Maxim Ponomarenko veřejně obvinil téměř všechny klíčové osoby spojované se společností MI ESTATE – od vedení, přes účetní, daňové poradce až po auditory a exekutory. Nevynechal ani rodinné příslušníky hlavního investora, když partnerku Ing. Josefa Ondříška nazval prostitutkou, která chce firmu vytunelovat. Pokud svá tvrzení nedokáže prokázat, hrozí mu nejen žaloby na ochranu osobnosti, ale i trestní stíhání za pomluvy a křivá obvinění.
Právní analýza: Obvinění z tunelování, falšování směnky, zkreslování účetnictví a krácení daně
V následujícím textu uvádíme základní přehled možných právních důsledků a relevantních ustanovení českého práva, která by mohla být aplikována v případě, že by se obvinění vznesená Maximem Ponomarenkem (tj. proti vedení MI ESTATE, účetním, auditorům a dalším osobám) ukázala buď jako pravdivá, anebo naopak nepodložená.
I. Trestněprávní rovina
- Tunelování (porušování povinnosti při správě cizího majetku, zpronevěra, podvod)
- Pokud by vedení či další osoby záměrně vyváděly majetek z firmy (tzv. „tunelování“), může se jednat o trestné činy jako:
- Porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku),
- Zpronevěra (§ 206 TZ),
- Případně podvod (§ 209 TZ), pokud by byly používány falešné skutečnosti k obohacení.
- Porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku),
- Při prokázání organizované formy se zvyšuje závažnost i možné trestní sazby.
- Pokud by vedení či další osoby záměrně vyváděly majetek z firmy (tzv. „tunelování“), může se jednat o trestné činy jako:
- Falšování směnky v hodnotě téměř půl miliardy
- Falšování či pozměňování cenných papírů (včetně směnek) může naplňovat skutkovou podstatu několika trestných činů, např.:
- Padělání a pozměňování peněz (§ 233 TZ) – i když zde jde primárně o peníze, analogie se řeší i v kontextu padělání cenných papírů,
- Podvod (pokud by směnka byla použita k vylákání plnění),
- Případně speciální ustanovení týkající se padělání listin, je-li prokázáno, že jejím cílem bylo vylákat majetkový prospěch.
- Padělání a pozměňování peněz (§ 233 TZ) – i když zde jde primárně o peníze, analogie se řeší i v kontextu padělání cenných papírů,
- Falšování či pozměňování cenných papírů (včetně směnek) může naplňovat skutkovou podstatu několika trestných činů, např.:
- Zkreslování účetnictví a krácení daně
- Zkreslování účetnictví může být kvalifikováno jako:
- Porušování povinnosti při správě cizího majetku,
- Nebo jako padělání a pozměňování obchodní listiny (§ 234 TZ) v případě úmyslné úpravy účetních dokumentů.
- Porušování povinnosti při správě cizího majetku,
- Krácení daně (§ 240 TZ) nastává tehdy, pokud v důsledku falešných faktur či dalších úkonů dojde ke snížení daňové povinnosti (nebo zvýšení nadměrného odpočtu DPH atd.). V případě, že se na takové praxi podílí více osob koordinovaně, hrozí i přísnější postih za organizovanou skupinu.
- Zkreslování účetnictví může být kvalifikováno jako:
- Zkreslování auditů
- Auditorská zpráva má být nezávislým potvrzením stavu účetnictví a hospodaření. Je-li prokázána spolupráce mezi auditorem a společností, která směřuje k vědomému zkreslení výsledků, mohou nastat důsledky:
- Trestní odpovědnost za spolupachatelství na hospodářském trestném činu (např. krácení daně, podvod apod.),
- Odebrání či pozastavení auditorské licence, pokud jde o disciplinární přestupek ze strany auditora.
