Bývalý ústecký hejtman Jiří Šulc dostal nepravomocně čtyři roky vězení za zneužití pravomoci v kauze ROP Severozápad. Jeho trest nyní přezkoumá Vrchní soud v Praze.
Bývalý hejtman Ústeckého kraje a někdejší poslanec Jiří Šulc, který byl v minulosti výraznou tváří ODS na severu Čech, bude čekat na zásadní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Odvolací jednání ve vedlejší větvi rozsáhlé dotační kauzy ROP Severozápad je podle zveřejněných informací naplánováno na 1. září 2026.
Odvolací senát vedený soudcem Martinem Zelenkou bude přezkoumávat nepravomocný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ten Šulce v červenci 2025 uznal vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby a uložil mu čtyřletý nepodmíněný trest odnětí svobody. Součástí rozsudku je také peněžitý trest ve výši 300 tisíc korun a pětiletý zákaz působení ve funkcích veřejné moci spojených s rozhodováním o evropských a dalších veřejných prostředcích.
Rozsudek dosud není pravomocný. Jiří Šulc vinu odmítá a proti rozhodnutí se odvolal. Opravný prostředek podal rovněž státní zástupce Tomáš Minx, takže odvolací soud může rozhodnutí nejen potvrdit nebo zmírnit, ale za splnění zákonných podmínek také zrušit a věc vrátit k novému projednání.
Obhajoba považuje trest za nepřiměřeně přísný
Šulcův obhájce Daniel Volák označil uložený trest za velmi přísný. Poukazuje zejména na délku trestního řízení, které trvá přibližně osm let, a také na vážný zdravotní stav svého klienta.
Právě zdravotní problémy byly důvodem, proč byl Šulcův případ oddělen od hlavní větve procesu s dalšími obžalovanými. Soud tak mohl jeho případ projednat samostatně, aniž by se kvůli jeho zdravotnímu stavu dále zpomalovalo rozsáhlé řízení s více než dvěma desítkami dalších osob.
Odvolací soud se bude muset zabývat nejen samotnou vinou, ale také přiměřeností uloženého trestu, hodnocením důkazů a možným vlivem mimořádně dlouhého řízení na konečnou výši sankce.
Spor se týká jmenování Petra Kušnierze
Podstatou Šulcova případu je podle obžaloby způsob, jakým byl v roce 2009 vybrán a jmenován do čela Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Petr Kušnierz.
Jiří Šulc tehdy působil jako předseda Výboru Regionální rady. Státní zástupce tvrdí, že se podílel na účelovém ovlivnění výběrového řízení, jehož výsledkem mělo být předem připravené dosazení Kušnierze do funkce ředitele dotačního úřadu.
Podle obžaloby jednotlivé kroky ukazují, že Šulc věděl o porušování pravidel výběrového řízení a o vytváření zdání, že soutěž proběhla řádně. Žalobce rovněž poukazuje na to, že Šulc následně podepsal Kušnierzovi platový výměr.
Kušnierz měl podle tvrzení obžaloby v období od prosince 2009 do března 2011 neoprávněně získat na mzdě a dalších příjmech více než 2,1 milionu korun. O konečném právním posouzení těchto tvrzení však rozhodnou soudy a do pravomocného ukončení řízení je nutné na Jiřího Šulce pohlížet jako na nevinného.
Jiří Šulc byl odsouzen už v jiné větvi případu
Nejde o první případ, ve kterém se Jiří Šulc před soudem zodpovídal kvůli fungování dotačního úřadu ROP Severozápad.
V minulosti byl pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu v souvislosti s vyplacením takzvaných zlatých padáků bývalým ředitelům dotačního úřadu Petru Kušnierzovi a Pavlu Markvartovi. Aktuální řízení se však týká jiného skutku – údajného ovlivnění výběrového řízení a dosazení Kušnierze do funkce.
Právě opakované problémy kolem vedení úřadu jsou jedním z důvodů, proč se případ ROP Severozápad stal symbolem podezření z politického ovlivňování evropských dotací na severu Čech.
Kušnierz byl za dotační machinace opakovaně odsouzen
Petr Kušnierz patří mezi nejvýraznější postavy celé kauzy. V minulosti byl pravomocně odsouzen k sedmiletému trestu za ovlivňování dotačních projektů. Podle pravomocného rozsudku šlo v jedné z větví případu o projekty v celkové hodnotě téměř 1,5 miliardy korun. Část trestu si Kušnierz odpykal ve vězení a později byl podmíněně propuštěn.
Následně začal spolupracovat s policií a získal postavení spolupracujícího obžalovaného. Během pokračujícího procesu však svou původní výpověď zásadně změnil. U soudu uvedl, že žádná organizovaná zločinecká skupina podle něj neexistovala, a zpochybnil část vlastních dřívějších tvrzení.
Tento obrat může mít význam nejen pro posouzení Kušnierzovy důvěryhodnosti, ale také pro hodnocení důkazů proti dalším obžalovaným. Soudy však nemusejí jeho novější verzi automaticky přijmout. Musí ji porovnat s předchozími výpověďmi, dokumenty, odposlechy, svědeckými výpověďmi a dalšími důkazy.
Jedna z největších českých dotačních kauz
ROP Severozápad rozděloval evropské prostředky mezi projekty v Ústeckém a Karlovarském kraji. Podle obžaloby však měla část politiků, úředníků a podnikatelů vytvořit systém, jehož prostřednictvím byly některé dotační projekty zvýhodňovány nebo předem vybírány.
V hlavní větvi případu bylo obžalováno 27 lidí. Mezi obžalovanými se objevili někdejší hejtmani, regionální politici, úředníci i vlivní podnikatelé. Za hlavní představitele údajné organizované skupiny obžaloba označila bývalého senátora a politika ODS Alexandra Nováka a podnikatele Daniela Ježka.
Podle dříve zveřejněných informací se obžaloba zabývá údajně ovlivněnými evropskými dotacemi v řádu mnoha miliard korun. Některé zdroje uvádějí projekty v celkovém objemu kolem 14 miliard korun. Jde však o hodnotu posuzovaných nebo údajně ovlivněných projektů, nikoli automaticky o částku, která by byla v celém rozsahu prokázanou škodou.
Zářijové rozhodnutí může mít několik podob
Vrchní soud v Praze může nepravomocný rozsudek potvrdit. V takovém případě by se čtyřletý trest vězení, peněžitá sankce a zákaz činnosti staly pravomocnými.
Odvolací senát ale může rovněž trest zmírnit, změnit právní kvalifikaci, Šulce zprostit obžaloby nebo rozsudek zrušit a věc vrátit ústeckému krajskému soudu k novému projednání. Výsledek bude záviset také na rozsahu odvolání státního zástupce a obhajoby.
Zářijové jednání proto nebude pouze formální kontrolou rozsudku. Pro Jiřího Šulce může znamenat pravomocné potvrzení několikaletého pobytu ve vězení, ale také zásadní změnu dosavadního rozhodnutí.
Ať už Vrchní soud v Praze rozhodne jakkoliv, případ znovu připomene rozsah politického a úřednického selhání, které je s fungováním ROP Severozápad dlouhodobě spojováno. Konečnou individuální odpovědnost Jiřího Šulce však může určit pouze pravomocné soudní rozhodnutí.
