Ve Švédsku můžete přijít o své auto, pokud ho půjčíte kamarádovi s dluhy – a to i přes to, že vlastnické právo by mělo být chráněno evropskou legislativou. Švédské postupy úřadu Kronofogden porušují zásady, které Evropská unie zakotvila v ochraně majetku. Přečtěte si, proč byste ve Švédsku měli být opatrní a jakým způsobem se pravidla dostávají do rozporu s evropským právem.
Zabavování majetku navzdory evropským právům na ochranu vlastnictví
Právo na ochranu vlastnictví je základní lidské právo, které garantuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv, zejména článek 1 Protokolu č. 1. Tento článek zakotvuje právo každé osoby na nerušené užívání svého majetku a stanovuje, že nikdo nemůže být zbaven svého majetku jinak než ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem. Ve Švédsku však mohou osoby ztratit svůj majetek, pokud je tento majetek užíván někým, kdo má nesplacené dluhy.
To je případ 25leté Ebby Olsson, která přišla o své auto poté, co ho půjčila kamarádovi s dluhy. Když byl zastaven policií, úřad Kronofogden auto okamžitě zabavil, přestože bylo registrováno na Ebbu a ona mohla předložit veškeré doklady prokazující vlastnictví.
Zásah do práva na ochranu vlastnictví
Postup Kronofogdenu je v příkrém rozporu se základními zásadami evropského práva na ochranu majetku. Podle článku 1 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv mají všechny osoby právo nerušeně užívat svůj majetek, přičemž majetek může být zabaven pouze ve veřejném zájmu a na základě zákona. Švédské úřady ale zabavily majetek, který jim nepatřil, jen na základě faktu, že byl užíván osobou s dluhy.
Ebba Olsson, která chtěla pouze pomoci kamarádovi, se ocitla v situaci, kdy musela dokazovat, že jí auto skutečně patří. A to i přesto, že měla veškeré potřebné dokumenty, jako jsou registrační list, výpisy z účtu a další důkazy. „Musela jsem prokazovat, že auto je mé, ale úřad se vůbec nesnažil dokázat, proč by mělo patřit kamarádovi. Cítím se podvedená systémem,“ uvedla Ebba.
Evropské právo vs. švédská praxe
Podle evropských právních zásad by měla být na straně úřadů povinnost prokázat, proč se domnívají, že majetek patří dlužníkovi. Ve Švédsku ale stačí, když má osoba s dluhy fyzické držení majetku, což vede k zásahům do práv skutečných vlastníků.
Švédský úřad Kronofogden argumentuje, že Ebba měla s kamarádem sepsat písemnou smlouvu, která by potvrzovala, že auto bylo jen zapůjčeno. Tento požadavek je však pro běžné občany překvapující a mnozí o něm nemají tušení. Bez takového dokumentu má úřad právo předpokládat, že majetek patří tomu, kdo ho užívá – což vede k nespravedlivým zásahům do vlastnických práv.
Nutnost reformy a dodržování evropských standardů
Švédský systém vykonávání práva by měl být revidován tak, aby odpovídal evropským standardům ochrany majetku. Čl. 1 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy jasně stanovuje, že každý má právo na ochranu svého majetku. Situace, kdy může dojít k zabavení majetku nevinného vlastníka, je nepřijatelná a v rozporu se základními lidskými právy, která by měla být ve všech členských státech EU respektována.
Případ Ebby Olsson ukazuje, že švédské úřady nejenže nedodržují evropské zásady ochrany majetku, ale také vystavují běžné občany riziku, že budou zbaveni svého majetku kvůli dluhům jiných. Reforma tohoto systému je nezbytná, aby bylo zajištěno, že právo na ochranu vlastnictví bude v praxi skutečně respektováno a že švédští občané nebudou ztrácet důvěru ve svůj právní systém.
