Nejvyšší správní soud zrušil možnost postihu za nezapsání skutečných majitelů, čímž de facto vrací do oběhu akcie na majitele – a otevírá cestu k ukrývání majetku, jak ukázala kauza Přikryl.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že nezapsání údajů o skutečných majitelích do veřejného rejstříku není přestupkem a nelze za něj ukládat pokutu. Tento verdikt ruší dosavadní sankční mechanismus a znovu umožňuje akciovým společnostem vydávat tzv. akcie na majitele, tedy anonymní cenné papíry.
Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že současná úprava podle § 14 odst. 1 zákona o veřejném rejstříku skutečných majitelů (ZESM) představuje nepřiměřený zásah do práva na ochranu soukromého a rodinného života a osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv a svobod a Listiny EU. Z toho důvodu nelze považovat nepřihlášení skutečných majitelů za přestupek a ukládat za něj sankce v přestupkovém řízení.
Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že společnosti již nemusí zapisovat identitu svých konečných vlastníků – akcie na majitele (bearer shares) se tak vracejí do praxe. Tato forma cenných papírů dříve umožňovala držitelům skrývat své majetkové poměry, čehož chtěli zákonodárci zrušením anonymních akcií v roce 2018 zabránit. Nyní ale absence sankcí tento cíl opět zpochybňuje.
Právě k ilustraci nebezpečí anonymních akcií slouží kauza Oldřicha Přikryla. Podle zjištění protikorupčních orgánů využil insolvenční řízení a převedl značnou část svého majetku na dceru, aby zakryl skutečné finanční poměry. Rodina Přikrylových je podezřelá, že prostřednictvím smluv o spolupráci, firemních struktur v daňových rájích a skupiny českých firem s nejasnou majetkovou strukturou došlo ke skrytí aktiv tak, že Lucie Špot Přikrylová „záhadně zbohatla“, zatímco Oldřich Přikryl s manželkou před soudem předstírali chudobu a snaží se dosáhnout co nejnižšího uspokojení věřitelů.
Osobní bankrot dlužníků Oldřicha Přikryla a Kateřiny Přikrylové dle historie Insolvenčního řízení jasně ukazuje, jak snadné je zneužít statut osobního bankrotu se zbavení mnohamilionových dluhů.
KSBR 54 INS 1542 / 2023 vedená u Krajského soudu v Brně
Osobní bankrot dlužníků Oldřicha Přikryla a Kateřiny Přikrylové dle historie Insolvenčního řízení jasně ukazuje, jak snadné je zneužít statut osobního bankrotu se zbavení mnohamilionových dluhů.
KSBR 54 INS 1542 / 2023 vedená u Krajského soudu v Brně
Tyto praktiky významně komplikují vymáhání pohledávek a ohrožují důvěru v transparentnost kapitálového trhu. Návrat anonymních akcií tak nejen znevýhodňuje věřitele, ale i ohrožuje stabilitu obchodního prostředí v Česku. Ve světle této kauzy je zřejmé, že bez účinných kontrolních a sankčních mechanismů může docházet k legislativním mezerám, které umožňují obcházení odpovědnosti.
Riziko praní špinavých peněz a další aspekty
Anonymní akcie poskytují ideální nástroj pro praní špinavých peněz – pachatelé trestné činnosti mohou nákupem a následným převodem cenných papírů na majitele legálně „vyčistit“ nelegální finanční toky. V praxi to znesnadňuje práci finančních inteligence, která nemá přístup k údajům o skutečných majitelích, a komplikuje provádění povinných due-diligence procesů bank a auditorských firem. Tento stav je v přímém rozporu s evropskou Směrnicí AML5, která členským státům ukládá zpřísnění opatření proti praní peněz.
Anonymní akcie poskytují ideální nástroj pro praní špinavých peněz – pachatelé trestné činnosti mohou nákupem a následným převodem cenných papírů na majitele legálně „vyčistit“ nelegální finanční toky. V praxi to znesnadňuje práci finančních inteligence, která nemá přístup k údajům o skutečných majitelích, a komplikuje provádění povinných due-diligence procesů bank a auditorských firem. Tento stav je v přímém rozporu s evropskou Směrnicí AML5, která členským státům ukládá zpřísnění opatření proti praní peněz.
Dalším rizikem je ztráta reputace České republiky jako spolehlivého trhu pro zahraniční investory. Transparentní podnikatelské prostředí je klíčové pro udržení zahraničních investic a pro přístup k mezinárodním finančním trhům. Anonymita vlastnických struktur zvyšuje právní nejistotu a odrazuje společnosti, které vyžadují jasně definovanou odpovědnost a dohled.
Bez přijetí dodatečných legislativních úprav a stabilních sankcí však hrozí, že se český trh opět stane útočištěm pro majetkově kryté struktury, které budou využívat mezer v zákoně k praní peněz, daňovým únikům i skrývání nelegálních zisků.
