Václav Třeštík, odsouzený za vytunelování Metropolitního spořitelního družstva, byl po pouhých třech letech podmínečně propuštěn z vězení, přestože mu hrozí další tři trestní obžaloby. Toto rozhodnutí vyvolává obavy, že má dostatek finančních prostředků ukrytých v zahraničí a že justice nedostatečně chrání zájmy poškozených.
Václav Třeštík, který byl odsouzen za podíl na vytunelování Metropolitního spořitelního družstva, čímž způsobil škodu v řádu stovek milionů korun, byl soudem podmínečně propuštěn po odpykání pouhé třetiny svého osmiletého trestu. Tato skutečnost vyvolává závažné otázky ohledně spravedlnosti a ochrany veřejného zájmu. Navíc se proti němu vedou další tři obžaloby, což zvyšuje riziko, že se jedná o opakovaného pachatele, který by měl nést plné následky svých činů.
Rozhodnutí o propuštění Třeštíka přichází v době, kdy je vysoce pravděpodobné, že tento bývalý finančník má prostředky ukryté v zahraničí. Vzhledem k výši způsobené škody a tomu, že Třeštík splatil pouhý zlomek peněžitého trestu, hrozí reálné riziko, že využije své svobody k utajení dalších majetků nebo k útěku před spravedlností.
Tato situace zpochybňuje efektivitu trestního systému a vyvolává obavy, zda byla skutečně důkladně zvážena všechna rizika spojená s jeho propuštěním. Obzvláště alarmující je fakt, že i přes pokračující vyšetřování a nové obžaloby, soud rozhodl o jeho předčasném propuštění. Takové rozhodnutí by mohlo poskytnout špatný signál ostatním pachatelům závažných ekonomických trestných činů, že mohou očekávat shovívavost i v případech, kdy nebyly plně splaceny škody nebo napraveny jejich činy.
Je třeba se ptát, zda justice skutečně chrání poškozené a společnost, když osoby s tak závažnými obviněními jsou propouštěny za podmínek, které neodpovídají vážnosti jejich činů a hrozeb spojených s jejich dalším chováním.