Seznam Zprávy získaly výpověď Filipa Turka, kandidáta na ministra zahraničí, který policii přiznal, že příjmy z prodeje a oprav historického automobilu nezdanil. Hájil se zákonnou výjimkou, podle expertů však jeho činnost odpovídala podnikání, které zdanění podléhá.
Nejasné příjmy kandidáta na ministra
Filip Turek, nynější kandidát hnutí Motoristé sobě na post ministra zahraničí, dosud neupřesnil, čím se do svých jednatřiceti let živil. Opakovaně mluvil o tom, že si vydělával na renovacích historických vozů. Ve veřejných registrech však až do roku 2016 – kdy založil společnost Art of Performance – neexistují záznamy, že by měl oprávnění k podnikání nebo registrované příjmy z této činnosti.
Výpověď na policii: nezdaněné miliony
Podle výpovědi, kterou má k dispozici redakce Seznam Zpráv, Turek v roce 2021 policii sdělil, že milionový příjem z prodeje a renovace vozu Jaguar E-Type z roku 1961 nezahrnul do daňového přiznání. Tvrdil, že k tomu nebyl povinen, protože vůz vlastnil déle než rok a jeho prodej proto podléhal daňové výjimce.
Případ se k policii dostal poté, co na Turka podal trestní oznámení jeden z jeho zákazníků, který mu v roce 2014 v hotovosti zaplatil 3,6 milionu korun. Policie nakonec věc odložila – nikoli kvůli daním, ale proto, že neshledala důvody ke stíhání pro zpronevěru.
Experti: výklad zákona neobstojí
Podle odborníků, které Seznam Zprávy oslovily, však Turkova argumentace pravděpodobně neobstojí. Právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy uvedl, že výjimka ze zdanění platí pouze v případě jednorázového prodeje věci v osobním vlastnictví, nikoliv pro činnost s podnikatelskými znaky.
„Pokud někdo vykonává obdobnou činnost opakovaně, za účelem dosažení zisku a na vlastní odpovědnost, jde už o podnikání – a to podléhá dani,“ vysvětlil v obecné rovině Preuss.
Podobně hovoří i Ladislav Mejzlík, proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE:
„Můžete jednou pomoci sousedovi s autem, ale pokud takovou činnost provádíte pravidelně a za úplatu, nejde o výpomoc, ale o podnikání.“
Hotovostní obchody a skrytá dílna
Z výpovědí dalších tří klientů, které redakce ověřila, vyplývá, že Filip Turek mezi lety 2014 a 2017 přijal za prodej a renovace několika historických automobilů – například Jaguarů, Rolls-Royceů či Aston Martinů – částky v celkové výši přibližně 8,5 milionu korun, většinou v hotovosti.
Někteří klienti tvrdí, že na jejich vozech pracoval v neoficiální dílně v areálu bývalé traktorové stanice ve Ždánicích. Pronajímatel prostor tuto informaci potvrdil. Jeden z klientů navíc uvedl, že některé práce byly provedeny neodborně a vozidla mu byla po čase vrácena v nedokončeném stavu.
V době, kdy k těmto transakcím docházelo, neměl Turek živnostenské oprávnění k opravám vozidel, které zákon označuje za řemeslnou živnost vyžadující kvalifikaci nebo praxi.
Turek mlčí, Babiš neodpovídá
Na otázky Seznam Zpráv ohledně svých dřívějších podnikatelských aktivit Filip Turek dosud nereagoval. V minulosti na podobné dotazy reagoval slovy, že „do toho nikomu nic není“.
Server zároveň oslovil i Andreje Babiše, který podle dostupných informací zvažuje Turka navrhnout na post ministra zahraničí. Ani on se k věci nevyjádřil.
Zatím tak zůstává nejasné, z čeho Turek v minulosti financoval své živobytí a zda jeho příjmy z obchodů s autoveterány byly zdaněny v souladu se zákonem.
Odborníci volají po vysvětlení
Podle ekonomů i právníků je případ symptomem širšího problému, kdy osoby působící mimo oficiální podnikatelský režim přicházejí do konfliktu s daňovými předpisy.
„Pokud se ukáže, že jde o systematickou činnost, měla by být zdaněna. Výjimky z příležitostného prodeje slouží pouze k ochraně běžných občanů, nikoliv k obcházení daňové povinnosti,“ uzavírá Preuss.
Případ Filipa Turka ukazuje, že kandidát na vysoký vládní post by měl své minulé příjmy a daňové povinnosti transparentně vysvětlit. Ať už se policie rozhodla případ odložit z procesních důvodů, nebo proto, že neshledala trestný čin, zůstávají pochybnosti o etice a transparentnosti jeho podnikání, které může být pro veřejnost stejně důležité jako samotný právní výsledek.
