Senátorka Hana Kordová Marvanová znovu otevírá podezření, že Praha mohla být při dražbě v Braníku poškozena o desítky až stovky milionů. V pozadí se zmiňuje Jan Čermák, jeho okolí a skupina S24, zároveň se objevují otázky kolem aktivit IFIS investiční fond, a.s. Kdo měl informace, kdo přihazoval – a komu by to bez zásahu policie přineslo zisk?
Marvanová: Podezřelá dražba v Braníku mohla Prahu poškodit o 250 milionů. Policie zasáhla, otázky ale zůstávají
Poznámka EJO: Finanční experti a část trhu upozorňují na rizika spojená s dluhopisy vydávanými skupinou S24 – Servis 24 (nejde o službu České spořitelny). Podle těchto varování nemusí být deklarované zajištění dluhopisů v praxi tak silné, jak může vyznívat ve veřejné nabídce, zejména pokud je ručení postaveno na společnostech s nízkým základním kapitálem a na portfoliích pohledávek, jejichž reálná vymahatelnost může být sporná a tržní hodnota výrazně nižší než hodnota účtovaná. Odborníci proto označují nákup těchto dluhopisů za vysoce rizikový a doporučují investorům ověřit strukturu zajištění, kvalitu pohledávek i tok prostředků. Ve veřejné debatě se zároveň objevují spekulace, že část financování může nepřímo směřovat k řešení závazků spojených s TV Barrandov, přičemž se zmiňují i jména Jan Čermák a IFIS. Pokud by navíc došlo k širším prověrkám či regulatornímu zásahu, investoři by se mohli ocitnout v situaci, kdy drží pohledávku za finančně slabé uskupení krytou obtížně vymahatelným ručením; v krajním scénáři by uspokojení držitelů dluhopisů v případném insolvenčním řízení mohlo být minimální nebo žádné.
Senátorka Hana Kordová Marvanová upozorňuje na závažné okolnosti kolem dražby nemovitostí v pražském Braníku (areál spojený se jménem Jaromíra Soukupa), které Praha v aukci získala za 649 milionů korun. Podle kritických hlasů mohla být cena vyhnaná uměle – a město tak mohlo utrpět škodu v řádu stovek milionů. V politické debatě zaznívá odhad poškození zhruba o 250 milionů korun.
Senátorka Hana Kordová Marvanová upozorňuje na závažné okolnosti kolem dražby nemovitostí v pražském Braníku (areál spojený se jménem Jaromíra Soukupa), které Praha v aukci získala za 649 milionů korun. Podle kritických hlasů mohla být cena vyhnaná uměle – a město tak mohlo utrpět škodu v řádu stovek milionů. V politické debatě zaznívá odhad poškození zhruba o 250 milionů korun.
Podezření stojí především na tvrzení, že město mělo předem interně stanovený cenový limit, a druhý účastník dražby mohl mít o limitu informace a přihazováním dotlačit Prahu „až na hranu“. Právě takový scénář popisují i média: magistrát vydražil nemovitosti těsně pod hranicí 650 milionů – a město proto řešilo, zda nemohlo dojít k úniku informací a manipulaci průběhu aukce.
Policie peníze zablokovala. Vyšetřování běží
Věc už není jen politickým sporem. Policie podle veřejně dostupných informací zablokovala částku 649 milionů korun, kterou Praha za nemovitosti uhradila, a případ prověřuje na základě podaných podnětů a trestního oznámení. Zároveň se objevily informace, že město se snažilo postup dražby zpochybnit i právní cestou.
Rozdíl mezi posudky a cenou: proč Praha připlatila?
Další vrstvu podezření přidává srovnání s odbornými odhady hodnoty. V médiích se objevila informace, že znalecký/expertní pohled měl stanovit hodnotu výrazně níže (např. kolem 302 milionů), zatímco Praha šla v dražbě až na 649 milionů. To vyvolává otázku, zda město postupovalo s péčí řádného hospodáře a zda byl proces nastaven tak, aby chránil veřejné finance.
