Úředně působící grafika, symbolika českého státního znaku, odkazy na zákony a vyhlášky i ujišťování o „oficiálních informacích“. To vše může v návštěvnících webu RegistrDluzniku.cz vzbuzovat dojem, že se nacházejí na stránkách oficiálního registru. Ve skutečnosti jde o komerční službu společnosti GetData s.r.o., která za základní prověření požaduje 218 korun, zatímco běžný dotaz do původní Centrální evidence exekucí stojí 60 korun. Další informace zahrnuté do služby jsou navíc dostupné zdarma. Je takový obchod postavený na pohodlí zákazníků, nebo především na jejich neznalosti?
Státní symbolika a paragrafy jako nástroj důvěryhodnosti
Na první pohled seriózní registr, ve skutečnosti soukromý obchod s údaji z existujících databází. Tak lze charakterizovat podstatu služby RegistrDluzniku.cz, kterou provozuje pražská společnost GetData s.r.o.
Zvláštní pozornost si zaslouží způsob, jakým se portál představuje veřejnosti.
V dříve zveřejněných propagačních materiálech a reklamních vyobrazeních se objevovaly motivy českého lva ve štítu připomínajícím státní znak. Taková grafika spolu s úředně působícím názvem může posilovat dojem, že jde o službu spojenou se státní autoritou. Současné používání konkrétního vyobrazení státního znaku přímo na webu je však nutné samostatně ověřit.
Na samotných stránkách nechybí označení „Oficiální informace“ ani odkazy na vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 329/2008 Sb., upravující Centrální evidenci exekucí.
Odkaz na právní předpis je sám o sobě legitimní. V kombinaci s úředně působící vizuální prezentací ovšem může vytvořit velmi problematický celek.
Běžný spotřebitel totiž nemusí rozlišit, zda platí poplatek oficiálnímu provozovateli evidence, nebo soukromé firmě, která informace pouze zprostředkovává.
A právě na tomto rozdílu stojí zásadní otázka celého obchodního modelu.
RegistrDluzniku.cz není státním registrem. Centrální evidenci exekucí provozuje Exekutorská komora České republiky, nikoli GetData.
Pokud vizuální podoba a formulace nabídky vytvářejí u spotřebitele jiný dojem, může jít o okolnost významnou při posuzování případné klamavé obchodní praktiky.
Za 60 korun u původního zdroje, za 218 korun u GetData
Nejvýmluvnější je srovnání cen.
Podle zveřejněných obchodních podmínek společnosti GetData zaplatí zákazník za základní kontrolu jedné osoby nebo společnosti 218 Kč.
Pokud chce získat podrobnosti o konkrétní exekuci, připlatí dalších 73 Kč za každý jednotlivý detail.
Naproti tomu oficiální Centrální evidence exekucí na www.ceecr.cz nabízí běžné základní vyhledání za 60 Kč a detail exekuce rovněž za 60 Kč.
Základní kontrola u GetData je tedy přibližně 3,6krát dražší než samotné základní vyhledání v CEE. Nejde přitom o totožně sestavené produkty, protože GetData může přidávat také další informace.
Rozdíl je však natolik výrazný, že vyvolává otázku, zda zákazníci skutečně vědí, za co platí.
Ještě zajímavější je oficiální systém množstevních cen.
Podle sazebníku CEE klesá cena za jeden poskytnutý elektronický údaj při vyšších objemech odběru ze 60 korun na 30, následně 15, a při nejvyšším odběrovém pásmu dokonce na 6 korun.
Pokud by komerční zprostředkovatel získával údaj za 30 Kč a účtoval zákazníkovi 218 Kč, rozdíl by činil 188 Kč před zohledněním jeho dalších nákladů. To je více než sedminásobek nákupní ceny.
Skutečnou nákupní cenu společnosti GetData ovšem bez znalosti jejího odběrového pásma nelze potvrdit.
Jisté je, že zákazník u GetData platí za základní kontrolu podstatně více než při přímém využití oficiální evidence.
Insolvence zdarma, registr DPH zdarma. Přesto jako součást placené služby
Společnost GetData zdůrazňuje, že její výpis spojuje údaje z několika oficiálních zdrojů.
Vedle exekucí nabízí také základní informace o insolvenčních řízeních a údaje o nespolehlivých plátcích DPH.
Jenže tyto databáze jsou veřejně přístupné.
Insolvenční rejstřík Ministerstva spravedlnosti na justice.cz umožňuje bezplatné vyhledávání a nahlížení do zveřejněných informací o insolvenčních řízeních.
GetData tedy zákazníkovi poskytuje souhrn údajů, jejichž část lze samostatně získat bez jakéhokoli poplatku.
To samozřejmě neznamená, že propojení databází nemůže představovat placenou službu.
Otázkou však zůstává, zda je přidaná hodnota této služby úměrná požadované ceně a zda spotřebitel před zaplacením rozumí tomu, že si nekupuje přístup k nějakému výhradnímu registru.
Úřední dojem navenek, pouze informativní výstup v obchodních podmínkách
Další pozoruhodný rozpor ukrývají samotné obchodní podmínky GetData.
Zatímco veřejná prezentace zdůrazňuje oficiální a ověřené informace, v bodě 5.1 obchodních podmínek provozovatel výslovně upozorňuje, že poskytované informace mají pouze informativní charakter a nejsou úřední listinou.