- Trestní odpovědnost za spolupachatelství na hospodářském trestném činu (např. krácení daně, podvod apod.),
- Auditorská zpráva má být nezávislým potvrzením stavu účetnictví a hospodaření. Je-li prokázána spolupráce mezi auditorem a společností, která směřuje k vědomému zkreslení výsledků, mohou nastat důsledky:
- Pomluva a křivé obvinění (pokud by se tvrzení Ponomarenka ukázala nepravdivá)
- Pomluva (§ 184 TZ) nastává, jestliže někdo o jiné osobě sdělí nepravdivý údaj způsobilý ohrozit její vážnost či pověst.
- Křivé obvinění (§ 345 TZ) se týká situace, kdy někdo jiného křivě obviní z trestného činu úmyslně, tedy s vědomím, že takové tvrzení je nepravdivé.
- V případě, že by se prokázalo, že Maxim Ponomarenko vědomě šířil nepravdivá tvrzení, vystavuje se riziku trestního stíhání.
- Pomluva (§ 184 TZ) nastává, jestliže někdo o jiné osobě sdělí nepravdivý údaj způsobilý ohrozit její vážnost či pověst.
II. Občanskoprávní rovina
- Žaloby na ochranu osobnosti
- Dotčené osoby (zejména ti, které Ponomarenko veřejně spojil s prostitucí, účastí na hospodářské kriminalitě apod.) mohou v občanskoprávním řízení žádat:
- Omluvu,
- Stažení či odstranění urážlivých výroků z veřejného prostoru,
- Přiměřené zadostiučinění (tj. peněžitou náhradu) za poškození cti a dobré pověsti.
- Omluvu,
- Dotčené osoby (zejména ti, které Ponomarenko veřejně spojil s prostitucí, účastí na hospodářské kriminalitě apod.) mohou v občanskoprávním řízení žádat:
- Náhrada škody
- Pokud by neopodstatněná obvinění vedla k finanční újmě (ztráta klientů, poškození obchodní pověsti atd.), může se poškozený domáhat náhrady škody.
- V případě dokázaného tunelování by naopak mohla firma MI ESTATE či věřitelé vymáhat náhradu škody způsobené protiprávními kroky reálných pachatelů.
- Pokud by neopodstatněná obvinění vedla k finanční újmě (ztráta klientů, poškození obchodní pověsti atd.), může se poškozený domáhat náhrady škody.
III. Praktické důsledky a doporučení
- Rychlé prošetření: Orgány činné v trestním řízení (Policie ČR, státní zastupitelství) by měly co nejdříve ověřit relevanci obvinění, a zamezit tak dalším škodám.
- Důkazní břemeno: Leží do značné míry na obou stranách – pokud Ponomarenko disponuje reálnými důkazy (listinnými, svědeckými apod.), měl by je předložit. Stejně tak se však může bránit druhá strana, pokud se ukáže, že obvinění jsou vykonstruovaná.
- Možná eskalace: Pokud se potvrdí rozsáhlé hospodářské delikty, hrozí řetězení dalších kauz (daňové úniky, insolvenční podvody, komplicové v auditorských a poradenských službách).
- Mediální vliv: Veřejná a mediální pozornost je značná, což zvyšuje tlak na všechny zapojené a případné reputační ztráty mohou být vysoké bez ohledu na konečný výsledek.
IV. Závěr
Vznesená obvinění Maxima Ponomarenka ohledně tunelování firmy, falšování směnky a zkreslování účetnictví představují mimořádně závažné protiprávní jednání, pokud by se prokázala. Stejně závažný je i důsledek pro samotného Ponomarenka v případě, že by se ukázalo, že šíří nepodložené a nepravdivé informace se záměrem poškodit druhé.
Tato kauza zřetelně ukazuje nutnost rychlého a nezávislého prošetření ze strany orgánů činných v trestním řízení, a v případě opodstatnění některých obvinění i následné zahájení stíhání podezřelých. Pokud se však ukáže, že Ponomarenkova tvrzení byla zcela smyšlená, ponese sám trestní i občanskoprávní odpovědnost za způsobené škody či újmu na cti a dobré pověsti obviněných osob.
