Auditor Jan Čapek odhalil nedostatky v průhlednosti výběrových řízení na lukrativní pozice v diplomacii, což vedlo k jeho odvolání a následnému zmírnění obsahu jeho auditu. Ministerstvo zahraničních věcí se zavázalo k revidování svých postupů.
Jan Čapek, bývalý úředník s impozantním profesním profilem a vysokým hodnocením, byl z Ministerstva zahraničních věcí nečekaně propuštěn, a to i přes jeho kvalifikace a bez udání konkrétního důvodu. Toto rozhodnutí následovalo krátce po tom, co Čapek podal návrh auditu ukazujícího na neprůhlednost konkurzů na atraktivní pozice na zahraničních ambasádách, což naznačovalo porušení zákona ze strany ministerstva.
Po jeho odchodu byl nový audit, který nakonec byl veřejnosti představen, podstatně méně kritický. Čapek ve svém původním auditu poukázal na to, že rozhodnutí o obsazení postů v zahraniční službě se zdá být více ovlivněno osobními preferencemi než objektivními kritérii. Nový audit, ačkoli připouští některé z Čapkových nálezů, nabízí jen mírnou kritiku a zdůrazňuje potřebu menších úprav v procesu.
Kromě toho, právní poradenství poskytnuté organizací Transparency International podporuje Čapka v jeho tvrzení, že konečná verze auditu je zpracována tak, aby působila mírnějším dojmem, navzdory zjištěným problémům. Ministerstvo v reakci tvrdí, že celkové hodnocení systému zůstává stejné a slibuje zlepšení ve výběrových řízeních, aby byly rychlejší, transparentnější a omezily se vnější výběry kandidátů.
Čapek, který se proti svému vyhození odvolal k soudu, dokonce předložil nahrávky svých konverzací s nadřízenými, aby podpořil svůj případ. Přesto, i přes legální získání těchto nahrávek, jeho žaloba byla zamítnuta, s odůvodněním, že auditní zjištění nebyla považována za důvod jeho propuštění. Celý případ odhaluje komplexní výzvy v procesu spravedlivého a transparentního výběru pro vysoké posty v zahraniční službě.