Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix neuspěla se stížností v kauze sexuálního zneužití dítěte. Nejvyšší soud potvrdil postup nižších instancí, které po novele zákona posoudily čin jako sexuální útok a výrazně snížily uložený trest.

Nejvyšší soud zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou v případu sexuálního zneužití dítěte podala bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Nesouhlasila s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, jenž po změně trestního zákoníku překvalifikoval skutek ze znásilnění na sexuální útok a původní pětiletý nepodmíněný trest změnil na tříletý trest s podmíněným odkladem.

Decroix očekávala, že rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytne soudům jasné vodítko pro posuzování obdobných případů v budoucnu. Odůvodnění verdiktu však zatím nebylo zveřejněno. O věci se rozhodovalo v neveřejném zasedání, jak potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Při podání stížnosti bývalá ministryně uvedla, že smyslem nové právní úpravy rozhodně nemělo být zmírňování trestů pachatelům závažné sexuálně motivované trestné činnosti. Podle jejího názoru měla novela naopak posílit ochranu nejzranitelnějších obětí.

Zneužití dítěte v rodině

Případ se týká sexuálního zneužívání dívky mladší deseti let jejím prarodičem. Krajský soud v Brně rozhodoval ještě podle předchozí verze trestního zákoníku, zatímco Vrchní soud v Olomouci už aplikoval novelu účinnou od loňského 1. ledna.

Nejvyšší státní zastupitelství dovolání v této věci nepodalo. Ministerská stížnost proto nemohla vést ke zrušení pravomocného rozsudku a měla především signalizovat, jak by podle ministerstva měly soudy k podobným případům přistupovat do budoucna.

Ministerstvo spravedlnosti zastávalo názor, že jednání pachatele naplňovalo znaky znásilnění i podle nové právní úpravy. Kritizovalo rovněž způsob, jakým se soud vypořádal s otázkou bezbrannosti dítěte, zejména s ohledem na skutečnost, že se dívka snažila bránit. Podle současného zákona je však dítě mladší 12 let považováno za bezbranné automaticky.

Pravomocnému rozhodnutí ministerstvo vytýkalo také zásadní nedostatky v provedeném dokazování. Novela trestního zákoníku změnila definici znásilnění z činu vynuceného násilím na pohlavní styk bez souhlasu, založený na principu „ne znamená ne“. Zároveň se zúžil okruh jednání považovaných za znásilnění pouze na soulož a jiné penetrační praktiky. Ostatní sexuální jednání jsou nyní kvalifikována jako sexuální útok.