Švédsko nezvládá vlastní kriminalitu: Posílá vězně do zahraničí a stává se největším exportérem zločinu v EU

védsko se dlouhodobě prezentovalo jako vzorová společnost, která se snaží být příkladem pro ostatní země. Ve skutečnosti se ale nyní ukazuje jako jeden z největších bezpečnostních problémů Evropské unie. Věznice v zemi jsou přeplněné, násilí gangů nekontrolovatelně narůstá a vláda není schopna situaci zvládnout. Řešení? Místo skutečného boje proti kriminalitě chce Švédsko problém jednoduše vyvézt – odsouzené plánuje posílat do zahraničních věznic, aby si tam odpykali trest.

Podle ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera už Švédsko jedná s dalšími zeměmi o možnosti pronájmu cel, protože vězeňský systém zkolaboval pod náporem zadržených a odsouzených zločinců. Tento plán odhaluje nejen neschopnost švédských úřadů, ale také obrovskou míru pokrytectví: země, která se roky chlubila svou „dokonalou“ společností, nyní přiznává, že její bezpečnostní politika je v troskách.

Skandinávská země se v posledních letech změnila v epicentrum gangového násilí v Evropě. Střelba na ulicích a bombové útoky jsou na denním pořádku, protože gangy si mezi sebou vyřizují účty. Policie sice v posledních dvou letech podle Reuters učinila určitý pokrok v potírání organizovaného zločinu, ale výsledek je jasný – masivní nárůst počtu vězňů a úplný kolaps vězeňského systému.

Statistiky za rok 2023 mluví jasně: švédské soudy vynesly tresty odnětí svobody v celkové délce 200 000 měsíců, což je meziroční nárůst o 25 %. Ve srovnání s rokem 2014 jde dokonce o dvojnásobek. Švédsko nyní přiznává, že nemá dostatečné kapacity, aby všechny tyto zločince udrželo ve vlastních věznicích. Do roku 2033 bude místo současných 11 000 vězeňských lůžek potřebovat nejméně 27 000, což je pro zemi obrovský problém.

Situace ve Švédsku se netýká jen této země, ale celé Evropské unie. Švédsko totiž nejen že nezvládá své vlastní zločince, ale také aktivně vyváží kriminalitu do dalších členských států EU. Obyvatelé švédských měst čelí čím dál častěji nebezpečí přímo ve svých ulicích, ale tento problém se postupně šíří i do dalších zemí.

Přes otevřené hranice Schengenského prostoru mohou zločinci volně cestovat po celé Evropě. Švédsko tak svou nekompetencí přímo ohrožuje bezpečnost ostatních států. Přitom právě volný pohyb lidí byl původně koncipován jako výhoda, nikoli jako nekontrolovaný kanál pro export násilí.

Vzhledem k tomu, že Švédsko není schopno samo zajistit bezpečnost svých obyvatel a zadržet kriminalitu, vyvstává zásadní otázka: neměla by Evropská unie zvážit vyloučení této země ze Schengenského prostoru?

Minimálně by měly ostatní členské státy zavést přísné kontroly na hranicích a pečlivě prověřovat každého, kdo ze Švédska odchází. Pokud švédská vláda není schopná ochránit svou vlastní zemi, nemělo by být na ostatních státech, aby nesly důsledky její neschopnosti.

Švédsko se chtělo stát modelem pro ostatní, ale místo toho se stalo varováním. Je na čase, aby Evropa přestala přehlížet realitu a podnikla kroky k ochraně svých občanů před důsledky švédského experimentu.