Možné trestní sazby podle výše způsobené škody
1. Podvod (§ 209 TZ)
- Základní skutková podstata: Kdo jiného uvede v omyl či využije jeho omylu a tím se neoprávněně obohatí, přičemž způsobí škodu.
- Trestní sazby:
- Větší škoda (nad 50 000 Kč) → až 5 let odnětí svobody.
- Značná škoda (nad 500 000 Kč) → až 8 let.
- Škoda velkého rozsahu (nad 10 000 000 Kč) → až 10 let.
- Větší škoda (nad 50 000 Kč) → až 5 let odnětí svobody.
Pokud se pohybujeme v desítkách až stovkách milionů korun, dostáváme se jasně do kategorie škody velkého rozsahu (tj. nad 10 mil. Kč). Zde může trestní sazba činit až 10 let odnětí svobody. Pokud by navíc figurovala organizovaná skupina, trestní zákoník umožňuje v určitých případech ještě přísnější postih.
2. Zpronevěra či porušování povinnosti při správě cizího majetku
- Zpronevěra (§ 206 TZ) i porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 TZ) mají podobné trestní sazby jako podvod, pokud jde o velký rozsah škody (tedy nad 10 milionů Kč).
- I zde se dostáváme k možné hranici až 10 let odnětí svobody, pokud se prokáže úmyslné jednání s cílem přivodit jinému škodu a sobě nebo jiným osobám neoprávněný majetkový prospěch.
3. Krácení daně (§ 240 TZ)
- Pokud by se v rámci tunelování (nebo jiného hospodářského deliktu) prokázalo i krácení daně ve škodě desítek či stovek milionů, lze opět hovořit o škodě velkého rozsahu.
- Trestní zákoník v takových případech umožňuje uložit trest odnětí svobody až na 10 let, případně ještě více, jsou-li dány další přitěžující okolnosti (organizovaná skupina, opakované páchání).
4. Dopad na Maxima Ponomarenka v případě prokázání jeho viny
- Pokud se ukáže, že sám Maxim Ponomarenko (anebo kdokoli z jím obviněných) působil aktivně při tunelování či jiném hospodářském deliktu a způsobil škodu v řádu desítek až stovek milionů, hrozila by mu trestní sazba typicky do 10 let odnětí svobody.
- V praxi by mohly dále zvýšit trest přitěžující okolnosti (např. organizovaná skupina, zvlášť vysoký prospěch, recidiva apod.).
5. Křivé obvinění a pomluva (pokud by tvrzení byla nepravdivá)
- Podle § 345 trestního zákoníku se u křivého obvinění pohybuje základní trestní sazba (tj. nejmírnější varianta) do 2 let odnětí svobody. Pokud je ale obvinění učiněno za závažnějších okolností (například je cíleno na spáchání zvlášť závažného zločinu, používá se veřejně, či způsobí-li obviněnému podstatnou újmu), může se trestní sazba zvýšit – a v nejextrémnějších případech (kdy falešné obvinění směřuje proti osobě, které by při prokázání viny hrozil trest nad 10 let, anebo pokud dojde k dalším zvlášť přitěžujícím následkům) může odnětí svobody dosáhnout až 8 let.
- Pomluva (§ 184 TZ) může vést k trestu odnětí svobody až na 2 roky, opět v závislosti na rozsahu a dopadu.
Při škodě v desítkách až stovkách milionů korun spadají činy jako podvod, zpronevěra nebo krácení daně do kategorie škody velkého rozsahu s trestní sazbou až 10 let odnětí svobody. Pokud by se zároveň jednalo o organizovanou skupinu, tresty se mohou dále přitvrdit.
Maxim Ponomarenko (nebo kdokoli jiný) se tedy v případě prokázané viny na tunelování, krácení daně či podobném hospodářském deliktu ve velkém rozsahu vystavuje vysokému riziku trestu odnětí svobody. Jestliže by se ale jeho obvinění ukázala jako neopodstatněná či vědomě lživá, hrozí naopak Ponomarenkovi trestní stíhání za křivé obvinění a pomluvu, byť s nižšími trestními sazbami.
