Ústavní soud rozhodl, že úřady již nebudou moci strhávat pokuty za přestupky z dávek hmotné nouze. Toto rozhodnutí reaguje na návrh senátorů, kteří upozorňovali na nespravedlnost postihování celých domácností kvůli prohřeškům jednotlivců.
Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, který umožňoval strhávání pokut za přestupky z dávek hmotné nouze. Tato praxe byla kritizována za to, že postihovala nejen pachatele přestupku, ale i ostatní členy domácnosti. Senátoři argumentovali tím, že se jedná o formu kolektivního trestu, což je v demokratickém právním státě nepřijatelné.
Zákon umožňoval úřadům práce rozhodovat o srážkách z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení kvůli nezaplaceným pokutám. To se týkalo například přestupků proti veřejnému pořádku nebo zanedbání péče o povinnou školní docházku. Senátoři v návrhu uváděli, že taková praxe byla v rozporu s principem individuální odpovědnosti.
Nález Ústavního soudu přivítal i ombudsman Stanislav Křeček, který zdůraznil, že dosavadní úprava mohla snížit životní standard pod úroveň životního minima. Křeček rovněž kritizoval absenci jasného určení částky, která by lidem po srážkách zůstala, což mohlo způsobit, že by příjemci dávek neměli dostatek prostředků na základní životní potřeby.
Soudce zpravodaj Josef Fiala ve svém nálezu uvedl, že podstatou poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je zajištění důstojného života pro oprávněné osoby. Pokud se srážky dotkly i někoho jiného než samotného pachatele, docházelo k porušení základního principu individuální odpovědnosti.
Zákon umožňoval zabavit část dávek jako náhradu za pokuty, což vedlo k tomu, že některým domácnostem mohla být stržena celá výše příspěvku na živobytí. Tento postup se nyní díky rozhodnutí Ústavního soudu mění, a úřady budou muset hledat jiné, šetrnější způsoby, jak řešit vymáhání pokut.