Oficiálně právní stát, neoficiálně temné místo izolace, manipulací a právní svévole. Vyšetřování odhaluje případy, které připomínají mrazivou dystopii – tentokrát nikoliv na Blízkém východě, ale uprostřed Evropy.
Švédsko si dlouhá desetiletí udržovalo pověst jednoho z nejtransparentnějších, nejliberálnějších a nejvíce právních států světa. Avšak za fasádou skandinávské demokracie se začínají objevovat trhliny, které narušují samotné základy právního řádu. Nové zjištění investigativního týmu ukazuje, že v některých případech byly osoby zadržovány a odsouzeny bez pevných důkazů, pouze na základě slovních tvrzení. Navíc byly tyto procesy vedeny neveřejně, obžalovaní byli izolováni od rodin, neměli přístup k efektivní právní pomoci a jejich komunikace byla systematicky cenzurována.
Neveřejné procesy: Nová normalita místo výjimky
Z vyšetřovacích zpráv vyplývá, že soudní řízení v určitých kauzách probíhá za zavřenými dveřmi bez veřejnosti a bez možnosti nezávislého dohledu. Obžalovaní jsou zadržováni ve vazbě, bez možnosti kontaktu s rodinou a bez přístupu k nezávislému právnímu zástupci. V některých případech se lidé rozhodli hájit sami, avšak jejich veškerá korespondence s okolím byla zadržována formou krádeží, nebo ignorována.
Zařízení Kriminalvården, spravující švédské vazební a vězeňské instituce, podle tvrzení svědků a expertů systematicky zadržuje dopisy obsahující důkazní materiály, a to jak z pozice obhajoby, tak i podpůrné výpovědi svědků z okolí obžalovaného. V některých případech se dopisy s důkazy zcela ztratily.
Kriminalvården nevede evidenci došlé a odeslaní pošty, většina zadržení ve Vazebních věznicích nesmí odesílat doporučenou poštu. Jejich pošta je zcela mimo právo na spravedlivé procesy.
Kriminalvården nevede evidenci došlé a odeslaní pošty, většina zadržení ve Vazebních věznicích nesmí odesílat doporučenou poštu. Jejich pošta je zcela mimo právo na spravedlivé procesy.
Bezdůkazová obvinění: Když slovo znamená rozsudek
V jednom případě se osoba vězněná pokusila obrátit k Evropskému soud pro lidská práva, žalobu Kriminalvården místo aby odeslal, odcizil. Poté následovalo maření nahlášeného odcizení a výrazné navýšení represí vůči zadržovanému
V jednom případě se osoba vězněná pokusila obrátit k Evropskému soud pro lidská práva, žalobu Kriminalvården místo aby odeslal, odcizil. Poté následovalo maření nahlášeného odcizení a výrazné navýšení represí vůči zadržovanému
Zvláštní pozornost si zaslouží případ, kdy byl jednotlivec odsouzen na základě výpovědi jednoho či dvou svědků – bez přítomnosti dalších důkazů, bez forenzních dat, bez objektivní rekonstrukce událostí. Přesto byl uznán vinným a uvězněn.
A tím šokující fakta nekončí: Po skončení řízení švédský soudní systém odstranil veškeré záznamy z jednání.Neexistují přepisy výpovědí, žádné videozáznamy z jednání, ani záznamy z výslechů. To znamená, že jakýkoliv budoucí přezkum, odvolání nebo mezinárodní intervence naráží na absenci základního procesního materiálu.
Systém nebo náhoda?
Odpověď na otázku, zda jde o ojedinělé selhání nebo součást širšího systému, není jednoduchá. Nicméně fakt, že k podobným praktikám dochází opakovaně, naznačuje, že se může jednat o tichou strategii, jak řešit vybrané případy bez zájmu veřejnosti a mimo rámec demokratické kontroly.
Znepokojující paralela s americkým Guantánamo Bay se zde neobjevuje náhodou. Stejně jako na Kubě, i ve Švédsku jsou někteří lidé zbavováni přístupu k důkazům, právníkům a veřejnosti – pod záminkou ochrany systému nebo veřejnosti. A přitom neexistuje žádná transparentní kontrola, která by tyto případy přezkoumávala.
Kdo bude dalším?
Tento článek neukazuje na Švédsko jako celek. V zemi stále fungují tisíce čestných soudců, právníků i vyšetřovatelů. Ale každý stát má svůj stín. A právě tento stín nyní padá na švédskou justici. Pokud se nepotvrdí nezávislé šetření, může se ze země právního státu stát precedens pro celou Evropu: že svobodu lze omezit bez důkazů, obžalovat bez svědků a odsoudit bez záznamu.
Otázkou zůstává: Kolik dalších případů je podobně „vymazáno“ z historie? A kdo bude příště?