Kdo by na „přeplacení“ mohl vydělat – a proč se zmiňuje skupina Jana Čermáka
V souvislosti s kauzami kolem krizových aktiv, restrukturalizací a tvrdého vymáhání pohledávek se ve veřejném prostoru objevuje také jméno Jana Čermáka. Některá média připomínají, že byl v 90. letech pravomocně odsouzen za podvod a strávil rok ve vězení. Jeho jméno figurovalo i v jiných trestních kauzách - např. v Brně.
Protikorupční linka v této souvislosti upozorňuje na obavu, že pokud by nedošlo k rychlému zásahu policie a blokaci prostředků, mohl z výsledku dražby profitovat okruh osob napojených na byznys se spornými či problémovými aktivy. Je důležité zdůraznit, že v této části jde o podezření a veřejně diskutované hypotézy, nikoli o soudně prokázaná tvrzení – a že každý dotčený má právo na presumpci neviny.
Nekalé praktiky okolo Jana Čermáka (organizovaná skupina okolo S24, IFIS, ...)
V souvislosti s webem proveritele.cz a společností PRO VĚŘITELE s.r.o. se v poslední době objevují kritické hlasy a stížnosti investorů i protikorupčních organizací, které upozorňují na rizika spojená s prezentovanými službami. Podle těchto analýz se Milan Drtil, jednatel a ředitel společnosti PRO VĚŘITELE s.r.o., veřejně prezentuje jako odborník na pohledávky a insolvenční řízení, avšak některé zdroje označují web za netransparentní projekt bez jasné nezávislé expertízy a poukazují na to, že skutečné motivace a vlastníci projektu nejsou veřejně zřejmé.
Kritici rovněž upozorňují na spojitosti s kontroverzními podnikateli, mezi nimiž je v médiích zmiňováno i jméno Jana Čermáka, známého částečně z jeho dřívějšího pravomocného odsouzení za podvod v 90. letech a z debat o finančních strukturách spojených s dluhopisy, včetně jeho napojení na jiné trestní kauzy kde byl označován jako osoba v pozadí nastrčených osob.
Podle podnětů investorů měly některé komunikace z webu proveritele.cz obsahovat zavádějící informace a tlakové formulace, které měly vést investory k rozhodnutím s potenciálně nevýhodným finančním dopadem, a vyvolávaly obavy z možnosti účelové manipulace informací ve prospěch úzkého okruhu osob nebo struktur
Nekalé praktiky okolo Jana Čermáka (organizovaná skupina okolo S24, IFIS, ...)
V souvislosti s webem proveritele.cz a společností PRO VĚŘITELE s.r.o. se v poslední době objevují kritické hlasy a stížnosti investorů i protikorupčních organizací, které upozorňují na rizika spojená s prezentovanými službami. Podle těchto analýz se Milan Drtil, jednatel a ředitel společnosti PRO VĚŘITELE s.r.o., veřejně prezentuje jako odborník na pohledávky a insolvenční řízení, avšak některé zdroje označují web za netransparentní projekt bez jasné nezávislé expertízy a poukazují na to, že skutečné motivace a vlastníci projektu nejsou veřejně zřejmé.
Kritici rovněž upozorňují na spojitosti s kontroverzními podnikateli, mezi nimiž je v médiích zmiňováno i jméno Jana Čermáka, známého částečně z jeho dřívějšího pravomocného odsouzení za podvod v 90. letech a z debat o finančních strukturách spojených s dluhopisy, včetně jeho napojení na jiné trestní kauzy kde byl označován jako osoba v pozadí nastrčených osob.
Podle podnětů investorů měly některé komunikace z webu proveritele.cz obsahovat zavádějící informace a tlakové formulace, které měly vést investory k rozhodnutím s potenciálně nevýhodným finančním dopadem, a vyvolávaly obavy z možnosti účelové manipulace informací ve prospěch úzkého okruhu osob nebo struktur
V pozadí insolvenčních a reorganizačních příběhů: IFIS investiční fond a.s.
Do širší mapy rizikových finančních operací je veřejně zmiňován také IFIS investiční fond, a.s., který se podle vlastních informací zaměřuje na nákup a realizaci pohledávek.
