Švédský ministr pro migraci Johan Forssell prožil osobní šok. Veřejně přiznal, že jeho šestnáctiletý syn se zapojil do aktivit krajně pravicových extremistických skupin, včetně kontaktů s neonacistickým Severským hnutím odporu. Ministr tvrdí, že o synově radikalizaci neměl do nedávna žádné tušení.

Švédský ministr Johan Forssell přiznal: Můj syn se radikalizoval a nevěří v současnou demokracii

„Jako otec jste v šoku“

„Jako otec jste zděšen,“ řekl Forssell, když vyšlo najevo, že jeho syn sledoval krajně pravicové influencery na sociálních sítích a aktivně spolupracoval s extremistickými skupinami. Na jeho napojení přišla až švédská bezpečnostní služba a informace zveřejnil antirasistický institut Expo. Mladík měl údajně pomáhat s rekrutací nových členů do jedné z extremistických organizací.

Přestože ministr odstoupení z funkce odmítá a tvrdí, že zasáhl včas a podle protokolu, opozice ho chce předvolat před parlamentní výbor. Kritici mu vyčítají dvojí metr — zejména proto, že se sám zasazoval o snížení hranice trestní odpovědnosti mladistvých.

Když děti přejímají názory z domova i internetu

Forssell připustil, že jeho případ odhaluje širší problém — ztrátu kontroly nad tím, co mladí dělají online. „Kolik toho vlastně víme o tom, co naše děti dělají na sociálních sítích, a jak je můžeme ochránit před tím, aby byly zataženy do něčeho, co nechceme?“ ptal se v rozhovoru pro TV4.

Rodiče podle odborníků často netuší, že jejich děti konzumují radikální obsah. Influencery jako je Andrew Tate, kteří šíří mizogynní a extremistická poselství, sledují miliony mladých mužů. Věk, kdy si mladý člověk formuje názory a hledá vzory, je přitom extrémně zranitelný.

Krajní pravice láká „osamělé vlky“

Švédsko není výjimkou z evropského trendu. Institut Expo varuje, že pravicový extremismus v zemi sílí — počet aktivních skupin je nejvyšší od roku 2008. Cílí především na mladé muže, kteří se cítí ztraceni nebo zklamaní z fungování demokracie. Mnozí z nich žijí v sociální izolaci a velkou část času tráví na internetu.

Podle švédského sociologa Larse Stiernelöfa se proměňuje i profil radikalizovaných osob. Zatímco dříve šlo o extrovertní postavy s viditelným projevem, dnes jsou to spíše tiší, křehcí mladí lidé, kteří se nechávají ovlivnit skrze videa o posilování, bojových sportech nebo nacionalismu.

Britská psycholožka Genevee Brownová doporučuje, aby rodiče s dětmi aktivně trávili čas na sociálních sítích. „Stačí říct, že je zajímá, co si prohlížejí na TikToku, a na chvíli si k nim sednout. Problémové obsahy je pak možné rozebrat,“ říká.

Radikalizace není jen selhání rodiče, ale mají na tom podíl

Ministr Forssell si je vědom, že jeho případ přesahuje hranice rodinného dramatu. „Týká se to celé společnosti. Musíme přemýšlet, jak naše děti chránit – nejen doma, ale i online.“ A právě v tom podle odborníků tkví výzva dnešní doby: boj s extremismem už dávno neprobíhá jen na ulici, ale především na displejích telefonů, které jsou otevřenou branou do světa ideologického manipulování.