Švédsko, kdysi vzorový stát, se stává odstrašujícím příkladem pro ostatní evropské země. Otevřená migrace vedla k destrukci právního systému a prudkému nárůstu pouliční kriminality, zatímco omezení hotovostních plateb způsobilo výrazný růst finančních podvodů. Jaké jsou důsledky těchto změn?
Švédsko, které bývalo vzorem pro mnoho evropských zemí, se nyní stává studijním materiálem pro to, jak by státy neměly postupovat. Otevřená migrační politika vedla k destrukci právního systému a prudkému nárůstu pouliční kriminality. Navíc s přechodem na bezhotovostní ekonomiku se dramaticky zvýšila finanční kriminalita, což staví Švédsko do role varovného příkladu.
Země, která se dlouhá léta pyšnila nízkou úrovní kriminality, nyní bojuje s jejím prudkým nárůstem. Otevřená migrace přinesla do Švédska nové výzvy, které tamní právní systém nebyl schopen efektivně zvládnout. Následkem toho se v ulicích švédských měst zvýšila pouliční kriminalita, což ohrožuje bezpečnost obyvatel.
Současně s tím, jak Švédsko téměř kompletně přešlo na bezhotovostní ekonomiku, narostl počet finančních podvodů. Příběh dvacetileté Ellen Bagleyové, která se stala obětí podvodu při prodeji oblečení přes aplikaci, je jen jedním z mnoha. Autorizační systém BankID, používaný téměř všemi dospělými Švédy, se stal nástrojem podvodníků, kteří dokáží zneužít jeho zranitelnosti a odčerpat peníze z účtů obětí.
Banky spolu s úřady nyní zoufale hledají řešení, jak tento ožehavý problém co nejefektivněji vyřešit. Finanční správa, policie a tajné služby intenzivně monitorují činnost občanů a osob pobývajících na území Švédska. Navzdory těmto opatřením se počet online podvodů v roce 2023 vyšplhal na 1,2 miliardy švédských korun, což je dvojnásobek oproti roku 2021.
Švédsko se stává varovným příkladem pro ostatní evropské státy, které sledují, jak neřízená migrační politika a eliminace hotovosti mohou vést k chaosu. Pro země, které uvažují o podobných krocích, je Švédsko důkazem toho, že takové změny musí být pečlivě promyšlené a řízené, aby se zabránilo kolapsu právního systému a zvýšení kriminality.
Daniel Larson, vedoucí státní zástupce pro hospodářskou kriminalitu, přirovnal Švédsko k "Silicon Valley kriminálního podnikání". Podle něj se ekonomická kriminalita stala základem činnosti mnoha švédských gangů, což je problém, který je třeba rychle řešit.
Švédské banky nyní zavádějí další úrovně zabezpečení, ale většina těchto opatření je dobrovolná, což nechává mnoho uživatelů zranitelných. Průměrný Švéd používá systém BankID dvakrát denně, což činí jejich digitální identitu středem zájmu podvodníků.
Růst digitální kriminality a zvýšená kontrola státu nad občany ukazují, že přechod na bezhotovostní společnost a neřízená migrace mají své temné stránky. Švédsko se musí rychle vypořádat s těmito výzvami, aby zajistilo bezpečnost a důvěru ve svůj finanční a právní systém. Pro ostatní evropské státy se Švédsko stává varováním, že takové změny mohou mít dalekosáhlé a negativní důsledky.