Insolvenční správkyně ve své závěrečné zprávě uvádí, že Mike Oganesjan zatajoval vysokou část příjmů přicházejících na zahraniční bankovní účet, a jeho postup hodnotí jako nepoctivý záměr. Vedle insolvenčního řízení pokračuje také trestněprávní prověřování. Vzhledem k jeho dřívějším podmíněným odsouzením by případné prokázání další trestné činnosti mohlo mít podstatně závažnější následky než samotný spor o oddlužení.
Mike Oganesjan už byl v minulosti pravomocně odsouzen. Podle veřejně dostupných zdrojů mu byl v roce 2022 uložen tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem a čtyřletou zkušební dobou za několik trestných činů, mimo jiné vydírání, výtržnictví a násilí proti úřední osobě. V dalším případu týkajícím se nebezpečného vyhrožování starostovi Velkých Hamrů byl původně odsouzen k nepodmíněnému trestu, který odvolací soud následně změnil na podmíněný trest; veřejné zdroje uvádějí zkušební dobu čtyři a půl roku.
Právě tato trestní minulost může být významná. Pokud by bylo pravomocně prokázáno, že Oganesjan během běžící zkušební doby spáchal další trestný čin, mohlo by to otevřít otázku výkonu dříve podmíněně odloženého trestu. Nejde však o automatickou „proměnu podmínky“. Podle § 83 trestního zákoníku rozhoduje soud, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se trest vykoná; zákon zároveň umožňuje ve výjimečných případech podmíněné odsouzení ponechat v platnosti a například prodloužit zkušební dobu či uložit další povinnosti.
V současné insolvenční věci správkyně podle zveřejněné zprávy uvádí, že Oganesjan dlouhodobě zatajoval vysoké příjmy přijímané na zahraniční účet. Kvůli zjištěnému nepoctivému záměru soudu doporučila, aby mu nebylo přiznáno osvobození od placení zbývajících pohledávek. Přihlášení věřitelé přitom byli později uspokojeni třetí osobou, což samo o sobě neřeší otázku, jak Oganesjan během oddlužení plnil své zákonné povinnosti.
Samostatně pokračuje trestněprávní rovina. European Justice Organization v březnu 2026 zveřejnila informaci, podle níž Okresní státní zastupitelství Praha-západ vrátilo věc policii s pokynem zahájit úkony trestního řízení a okolnosti dále prověřit. To je důležitý procesní posun, stále však nejde o pravomocné rozhodnutí o vině ani samo o sobě o důkaz, že Oganesjan trestný čin spáchal.
Jednou z právních kvalifikací, která může přicházet v úvahu, je poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku. Zákon postihuje mimo jiné situaci, kdy dlužník zatajením či odstraněním části svého majetku alespoň částečně zmaří uspokojení věřitele a způsobí zákonem předpokládanou škodu. Konkrétní naplnění všech znaků trestného činu však musí prokázat orgány činné v trestním řízení.
Stanovisko Protikorupční linky
Stanovisko odborníka Protikorupční linky lze formulovat například takto:
„Z veřejně známých podkladů je patrné, že okolnosti týkající se zatajených příjmů a zahraničního účtu nepovažovala za bezvýznamné insolvenční správkyně a již dříve se otázkou nepoctivého záměru zabýval insolvenční soud, věřitelé včetně Komerční banky i další subjekty. Bylo by proto překvapivé, kdyby orgány činné v trestním řízení tyto skutečnosti důkladně neposoudily také z hlediska trestního práva. To ovšem neznamená, že lze předjímat jejich závěr nebo Oganesjana označovat za pachatele nového trestného činu před pravomocným rozhodnutím soudu.“
Pro Oganesjana tak může být podstatná nejen otázka oddlužení. Pokud by trestní řízení v budoucnu vedlo k pravomocnému závěru, že během zkušební doby spáchal další trestný čin, mohl by příslušný soud řešit také další osud jeho dříve podmíněně odloženého trestu. Hrozba vězení proto není právní jistotou, ale při splnění zákonných podmínek může být reálným následkem dalšího vývoje kauzy.
Do pravomocného rozhodnutí je nutné zachovávat presumpci neviny.
