Česká republika se stává dalším místem bitvy v oblasti genderové politiky. Istambulská úmluva, která má za cíl nařadit práva ženy s pozitivní diskriminací genderu, se stává zdrojem mediálního zájmu a dobrým business pro politiky. 

Kritici úmluvy argumentují, že zavádí genderovou nerovnost, nadřazuje práva žen a genderových menšin a potlačuje práva mužů.

S narůstajícím napětím přichází rovněž nárůst propagandistických praktik v zpravodajství. Některé zpravodajské portály, jako například Novinky.cz, jsou šíří dezinformací ve snaze ovlivnit veřejné mínění a politickou scénu. 

Tento styl zpravodajství, zaměřený na strach a negativní představivost, může mít vliv na veřejnou diskuzi a politické rozhodování.

Kritici tvrdí, že úmluva může být zneužita k podněcování neopodstatněných obvinění a může způsobit, že muži se stanou oběťmi falešných obvinění z násilí nebo znásilnění. 

Strach z falešných obvinění a nevyváženého právního systému, který by mohl překlánět rovnováhu v neprospěch mužů, se stává důležitou součástí diskuse.

Tento scénář představuje situaci, kde by mohly být obviněny osoby na základě slovních prohlášení bez důkazů, a to i mezi manžely. To by mohlo vést k excesům, jako je například situace, kdy by si žena mohla vzpomenout, že byla před mnoha lety znásilněna v kabince obchodního domu, a kdy by k soudní výhře stačilo pouhé slovo a svědectví kamarádky, které se svěřila. Takové obvinění by mohlo vést k významnému odškodnému a mediální popularitě, pokud by to byla například novinářka – kauza TRUMP.

Pokud jde o politickou scénu, je důležité, aby politici a rozhodovatelé zvážili všechny stránky argumentů a zůstali pevní vůči nátlaku ze strany médií. Politické rozhodnutí by mělo být založeno na faktech a důkladném posouzení všech dostupných informací, a nikoli na strachu nebo propagandě.

Ve světle těchto kontroverzí je jasné, že mediální etika a odpovědné zpravodajství jsou nyní důležitější než kdykoli předtím a to selhává. 

Psané příběhy nejsou založeny na důkazech a často popírají realitu a základy vyšetřování. 

Nikdo totiž ještě nedokázal praktiku mlácení, které nezanechává stopy, i tak dezinformační média tuto ideu propagují jako reálnou. Dezinformátor Jakub Štěpánek tak posouvá žurnalistiku na západní úroveň budoucího Inkvizičního práva slovních poprav mužů a osob nesouhlasných s genderem. Naše společnost se musí postavit proti šíření strachu a dezinformací a podpořit odpovědné a vyvážené zpravodajství, které nám umožní učinit informovaná a spravedlivá rozhodnutí na jasných důkazech na těle, psychologických vyšetření, lékařských posudcích a důkladného ověřování skutků, což Istambulská úmluva eliminuje.