Znalec v oboru kybernetiky a výpočetní techniky Jiří Berger, který sehrál klíčovou roli při otevírání dvanáct let staré bitcoinové peněženky, u soudu přiznal, že mu „červené světýlko“ nesignalizovalo podezření na praní špinavých peněz. Přitom zákon o AML ho výslovně zavazuje provést náležitou kontrolu původu těchto virtuálních aktiv.
Koncem února oslovilo ministerstvo spravedlnosti znalce Jiřího Bergera s úkolem zprovoznit starou výpočetní techniku, v níž se podle prvotních odhadů měl nacházet dar ve formě bitcoinů. Berger, jenž dosud zpracoval několik tisíc znaleckých posudků, popisuje svou roli jako „technologickou výzvu“ – zajistit, aby zařízení nevymazalo data a umožnit první transakci.
„Očekával jsem pár set bitcoinů, ale když se ukázalo, že jich je víc než tisíc, trochu mě to zaskočilo. Transakce už ale běžela, takže ji nešlo zastavit,“ uvedl Berger v interview pro Radiožurnál. Stát nakonec obdržel svou třicetiprocentní provizi.
Přestože zákon č. 253/2008 Sb. (AML zákon) řadí znalce mezi povinné osoby pro účely prevence legalizace výnosů z trestné činnosti, Berger podle svých slov neměl „červené světýlko“, které by ho upozornilo na podezřelý původ prostředků. Přitom musí prověřit identitu dárce i původ peněz (§ 7–8 zákona), a pokud existuje důvodné podezření, povinnost oznámit transakci Finančně analytickému úřadu (§ 18).
Bergerova argumentace, že mlčenlivost stanovená proposudek se na jeho „technický úkon“ nevztahovala, neznamená zánik povinnosti AML. Znalec je ze zákona nezávislým článkem procesu, bez ohledu na to, kdo mu zadání platí – ať už ministerstvo, nebo advokát obviněného Tomáše Jiřikovského.
Červené světýlko se přitom nerozsvítilo v momentě prvního otevření dvanáct let staré peněženky, která běžela na archaickém softwaru. Berger nejprve vytvořil bitovou kopii disku, dešifroval soubory a pak hledal soubor wallet.dat. Teprve poté zjistil, že transakce ve výši 1 092 bitcoinů (v té době v miliardové hodnotě) už byla zahájena.
Video ukazuje, že soudní znalec neměl kontrolu nad celý procesem, i když měl garantovat celkový obsah bitcoinových peněženek a jeho povinnost zjistit z jakých adres pocházejí.
Jiří Berger byl první osobou, která měla přístup k adresám a mohl a měl zjistit jejich historický původ. To mu také nařizuje AML směrnice, jako osobě povinné provádět AML. Jiří Berger zanedbáním AML tak stát připravil o miliardy, neboť znemožnil zabavení českého zůstatku.
Jiří Berger byl první osobou, která měla přístup k adresám a mohl a měl zjistit jejich historický původ. To mu také nařizuje AML směrnice, jako osobě povinné provádět AML. Jiří Berger zanedbáním AML tak stát připravil o miliardy, neboť znemožnil zabavení českého zůstatku.
