V období po nepříjemném rozchodu s partnerkou byl muž nečekaně obviněn z vážných trestných činů, které následně prokázal jako nepravdivé. Jeho bývalá partnerka jej obvinila z domácího násilí a sexuálního zneužívání po tom, co jí oznámil svůj úmysl opustit ji pro jinou ženu. Následné období 329 dní ve vazbě způsobilo muži vážné zdravotní a psychické problémy, ztrátu zaměstnání a vztahu s dětmi.
Pražský městský soud muže definitivně osvobodil, uvádějíc, že vyostřený verbální konflikt nemůže být ztotožněn s trestným činem. Navíc bylo zjištěno, že jeho bývalá přítelkyně si část svědectví "trochu přibarvila". V důsledku toho se muž obrátil na ministerstvo spravedlnosti s žádostí o finanční kompenzaci za nezákonné trestní stíhání a ztrátu příjmu.
Ministerstvo muže uznalo pouze část jeho požadavků, přiznávajíc odškodné za dobu strávenou ve vazbě, ale odmítajíc větší nárok na náhradu za nemajetkovou újmu a ušlý zisk. Ve svém prohlášení ministerstvo tvrdí, že omluva za nezákonný postup by měla být považována za adekvátní kompenzaci.
Muž, jehož život byl těmito událostmi hluboce poznamenán, se rozhodl neakceptovat rozhodnutí ministerstva a s pomocí právního zástupce chystá žalobu proti státu. Argumentuje, že omluva nemůže nahradit škody způsobené jemu a jeho rodině, včetně ztráty práce, podnikání, domova a vztahu s dětmi.
Tento případ opět otevírá otázku, jakým způsobem by měly být spravedlivě odškodněny oběti nesprávných obvinění a jak by měly být trestány osoby, které podávají falešná obvinění, což může sloužit jako nástroj v rámci rodinných a majetkových sporů.