Zrušení oddlužení otevřelo cestu k trestnímu stíhání. Soud označil jednání Mikea Oganesjana za nepoctivé
Skutečnost, že soud dospěl k závěru o nepoctivém záměru Mikea Oganesjana, fakticky posvětila zahájení vyšetřování pro podezření z poškozování věřitelů. Podle závěrů soudu vznikla věřitelům škoda odpovídající celému rozsahu neuhrazených závazků.
Rozhodnutí soudu o zrušení oddlužení Mikea Oganesjana má zásadní právní důsledky. Nejde pouze o konec insolvenční ochrany dlužníka, ale o formální potvrzení závěru, že oddlužení nebylo sledováno poctivým záměrem. Tento závěr zároveň otevírá prostor pro trestněprávní rovinu celé věci.
Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které jsou neslučitelné s podmínkami oddlužení. Zejména se jednalo o jednání, jež soud vyhodnotil jako cílené a systematické, směřující k poškození věřitelů a k obcházení základních principů insolvenčního práva.
Na základě těchto zjištění soud dospěl k závěru, že dlužník nesplnil základní předpoklad oddlužení – tedy jednat poctivě a transparentně. Zrušení oddlužení tak nebylo sankcí za formální pochybení, ale důsledkem hodnocení celkového chování dlužníka v řízení.
Právní význam tohoto rozhodnutí spočívá i v tom, že soudní konstatování nepoctivého záměru vytváří základ pro zahájení trestního prověřování. Podezření se týká zejména poškozování věřitelů, přičemž škoda je soudem vnímána v rozsahu celého objemu neuhrazených závazků, které měly být v rámci oddlužení řešeny.
Soud k tomuto závěru dospěl v insolvenčním řízení, v jehož rámci hodnotil nejen formální plnění povinností, ale i skutečný smysl a účel jednání dlužníka. Rozhodnutí tak představuje jasný signál, že institut oddlužení nelze zneužívat jako nástroj k legalizaci nepoctivého jednání.
