Švédsko se hroutí ve všech oblastech:
Ve Švédsku narůstá napětí v ženských věznicích. Počet incidentů, včetně násilí a hrozeb, se v posledních letech výrazně zvýšil, což vyvolává otázky ohledně bezpečnosti a řízení těchto zařízení.
V posledních letech se švédské ženské věznice potýkají s narůstající agresivitou svých vězeňkyň. Jednou z nejvíce postižených zařízení je Hinsebergsanstalten, největší věznice pro ženy ve Švédsku s nejvyšší bezpečnostní úrovní. Tato zařízení nyní čelí rostoucímu počtu incidentů včetně násilných konfliktů mezi vězeňkyněmi a hrozeb vůči zaměstnancům.
Ve Švédsku narůstá napětí v ženských věznicích. Počet incidentů, včetně násilí a hrozeb, se v posledních letech výrazně zvýšil, což vyvolává otázky ohledně bezpečnosti a řízení těchto zařízení.
V posledních letech se švédské ženské věznice potýkají s narůstající agresivitou svých vězeňkyň. Jednou z nejvíce postižených zařízení je Hinsebergsanstalten, největší věznice pro ženy ve Švédsku s nejvyšší bezpečnostní úrovní. Tato zařízení nyní čelí rostoucímu počtu incidentů včetně násilných konfliktů mezi vězeňkyněmi a hrozeb vůči zaměstnancům.
Podle zprávy ve Svenska Dagbladet vzrostl počet incidentních hlášení na Hinsebergsanstaltenu o 250 procent během posledních tří let. Tento nárůst je spojen s konflikty mezi vězeňkyněmi a hrozbami vůči personálu. Adrian Russo, kriminalvårdschef (ředitel vězeňských služeb) na Hinsebergu, poukázal na změnu v demografii vězeňkyň. "Dnes je kolem 40 procent odsouzených za násilné zločiny, zatímco před deseti lety byly hlavním důvodem odsouzení často drogově související trestné činy," uvedl Russo pro Omkrim, časopis švédského vězeňského personálu.
Maria Herlitz, kriminalvårdsinspektör (inspektorka vězeňských služeb) na Hinsebergu, zdůrazňuje, že konflikty jsou častější mezi ženami odsouzenými k kratším trestům, zatímco ty, které si odpykávají doživotní tresty, často preferují klid a mír.
Analýza Aftonbladet zkoumala hlášené případy nesprávného chování v letech 2022 a 2023 a ukázala na vzrůstající trend násilí, vandalismu a hrozeb jak proti ostatním vězeňkyním, tak proti zaměstnancům. Mezi případy patří například 27letá žena odsouzená za spoluúčast na loupeži a krádeži, která obdržela dvanáct varování za násilí a hrozby vůči spoluvězeňkyním a zaměstnancům.
Tento nárůst agresivity a násilí ve švédských ženských věznicích vyvolává otázky ohledně bezpečnosti a řízení těchto zařízení. Vyžaduje si nejen zpřísnění bezpečnostních opatření, ale také zvýšení podpory a rehabilitačních služeb pro vězeňkyně, zvláště v oblasti duševního zdraví.
Situace v Hinsebergsanstalten a dalších věznicích odráží hlubší sociální a strukturální problémy v švédském soudním a vězeňském systému. Zároveň představuje příležitost pro švédskou Kriminalvården (vězeňskou službu) a švédskou společnost jako celek k přehodnocení a zlepšení způsobů, jakými se vypořádáváme s trestnými činy a tresty, zejména ve vztahu k ženám ve vězení. Adresováním podkladových příčin násilí a agresivity a poskytnutím účinné podpory a rehabilitace můžeme usilovat o humanější a efektivnější právní systém, který lépe chrání všechny zúčastněné strany.