Protikorupční linka žádá věřitele, bývalé obchodní partnery, zaměstnance a osoby se zkušeností s Janem Čermákem nebo s lidmi, kteří za něj mohli vystupovat v problémových firmách, aby poskytli svědectví.
Protikorupční linka hledá svědectví k osobě Jana Čermáka, společnosti S-24 holding, subjektům napojeným na IFIS a osobám, které se opakovaně objevují v problematických insolvencích. V kauze APF REAL ESTATE GROUP CR s.r.o. vyvolává otázky nejen vstup S-24 holding do firmy a výměna jednatele, ale také širší insolvenční souvislosti. Insolvenčním správcem je uveden Ing. David Jánošík, odděleným správcem ROTT & BUCHTA, insolvenční správci v.o.s. Protikorupční linka proto zjišťuje, zda se zde neopakuje model, kdy se pod záminkou reorganizace získá kontrola nad majetkem, následně se hodnota společnosti odčerpá a firma končí v konkurzu, zatímco věřitelé často nedostanou nic nebo jen zlomek svých pohledávek.
Kauza skupiny Verdant APF ukazuje, proč je takové svědectví důležité. Skupina APF lákala veřejnost na investice do zemědělské půdy a podle veřejně dostupných informací jí svěřilo peníze více než tisíc lidí. Policie mezitím vyšetřuje podezření ze závažných podvodů a měla zajistit účty i pozemky jedné ze společností ze skupiny.
Do problematické struktury vstoupila společnost S-24 holding a.s., spojovaná s obchodníkem s pohledávkami Janem Čermákem. Podle notářského zápisu z valné hromady společnosti APF REAL ESTATE GROUP CR s.r.o. ze dne 27. března 2026 disponovala S-24 holding a.s. na valné hromadě 1 440 000 hlasy, tedy 80 % všech hlasů. Druhý společník, svěřenský fond APF GROUP TRUST, který měl 360 000 hlasů, se valné hromady nezúčastnil.
Na této valné hromadě se nerozhodovalo o běžné administrativní otázce. Rozhodovalo se o tom, kdo bude společnost fakticky řídit. Valná hromada odvolala z funkce jednatele Davida Nipperta a jmenovala novým jednatelem Roberta Basela. Novému jednateli byla zároveň udělena výjimka ze zákazu konkurence.
To je klíčové. Jednatel totiž není jen formální osoba v obchodním rejstříku. Jednatel za společnost podepisuje, jedná s úřady, insolvenčním správcem, soudy, věřiteli, bankami i obchodními partnery. V situaci, kdy je firma spojena s policejním zajištěním majetku, insolvenčními návrhy a pohledávkami investorů, může výměna jednatele znamenat zásadní posun v kontrole nad společností.
O jaký majetek zde jde
V kauze APF nejde pouze o obchodní podíl ve firmě. Podstatou je kontrola nad majetkem, který může sloužit k uspokojení věřitelů.
Podle dosavadních informací se jedná zejména o:
bankovní účty společnosti, na kterých měly být zajištěny peněžní prostředky,
pozemky a nemovitý majetek, zejména zemědělské pozemky, na kterých skupina APF stavěla svůj investiční příběh,
obchodní podíly a kontrolu nad společnostmi ve skupině APF,
smluvní vztahy, pohledávky, dokumentaci a rozhodovací pravomoci, které mohou určovat, jak bude s majetkem naloženo v insolvenci nebo mimo ni.
Právě zde vzniká zásadní riziko. Pokud někdo získá kontrolu nad společností, která vlastní nebo ovládá hodnotný majetek, může následně ovlivňovat, jak bude tento majetek spravován, prodáván, zatěžován, oceňován nebo přesouván. Formálně může být vše vysvětlováno jako snaha o stabilizaci, reorganizaci nebo lepší uspokojení věřitelů. Prakticky však může jít o mechanismus, kterým se rozhodující hodnota přesune mimo dosah běžných věřitelů.
Proč je model reorganizace rizikový
Reorganizace sama o sobě není nezákonná. V řadě případů může být legitimním nástrojem, jak zachránit fungující podnik a dosáhnout lepšího uspokojení věřitelů než při okamžitém konkurzu. Problém nastává tehdy, pokud je reorganizace použita pouze jako záminka.
Rizikový model může vypadat následovně:
Nejprve se do zadlužené společnosti dostane nový hráč, který tvrdí, že chce pomoci věřitelům. Následně získá rozhodující vliv ve firmě, prosadí vlastní osoby do statutárních orgánů a začne mluvit o reorganizaci. Věřitelům se předkládá naděje, že podnik bude zachráněn a jejich pohledávky budou uspokojeny lépe než v konkurzu.
V praxi se ale může stát, že během této fáze dochází k přesunu hodnoty, uzavírání nevýhodných smluv, zatěžování majetku, prodeji aktiv spřízněným subjektům nebo k jiným krokům, které zhorší postavení běžných věřitelů. Když se později ukáže, že reorganizace nefunguje, společnost skončí v konkurzu. Jenže v té době už může být podstatná část hodnoty pryč.
Protikorupční linka proto považuje za důležité prověřit, zda se v případě APF neobjevují znaky podobného scénáře.
Proč je důležitý vstup S-24 holding a.s.
Notářský zápis z 27. března 2026 ukazuje, že S-24 holding a.s. měla na valné hromadě rozhodující sílu. Disponovala 80 % všech hlasů a sama prosadila změnu jednatele. Nepřítomnost druhého společníka znamenala, že rozhodnutí prošlo 100 % hlasů přítomného společníka.
Tím se otevírá zásadní otázka: proč bylo nutné měnit jednatele právě v této fázi a jaký bude další postup nového vedení společnosti?
Pokud má být cílem skutečně ochrana věřitelů, musí být každý další krok zcela transparentní. Musí být jasné, kdo rozhoduje, v čím zájmu jedná, jaký majetek společnost vlastní, zda je majetek zatížen, komu případně dluží, za jakých podmínek bude prodáván a zda výtěžek skutečně půjde věřitelům.
Pokud však změna jednatele slouží k tomu, aby úzká skupina osob získala kontrolu nad majetkem ještě před rozhodující fází insolvenčního řízení, jde o varovný signál.
Výzva Protikorupční linky
Protikorupční linka proto vyzývá všechny osoby, které mají zkušenost s Janem Čermákem, společností S-24 holding a.s., Robertem Baselem, Davidem Nippertem nebo dalšími osobami pohybujícími se kolem problematických reorganizací a insolvencí, aby poskytly své svědectví.
Zajímají nás zejména informace o případech, kdy:
se ve firmě objevil Jan Čermák nebo osoby s ním spojené,
byla věřitelům slibována reorganizace nebo záchrana společnosti,
do vedení firmy byli dosazeni noví jednatelé nebo jiné osoby,
došlo k převodům majetku, zatížení majetku nebo jeho prodeji za podezřelých podmínek,
firma nakonec skončila v konkurzu,
věřitelé nedostali žádné nebo jen minimální plnění.
Kauza APF není jen příběhem zkrachovalé investiční skupiny. Je to test, zda budou věřitelé a poškození investoři chráněni, nebo zda se znovu prosadí model, při kterém se pod slovy o reorganizaci a záchraně firmy získá kontrola nad majetkem, hodnota se přesune jinam a na konci zůstane pouze konkurz bez reálného uspokojení věřitelů.
