Sociologické průzkumy odhalují šokující trend: stále více mužů čelí citovému a psychickému vydírání ve vztazích, přičemž obavy z falešného obvinění, ztráty dětí nebo vysokých alimentů je často odrazují od jakéhokoliv kroku. Proč muži mlčí a co by měli dělat, i když vztah opustit nechtějí?

Tichá hrozba za zavřenými dveřmi: Muži čelí citovému vydírání, křivým obviněním, ale bojí se ho nahlásit

Muži nenahlašují vydírání – riskují tím vlastní obvinění

Citové vydírání v tichosti

Nové sociologické průzkumy ukazují, že významná část mužů se v partnerských vztazích setkává s citovým vydíráním. Nejčastější forma? Partnerka vyhrožuje sebevraždou, pokud muž vztah opustí, nebo se nepodvolí jejím přáním. Jde o extrémní manipulaci, která u mužů vyvolává pocity viny, obav a paralyzující zodpovědnosti.

„Když odejdeš, zabiju se. Neunesu to.“
Podobné věty se, jak ukazují data, objevují častěji, než si většina veřejnosti připouští.

Hrozba ztráty dětí a falešných obvinění

Další oblastí, kde dochází k vydírání, je otázka dětí. Mnoho mužů uvádí, že partnerka jim vyhrožovala, že pokud vztah ukončí, „už nikdy své děti neuvidí“, nebo že jim nastaví maximální možné alimenty. Znepokojivější jsou případy, kdy ženy vyhrožují obviněním ze znásilnění či domácího násilí.

„Jestli se uhodím o stěnu, nikdo ti neuvěří, že jsi to neudělal ty.“

Tato věta už zazněla nejen v mnoha domácnostech, ale i soudních síních. A právě v tom spočívá obrovské riziko: pokud muž nic nenahlásí a situace se vyhrotí, může se ocitnout na lavici obžalovaných, aniž by měl možnost se bránit.

Proč muži mlčí?

Muži často nepovažují psychické násilí za „dostatečně závažné“, obávají se společenského zesměšnění („co jsi to za chlapa, že si necháš ubližovat od ženské?“), ztráty reputace, nebo přímého konfliktu. Často jim chybí důvěra ve systém, protože se domnívají, že jim úřady stejně neuvěří – obzvlášť v případě tvrzení proti tvrzení.

Co může muž dělat?

Zásadní je jednat včas a uvědomit si, že citové a psychické vydírání je formou násilí. Bez ohledu na to, zda se jedná o manželství, partnerský vztah nebo soužití s dětmi.

1. Vést si záznamy a důkazy

I když se situace zdá neškodná, zaznamenávejte podezřelé situace, SMS zprávy, hlasové záznamy nebo e-maily. Ty mohou sloužit jako důkazní materiál v případě pozdějšího obvinění.

2. Vyhledat odbornou pomoc

Psycholog či terapeut pomůže nejen zpracovat tlak, ale také poradí, jak se bránit nebo bezpečně odejít. Existují i specializované krizové linky pro muže.

3. Diskrétně konzultovat s právníkem

Pokud se ve vztahu objevují hrozby falešných obvinění nebo vydírání, je na místě konzultace s advokátem. Ten pomůže připravit obranu a doporučí vhodný postup – včetně návrhu na svěření dětí nebo omezení styku.

4. Neházet flintu do žita

Mnozí muži zůstávají ve vztahu „kvůli dětem“ nebo protože partnerku stále milují. I v těchto případech je důležité nastavit hranice, komunikovat jasně, odmítnout manipulaci a zvážit párovou terapii – ale s vědomím vlastních práv.

Citové vydírání je forma násilí, která ničí důvěru, zdraví i životní jistoty. Muži mají právo být v bezpečí, právo na spravedlnost a podporu. Mlčení je často největší chybou – nejen že neřeší problém, ale může muže stát svobodu, důstojnost, a v krajním případě i jejich děti. Muži si Malo kdy uvědomí, že slovní nahlášení ženy a to bez jakýchkoliv důkazů, případně lsti, nemají šanci u soudu obhájit, neboť je nemožné dokázat, že obvinění ženy ne nestala a naopak ženě postačí pouhé slovní tvrzení, nejlépe podložené svěřením například kamarádce. . 

Pokud jste v podobné situaci, nečekejte, až bude pozdě. Vyhledat pomoc není slabost, ale důkaz síly.