Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) již měsíce neukončila vyšetřování zásahu, při němž policista zastřelil v pražských Ďáblicích muže, který měl v okamžiku střelby prázdné ruce. Protikorupční linka upozorňuje, že pokud by bylo takové jednání uznáno jako oprávněné, šlo by o extrémně nebezpečný precedent – stát by legitimizoval možnost likvidovat neozbrojené podezřelé. Případ Otakara Schmidta tak může rozhodnout o budoucí hranici mezi ochranou života a státní mocí, která by se mohla utrhnout ze řetězu.
GIBS doposud nerozhodla: Proč je případ tak nebezpečný?
1. Precedent, který může ohrozit každého
Protikorupční linka jednoznačně uvádí:
Pokud by GIBS uznala oprávněnost střelby na viditelně neozbrojeného muže, stát by mohl otevřít dveře k budoucím “likvidacím” pod rouškou zákroku.
Pokud by GIBS uznala oprávněnost střelby na viditelně neozbrojeného muže, stát by mohl otevřít dveře k budoucím “likvidacím” pod rouškou zákroku.
Jinými slovy – policista by mohl:
- zastřelit kohokoli, kdo neuposlechne výzvu,
- i když nemá v rukou žádnou zbraň,
- a i když nikoho přímo neohrožuje,
- stačila by jen hypotetická domněnka, že by se mohl stát nebezpečným.
Takové rozhodnutí by bylo podle právníků i expertů:
- vysokým bezpečnostním rizikem,
- zneužitelným,
- v rozporu s principem proporcionality síly,
- v rozporu s ochranou života podle Listiny základních práv a svobod.
2. Rekonstrukce zásahu: Klíčová fakta, která nesou odpovědnost policie
Níže je přehled celého případu v bodech, tak jak jej dokládají výpovědi, interní dokumenty i záznamy z kamer:
(a) Výzva na 158 – problémový muž, hádka a nůž
- Ve 20:00 volala svědkyně policii, protože Otakar Schmidt táhl svou partnerku za ruku přes ulici.
- Došlo k rozepři v rodině, Schmidt házel nůž, partnerka s dítětem utekla z bytu.
- Schmidt byl pod vlivem lexaurinů a pervitinu, ale okolí jej běžně znalo jako “hodného člověka”.
(b) Policie přijíždí – Schmidt komunikuje z okna
- Policistům říká, že chce zemřít.
- Ukazuje nože, pokládá je, poté bere další.
- Vyjednavači uvádějí, že situace se střídavě zlepšovala a zhoršovala.
(c) Muž ukazuje pistoli – policie pálí pepřové projektily
- Schmidt ukazuje ven na polici airsoftovou pistoli.
- Policisté spouští palbu pepřových projektilů dovnitř bytu.
- Byt se během sekund zaplní pepřovým aerosolovým mrakem.
(d) Kamera policisty zachycuje: Schmidt ukazuje prázdné ruce
- Na záznamu je jasně vidět, že Schmidt drží prázdné dlaně.
- Policisté křičí „stůj“ a „ukaž ruce“.
- Schmidt výzvu neuposlechne, snaží se dostat z okna ven.
(e) Kritická chvíle – skok z okna a smrtící výstřel
- Schmidt padá z okna dolů.
- Policista Martin P. míří útočnou puškou přímo na něj.
- I přesto, že má dokonalý výhled na Schmidtovy prázdné ruce,
vystřelí dvě ostré rány. - První kulka zasáhne Schmidta do břicha.
- Druhá končí na chodníku.
Smrt je následně potvrzena krátce před půlnocí v nemocnici.
3. Co říká GIBS?
Interní dokument GIBS uvádí jasně:
- Schmidt byl v okamžiku střelby viditelně neozbrojen.
- Mohl být spáchán trestný čin – těžké ublížení na zdraví s následkem smrti a zneužití pravomoci.
