokončena.
Ministerstvo dopravy vinu odmítá. Podle jeho mluvčího Františka Jemelky byl požadavek na zachování provozuschopnosti trati konstantní a nezpochybněný po celou dobu příprav. Argumentuje i tím, že v době zprovoznění bylo na trati objednáno 9 párů vlaků denně. Jenže dnes – o pár let později – je provoz minimální.
Most, který nikam nevede
Trať Vraňany–Lužec je slepá, končí pár kilometrů za mostem. Pro nákladní dopravu nemá smysl, osobní doprava vymizela. Most, který měl být technickým unikátem, dnes připomíná symbol zbytečné investice. Podle Správy železnic tudy za poslední dva roky projelo jen 20 osobních vlaků. Lodní doprava také není dostatečným důvodem – most se sice zvedá, ale jen zhruba 20–25krát měsíčně, a zdaleka ne všechny lodě tuto funkci potřebují.
1,8 miliardy na zvýšení mostů – a co dál?
Zdvihací most byl součástí širšího projektu zvýšení průjezdnosti plavebního kanálu Vraňany–Hořín. Celkem bylo přestavěno devět mostů a lávek za 1,8 miliardy korun. Právě Lužecký byl nejdražší kvůli kombinaci železnice a techniky pro zdvih. Jenže právě tento most se ukazuje jako zcela zbytný.
kdo nese odpovědnost?
Veřejnost a opozice požadují jasnou odpověď. Kdo prosadil výstavbu mostu i přes varování? Kdo podepsal a kdo kontroloval smysluplnost investice za stovky milionů? Politici z hnutí STAN v čele se zmíněným Boreckým se nyní staví do role kritiků, ačkoliv šlo o období, kdy STAN spoluvládlo. Ministerstvo dopravy se brání, ale celá kauza ukazuje, jak mizí odpovědnost v mlze přehazované zodpovědnosti.
Je na čase přestat hledat výmluvy a pojmenovat odpovědné konkrétně.
