Rodinné spory, zničená přátelství, ztracený domov a nekonečné soudní tahanice. Válka mezi zpěvačkou Helenou Vondráčkovou, jejím manželem Martinem Michalem, publicistou Janem Šináglem a jejím bratrem Jiřím Vondráčkem znovu plní titulky! A z celé tragikomedie těží hlavně bulvární média.

Rodinný spor mezi Helenou Vondráčkovou (77) a jejím bratrem Jiřím Vondráčkem (74), do něhož je nepřímo zapojena i zpěvačka Lucie Vondráčková (45), přerostl hranice soukromí. Po letech napjatých vztahů se do veřejného prostoru dostala zvuková nahrávka z roku 2018, ve které Jiří Vondráček hovoří s publicistou Janem Šináglem o údajně problematickém jednání manžela Heleny, Martina Michala.

„Martin Michal ničí firmy, nezaplatí, pošle je do konkurzu. To udělal několika podnikatelům,“ zazní na záznamu, který do redakce deníku Blesk dorazil anonymně spolu s dalšími dokumenty.

Vondráček zároveň přiznává, že sestru kontaktoval kvůli výzvě podnikatelů, kteří jej oslovili s kritikou Michala. Podle jeho slov však Helena odmítla jakoukoliv diskusi s tím, že „ji to nezajímá“.

❗ Spory se prohlubují, rozsudky padají

Z veřejných výroků Martina Michala i soudních rozhodnutí vyplývá, že informace šířené prostřednictvím Jana Šinágla byly soudem označeny za nepravdivé. Šinágl byl pravomocně odsouzen a kvůli exekučním řízením přišel o dům.

Martin Michal uvedl, že „cílem bylo rozbít jejich manželství“ a že vše bylo iniciováno právě Jiřím Vondráčkem, který „vše hodil na Šinágla“. Helena Vondráčková se od bratra zcela distancovala a kontakt s ním přerušila již v roce 2011.

Jiří Vondráček se však brání: „Nikdy bych své sestře neublížil, miluju ji.“ Jeho dcera Lucie Vondráčková byla zveřejněním nahrávky zasažena a přiznala, že situace ji dlouhodobě psychicky vyčerpává.

📚 Právní pohled: Kdy soukromý spor překročí práh zákona?

Z právního hlediska se případ dotýká několika oblastí:

1. Ochrana osobnosti (§ 81 a násl. občanského zákoníku)

Pokud byly šířeny nepravdivé informace, mají poškozené osoby nárok na ochranu dobrého jména, omluvu a případně i náhradu nemajetkové újmy. Soud již v minulosti rozhodl v neprospěch Jana Šinágla.

2. Trestní odpovědnost (pomluva podle § 184 trestního zákoníku)

Záleží na formě šíření, úmyslu a dopadu. Pokud by šlo o vědomé šíření nepravd, může jít i o trestný čin. V tomto případě však bylo vedeno občanskoprávní řízení.

3. Zneužití médií a nahrávek

Uniklé nahrávky pořízené bez souhlasu mohou být u soudu nepřípustné, pokud byly získány nezákonně. Média ale běžně využívají tzv. veřejný zájem jako obranu při jejich zveřejnění.

4. Mediální odpovědnost

Redakce, které tyto informace publikují, mohou nést odpovědnost, pokud zveřejní nepravdivé informace, ačkoliv zpravodajská hodnota sporu může být významná.

🎭 Z právního sporu se stává veřejné divadlo

Celý případ nese znaky dlouhodobě eskalovaného osobního konfliktu, který přestal být řešen pouze právní cestou. Veřejná výměna názorů a uniklé nahrávky slouží spíše jako nástroje mediálního tlaku než jako legitimní důkazy v právním řízení.

V současné fázi již není zřejmé, zda některá strana může z těchto přetrvávajících sporů reálně získat nápravu či spravedlnost. Vítězí jen média – a prohrávají všichni, kdo se na této tragikomické veřejné podívané podílejí.