GIBS však:
- dosud nerozhodla,
- dál vyslýchá svědky,
- protahuje řízení.
To vyvolává podezření, že se čeká na „politické“ řešení.
4. Co říkají experti?
Expert 1 – zásah možná oprávněný
- Policista měl vteřiny na rozhodnutí.
- Pachatel byl předtím ozbrojen.
- Mohly být obavy, že se po pádu dostane ke zbraním.
Expert 2 – zásah za hranou
- V okamžiku střelby byl Schmidt neozbrojený.
- Policie jej mohla po dopadu zadržet.
- Nelze střílet jen proto, že předpokládám, že by se mohl stát nebezpečným.
5. Zásadní otázky, které mohou změnit budoucnost
Podle právníků i Protikorupční linky je nutné, aby GIBS odpověděla zejména na:
1. Lze zastřelit člověka s prázdnýma rukama?
Pokud ano – kdo bude další?
2. Co je „bezprostřední ohrožení“?
Je hypotetická domněnka dostatečná?
3. Proč policie nepřizvala partnerku, o kterou podezřelý opakovaně žádal?
Vyjednávání mohlo situaci uklidnit.
4. Je zásah přiměřený, když policista stál metr od muže a měl jasný výhled?
5. Proč policisté ihned po zásahu mezi sebou používali vulgarity a “kolegialní podporu”, místo aby řešili proporcionalitu síly?
6. Reakce policie a mlčenlivost
- Policista Martin P. byl přeřazen, ale stále ve službě.
- Policie zavedla informační embargo.
- Vyjednavači ani kolegové se nechějí vyjadřovat.
7. Příbuzní: „Nezastřelili nebezpečného pachatele, ale nešťastného člověka“
Rodina trvá na tom, že:
- Schmidt nikomu nikdy neublížil,
- drogy užíval epizodicky,
- měl psychické problémy z dětství,
- měl podporu okolí, partnerku i syna.
Podle rodiny:
„Kdyby ho zastřelili, když mířil pistolí, nic bychom neřekli. Ale tohle byla poprava.“
8. Pieta sousedů
Pod oknem jeho bytu stojí dodnes pietní místo.
Sousedé se shodují:
Sousedé se shodují:
„Neměl nic v rukou. Tohle bylo zbytečné.“
9. Proč je výsledek GIBS extrémně důležitý
Pokud GIBS:
A) Uzavře případ jako oprávněný zákrok
→ Policie získá pravomoc střílet i neozbrojené osoby.
→ Zákon o policejní službě se fakticky posune do režimu „domněnkového ohrožení“.
→ Zneužitelnost bude obrovská – může dojít k:
→ Zákon o policejní službě se fakticky posune do režimu „domněnkového ohrožení“.
→ Zneužitelnost bude obrovská – může dojít k:
- likvidaci nepohodlných osob,
- krytí excesů,
- potlačování občanských práv.
B) Označí zákrok jako nepřiměřený
→ Ochrání se hranice mezi
oprávněným zákrokem a nezákonným použitím smrtící síly.
→ Zabrání se nebezpečnému precedentu.
oprávněným zákrokem a nezákonným použitím smrtící síly.
→ Zabrání se nebezpečnému precedentu.
GIBS musí rozhodnout – a společnost musí dát pozor
Případ Otakara Schmidta není jen tragédie jedné rodiny.
Je to lakmusový papírek, kde se láme:
Je to lakmusový papírek, kde se láme:
- hranice policejní moci,
- právo na život,
- princip proporcionality,
- důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky.
Pokud by stát legalizoval střelbu na neozbrojeného člověka, otevřel by dveře nejnebezpečnější formě moci – moci bez kontroly a odpovědnosti.
GIBS dnes rozhoduje nejen o policistovi Martinovi P.,
ale o budoucích limitech státní síly vůči vlastním občanům.
ale o budoucích limitech státní síly vůči vlastním občanům.
