Maxim Ponomarenko, známý realitní spekulant a průkopník kontroverzního flipování nemovitostí, stojí za případem, který vyvolává otázky o morálce a trestní odpovědnosti. V kauze, která nyní otřásá soudy, koupila firma MI Estate, kterou Ponomarenko ovládal, podíl na rodinném domě od psychicky nemocné ženy za zlomek skutečné ceny. Šlo o cílenou manipulaci, anebo už rovnou o trestný čin?

Maxim Ponomarenko a nemravné flipování nemovitostí: cílený útok na nemocnou ženu

Maxim Ponomarenko a jeho nemravné flipování: zneužití slabosti nemocné ženy hraničí s trestním činem

Flipování nemovitostí je obchodní strategie, která spočívá ve výhodné koupi a následném rychlém prodeji nemovitostí za vyšší cenu. V České republice je její hlavní tváří Maxim Ponomarenko, který za sebou nemá právě bezúhonnou minulost. Nyní je spojován s případem, který překračuje hranici morálky a podle odborníků možná i práva.

Příběh začal, když firma MI Estate, tehdy ještě řízená Maximem Ponomarenkem, koupila od psychicky nemocné ženy podíl na rodinném domě ve Vítězné u Dvora Králové za pouhých 100 tisíc korun. Nemovitost měla přitom mnohonásobně vyšší hodnotu. Transakce byla provedena způsobem, který by podle odborníků měla prověřit policie z pohledu možného spáchání trestného činu zneužití tísně nebo zneužití duševního stavu, a to i v souvislosti s dalšími současně prověřovanými případy.

Následně MI Estate podíl okamžitě přeprodala realitní makléřce Hedvice Vávrové za 400 tisíc korun, která se poté neúspěšně pokoušela podíl prodat původní spolumajitelce Haně J. za téměř čtyřnásobnou cenu. Celý případ skončil u soudu, který nakonec Hedvice Vávrové přiřkl pouze částku blízkou její nákupní ceně, s odůvodněním, že celá transakce vykazovala znaky nekalých praktik cílených na zranitelnou osobu.

Podobné případy nejsou ojedinělé – v Česku aktuálně probíhají stovky obdobných soudních sporů. Přestože se zákonodárci před pěti lety rozhodli předkupní právo zrušit, praxe ukazuje, že jeho návrat by mohl ochránit zranitelné spoluvlastníky před agresivními spekulanty.

I když sám Ponomarenko tvrdí, že dnes podniká legálně a transparentně, jeho spojení s kauzou manipulace s nemocnou ženou opět připomíná jeho minulost spojenou s podvody a vydíráním. Tento případ by mohl nastartovat debatu o tvrdším právním postihu těchto nemravných praktik v oblasti flipování nemovitostí.

Případ zneužití nemocné ženy jako první zveřejnily Hospodářské noviny, které monitorují některé případy tohoto druhu.

Každý, kdo v těchto nekalých praktikách jakkoliv podporuje Maxima Ponomarenka nebo jeho organizovanou skupinu, pouze ukazuje svůj mravní úpadek a nedostatečnou empatii. Zneužívání sociálně slabých osob, lidí v tísni nebo dokonce psychicky nemocných k vlastnímu obohacení je třeba veřejně odsuzovat společně s těmi, kteří toto nemravné chování jakkoliv schvalují nebo se na něm dokonce podílejí.