V bodě 5.2 navíc upozorňuje, že informace v Centrální evidenci exekucí nemusí být kompletní a aktuální.
A podle bodu 4.3 dokonce nemusí být v rámci služby poskytnuty všechny doplňkové informace, pokud nejsou dostupné.
Právě to by mělo zákazníky zajímat nejvíce.
Za 218 korun totiž nedostávají automaticky úplný obraz všech dluhů kontrolované osoby ani dokument s povahou úřední listiny.
Navenek je zdůrazňována oficiálnost informací. Právně si však provozovatel v obchodních podmínkách vymezuje podstatně užší rozsah odpovědnosti za výsledek.
To je zásadní rozdíl mezi tím, co může zákazník očekávat od úředně působící prezentace, a tím, co si skutečně objednává.
GetData: firma, která začínala pod jménem Stěhule
Otázky vyvolává také historie společnosti, která portál provozuje.
GetData s.r.o., IČO 27102343, vznikla dne 19. listopadu 2003 pod původním názvem STĚHULE, s.r.o.
Jejím prvním jednatelem a stoprocentním společníkem byl Vladimír Stěhule.
V roce 2015 následovala zásadní změna. Vladimíra Stěhuleho vystřídal Ondřej Daněk, společnost byla přejmenována na GetData s.r.o. a přesunula své sídlo na pražský Žižkov.
Další změna nastala v roce 2023, kdy se jedinou jednatelkou a stoprocentní společnicí stala Lenka Novotná.
Formálně je tedy vlastnická historie společnosti dohledatelná.
Samotný sled personálních změn však neodpovídá na všechny otázky ohledně ekonomického a provozního zázemí webu.
Kdo má faktickou kontrolu nad doménou, kdo rozhoduje o obchodní strategii a komu plynou výnosy z provozovaných internetových služeb?
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v § 5 řeší klamavá konání. Zohledňuje přitom nejen jednotlivá nepravdivá tvrzení, ale i situace, kdy jinak pravdivá prezentace může vyvolat mylný dojem a ovlivnit rozhodnutí spotřebitele.
A právě v tomto světle si způsob prezentace RegistrDluzniku.cz zaslouží pozornost České obchodní inspekce.
Je vhodné položit několik konkrétních otázek:
- Proč soukromá služba využívá úředně působící prvky, které mohou evokovat státní autoritu?
- Je běžnému zákazníkovi dostatečně zřejmé, že službu neposkytuje Exekutorská komora ani ministerstvo?
- Chápe spotřebitel, že podstatná část doplňkových informací je přímo dostupná zdarma?
- Je dostatečně jasné, že základní cena 218 Kč nemusí zahrnovat podrobnosti jednotlivých exekucí?
- Odpovídá marketingová prezentace skutečnému obsahu a právní povaze poskytovaného výpisu?
Byznys na neznalosti spotřebitelů?
Spotřebitel, který hledá informace o exekuci, se často nachází v nepříjemné životní situaci. Potřebuje rychle zjistit, zda proti němu není vedeno řízení, kolik dluží nebo jak své problémy řešit.
Právě takový člověk může být zvlášť citlivý na nabídku rychlého a oficiálně působícího výpisu.
Pokud nemá přehled o veřejných registrech, snadno zaplatí soukromému zprostředkovateli násobně více, než kolik by jej stálo přímé ověření v původním zdroji.
Úředně působící prezentace pak může fungovat jako mimořádně účinný marketingový nástroj: nevytváří nová data, ale posiluje důvěru v prostředníka, který za jejich zprostředkování inkasuje peníze.
Zásadní otázka proto zní: Kolik zákazníků by za výpis zaplatilo 218 korun, kdyby již před objednávkou jasně věděli, že základní kontrola exekucí stojí přímo u Exekutorské komory 60 korun a další zahrnuté veřejné údaje mohou získat zdarma?
Právě odpověď na tuto otázku může rozhodnout o tom, zda je vysoká cena placena za skutečné pohodlí, nebo za informační nerovnováhu mezi poskytovatelem a spotřebitelem.
Závěr: Spotřebitel nepotřebuje úředně vypadající prostředníky, ale jasné informace
Případ RegistrDluzniku.cz ukazuje, jak lze kolem existujících veřejných databází vybudovat komerční službu, jejíž cena je výrazně vyšší než cena základních údajů u jejich původních poskytovatelů.
Vizuální symbolika připomínající státní autoritu, odkazy na paragrafy a důraz na oficiální informace mohou takovému obchodnímu modelu dodávat důvěryhodnost.
Jenže důvěryhodnost státní evidence a důvěryhodnost soukromého prostředníka nejsou totéž.
Veřejnost má právo vědět, že za webem RegistrDluzniku.cz stojí soukromá společnost GetData s.r.o., nikoliv státní orgán. Stejně tak má právo vědět, které informace jsou zdarma, které jsou zpoplatněny přímo původním provozovatelem a co navíc skutečně přináší komerční výpis.
Oficiálně působící web ještě neznamená oficiální registr. Odkaz na zákon ještě neznamená státní pověření. A výpis za 218 korun ještě neznamená kvalitnější nebo úplnější informace než ty, které lze získat přímo u zdroje.
Dokud nebude tato hranice pro spotřebitele naprosto srozumitelná, zůstane obchodní model podobných portálů oprávněným terčem kritiky.