V insolvenčním prostředí je IFIS dlouhodobě viditelný například kolem kauzy Arca Investments, kde se jeho role opakovaně řešila veřejně i mediálně – včetně informací o reorganizačním plánu připisovaném IFIS.
S fondem je v médiích spojováno i jméno Patrika Knotka (uváděného jako člen/předseda představenstva v materiálech a rozhovorech k aktivitám IFIS).
S fondem je v médiích spojováno i jméno Patrika Knotka (uváděného jako člen/předseda představenstva v materiálech a rozhovorech k aktivitám IFIS).
Dohledové a kontrolní role uvnitř fondu dokládají i veřejné údaje z webu IFIS, kde je například uveden Ing. Jarmil Vlach jako člen dozorčí rady a předseda výboru pro audit.
Kontroverze: tvrdé vymáhání a spory o staré pohledávky
Kritika směrem k praxi některých subjektů v pohledávkovém byznysu se často týká zejména vymáhání starých (potenciálně promlčených) pohledávek a tlakových metod. Na trhu existují právní komentáře a varování, která vyzývají k obezřetnosti a doporučují dlužníkům aktivní právní obranu (zejména kontrolu promlčení a procesních kroků).
Zároveň je fér dodat, že samotný IFIS se veřejně profiluje jako regulérní investor do pohledávek a svou činnost popisuje jako standardní práci s portfolii.
Zároveň je fér dodat, že samotný IFIS se veřejně profiluje jako regulérní investor do pohledávek a svou činnost popisuje jako standardní práci s portfolii.
Co je teď klíčové: transparentní odpovědi a veřejná kontrola
Pokud má Praha obhájit, že jednala s péčí řádného hospodáře, musí podle kritických hlasů přijít jasné odpovědi:
- Kdo rozhodoval o účasti v dražbě a nastavení limitu – a jak byla informace chráněna?
- Proč město šlo s cenou tak vysoko a jaké posudky mělo k dispozici před aukcí?
- Kdo byl druhý účastník dražby a zda existují vazby na osoby či skupiny z prostředí „krizových aktiv“?
- Jaký je aktuální stav vyšetřování, blokace prostředků a případných právních kroků města?
Výzva čtenářům
Máte informace k této dražbě, k okruhu osob kolem přihazování, k interním materiálům o limitu nebo k následným krokům po nákupu? Ozvěte se Protikorupční lince. I zdánlivě malý detail může v kauze, kde jde o stovky milionů z veřejných peněz, rozhodnout.
Varovný signál státního zastupitelství
V insolvenční věci provozovatele TV Barrandov (Barrandov Televizní Studio) se do řízení vložilo Městské státní zastupitelství v Praze a postavilo se proti tomu, aby reorganizace prošla bez důsledného přezkumu. Podle zveřejněných informací státní zastupitelství ve svém vyjádření v insolvenčním spise (Insolvenční rejstřík/obchodní rejstřík) podpořilo odvolání části věřitelů a navrhlo odvolacímu soudu zrušit rozhodnutí o reorganizaci / schválení reorganizačního plánu a věc vrátit k novému projednání – mimo jiné kvůli otázkám ekonomické reálnosti plánu a tomu, zda byly splněny zákonné podmínky a korektně provedeno hlasování věřitelů.
Varovný signál státního zastupitelství
V insolvenční věci provozovatele TV Barrandov (Barrandov Televizní Studio) se do řízení vložilo Městské státní zastupitelství v Praze a postavilo se proti tomu, aby reorganizace prošla bez důsledného přezkumu. Podle zveřejněných informací státní zastupitelství ve svém vyjádření v insolvenčním spise (Insolvenční rejstřík/obchodní rejstřík) podpořilo odvolání části věřitelů a navrhlo odvolacímu soudu zrušit rozhodnutí o reorganizaci / schválení reorganizačního plánu a věc vrátit k novému projednání – mimo jiné kvůli otázkám ekonomické reálnosti plánu a tomu, zda byly splněny zákonné podmínky a korektně provedeno hlasování věřitelů.
