Jagland pod tlakem kauzy Epstein: razie, obvinění z korupce a otázky po „kompru“
Norskem otřásá další vlna dopadů takzvaných „Epstein files“ – zveřejněných dokumentů, které znovu rozkrývají vazby zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na politické a diplomatické elity. Do středu pozornosti se dostal bývalý norský premiér Thorbjørn Jagland, kterého Økokrim (norská jednotka pro hospodářskou kriminalitu) podezírá z „aggravated corruption“ (závažné korupce) a jehož nemovitosti byly předmětem policejních prohlídek.
Do toho přichází mediální bomba: norský server iNyheter rozšířil tvrzení, že se Jagland měl pokusit o sebevraždu a je hospitalizován ve vážném stavu. Jeho právní zástupce však podle dostupných agenturních a mediálních shrnutí popis „pokus o sebevraždu“ zpochybňuje a mluví o vážném zdravotním riziku a extrémním tlaku kolem vyšetřování. Tuhle část je tedy nutné brát jako spornou – potvrzená je hospitalizace a vážná situace, nikoli jednotná interpretace příčiny.
Co přesně norské úřady vyšetřují
Podle Økokrimu a informací citovaných agenturami se vyšetřování rozběhlo poté, co dokumenty z USA naznačily, že Jagland a/nebo členové jeho rodiny měli mezi lety 2011–2018 využívat Epsteinovy rezidence – konkrétně apartmány v Paříži a New Yorku a pobyty u Epsteinovy nemovitosti v Palm Beach na Floridě.
Vyšetřovatele zaujalo zejména to, že u nejméně jedné soukromé cesty se podle Økokrimu zdá, že cestovní náklady pro šest dospělých osob měl uhradit Epstein.
ABC zároveň uvádí, že spisy pracují i s konkrétními plánovanými cestami a širším rodinným okruhem, který měl Jaglanda na jednu z návštěv doprovodit.
ABC zároveň uvádí, že spisy pracují i s konkrétními plánovanými cestami a širším rodinným okruhem, který měl Jaglanda na jednu z návštěv doprovodit.
Razie a zrušení imunity
Prohlídky Jaglandových nemovitostí proběhly poté, co Rada Evropy (Committee of Ministers) zrušila Jaglandovu diplomatickou imunitu na žádost norských úřadů.
Policie při žádosti podle Al Jazeery řeší, zda přijaté výhody mohly naplnit znaky „pasivního úplatkářství“.
Policie při žádosti podle Al Jazeery řeší, zda přijaté výhody mohly naplnit znaky „pasivního úplatkářství“.
Jaglandův advokát Anders Brosveet potvrdil, že šlo o standardní postup u podobných případů, a uvedl, že Jagland chce, aby byla věc „důkladně vyjasněna“ a že se má dostavit k výslechu.
Kontakty, e-maily a „žádosti o pomoc“
Vyšetřování se neomezuje jen na pobyty. ABC News uvádí, že:
- v jednom e-mailu z roku 2014 měl Jagland žádat Epsteina o pomoc s financováním bytu v Oslu,
- a e-maily z roku 2018 mají ukazovat, že Epstein chtěl přes Jaglanda zprostředkovat kontakt na ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a prezentoval, že má „vhledy“ pro Vladimira Putina; Jagland měl slíbit, že to otevře u Lavrovova asistenta.
Jagland se dříve hájil tím, že šlo o „normální diplomatické kontakty“, později ale připustil „špatný úsudek“.
Zprávy o hospitalizaci a tlak kolem kauzy
Po raziích a zveřejnění podezření se v norském mediálním prostoru objevily zprávy o Jaglandově hospitalizaci. Část médií přebírala tvrzení o pokusu o sebevraždu, ale zároveň se objevily i informace, že právní zástupce tuto interpretaci odmítá a důraz klade na vážný zdravotní stav a dopady obrovského stresu. V tuto chvíli je proto férové psát, že Jagland je hospitalizován a případ vyvolal mimořádný tlak – zatímco okolnosti typu „pokus o sebevraždu“ zůstávají mediálně sporné.
Proč to znovu otevírá otázku CIA a „strategických informací“
V širším kontextu kauzy Epstein se už roky drží podezření, že finančník mohl mít ochranné krytí nebo roli informátora – a že některé kroky úřadů mohly být vedeny snahou „koupit čas“, kontrolovat tok informací nebo pracovat s důkazy selektivně. Zveřejnění milionů dokumentů a rozdílný přístup států k vyvozování odpovědnosti tyto úvahy dál živí – zvlášť když se objevují nové otřesy v Evropě.
Poznámka na konec článku
Spolupráce se CIA je logickou domněnkou, neboť CIA jakožto tajná služba nepotvrdila a ani nemůže potvrdit jakékoliv získávání strategických informací. Průběh otálení s vyšetřováním, protahování zveřejňování zajištěných důkazů a průběh vyšetřování ve světle těchto domněnek odpovídá, včetně „výhodnosti“ spáchané sebevraždy.