Počet odposlechů a sledování v ČR stoupá. Policie loni nasadila přes 4 300 úkonů, nejvíce v krajích a u drogové kriminality.
Odposlechy a sledování v číslech
V České republice došlo v uplynulém roce k nárůstu počtu povolených odposlechů i sledování osob a věcí. Celkově jich bylo realizováno 4 302, což je o 710 více než v roce 2021, kdy byl počet těchto úkonů historicky nejnižší. Za růstem stojí zejména obtížnější a závažnější případy, zejména ty řešené specializovanými útvary Policie ČR.
V České republice došlo v uplynulém roce k nárůstu počtu povolených odposlechů i sledování osob a věcí. Celkově jich bylo realizováno 4 302, což je o 710 více než v roce 2021, kdy byl počet těchto úkonů historicky nejnižší. Za růstem stojí zejména obtížnější a závažnější případy, zejména ty řešené specializovanými útvary Policie ČR.
Zapojení specializovaných útvarů
- Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) měla loni povolení k odposlechu a sledování v 94 případech.
- Národní protidrogová centrála (NPC) získala povolení v 60 kauzách.
- Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě měla povolení pro 15 spisů.
Nejvyšší počet odposlechů ale zůstává na krajských ředitelstvích policie, kde bylo realizováno 1 101 případů. Útvary s celostátní působností (jako NCOZ či NPC) je sice využívají méně často, ale v jejich případech se jedná o výrazně závažnější a komplexnější kauzy.
Kriminalita v regionech
V roce 2023 bylo v Česku registrováno 181 417 trestných činů, o 0,3 % méně než v předchozím roce. Nejvíce kriminality se dlouhodobě odehrává v hlavním městě Praze, kde bylo za rok 2023 evidováno 41 070 trestných činů (22,6 % z celkového počtu). Následují Moravskoslezský, Středočeský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s pouhými 5 041 registrovanými trestnými činy (2,8 %).
V roce 2023 bylo v Česku registrováno 181 417 trestných činů, o 0,3 % méně než v předchozím roce. Nejvíce kriminality se dlouhodobě odehrává v hlavním městě Praze, kde bylo za rok 2023 evidováno 41 070 trestných činů (22,6 % z celkového počtu). Následují Moravskoslezský, Středočeský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s pouhými 5 041 registrovanými trestnými činy (2,8 %).
Dlouhodobé trendy v kriminalitě
- Od roku 2014 kriminalita postupně klesala a v roce 2018 klesl počet skutků pod 200 000.
- Rok 2019 přinesl mírný nárůst.
- Léta 2020 a 2021 ovlivněná pandemií znamenala výrazný pokles evidovaných trestných činů, nejméně jich bylo zaznamenáno v roce 2021.
- V roce 2022 přišel naopak prudší nárůst, zatímco v roce 2023 došlo k mírnému poklesu.
Typy trestné činnosti a účel odposlechů
Nejčastějším důvodem k nasazení odposlechů byla drogová kriminalita. NCOZ a NPC, které se na tyto zločiny specializují, vykazují vyšší počet použitých odposlechů na jeden případ. Další významnou kategorií je násilná trestná činnost, včetně vražd a vydírání, stejně jako hospodářské delikty.
Nejčastějším důvodem k nasazení odposlechů byla drogová kriminalita. NCOZ a NPC, které se na tyto zločiny specializují, vykazují vyšší počet použitých odposlechů na jeden případ. Další významnou kategorií je násilná trestná činnost, včetně vražd a vydírání, stejně jako hospodářské delikty.
Právní rámec a efektivita
Odposlechy jsou přísně regulovány trestním řádem – povolit je lze pouze u zvlášť závažných trestných činů s horní hranicí sazby nejméně osm let, případně u vybraných skutků, které vyžaduje stíhat mezinárodní smlouva.
Zhruba 77,5 % odposlechů přineslo přímý nebo nepřímý podíl informací užitečných pro trestní řízení. Přibližně 10,8 % nebylo využito vůbec, což lze považovat za neefektivní, a 11,7 % bylo neaktivních.
Odposlechy jsou přísně regulovány trestním řádem – povolit je lze pouze u zvlášť závažných trestných činů s horní hranicí sazby nejméně osm let, případně u vybraných skutků, které vyžaduje stíhat mezinárodní smlouva.
Zhruba 77,5 % odposlechů přineslo přímý nebo nepřímý podíl informací užitečných pro trestní řízení. Přibližně 10,8 % nebylo využito vůbec, což lze považovat za neefektivní, a 11,7 % bylo neaktivních.
Délka a ukončování odposlechů
Průměrná délka prvního soudního příkazu k odposlechu i skutečná doba odposlechu se dlouhodobě prodlužují. Policie však musí průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody k pokračování. Zhruba 39 % odposlechů bylo loni ukončeno předčasně, protože pominuly původní důvody.
Průměrná délka prvního soudního příkazu k odposlechu i skutečná doba odposlechu se dlouhodobě prodlužují. Policie však musí průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody k pokračování. Zhruba 39 % odposlechů bylo loni ukončeno předčasně, protože pominuly původní důvody.
Ochrana soukromí a informování osob
Po skončení trestního řízení je policie povinna informovat odposlouchávané osoby o tom, že byl tento prostředek použit. Pokud to neohrozí probíhající či jiné související řízení a bezpečnostní zájmy, byla v roce 2023 informována většina z celkem 143 osob, na které odposlech skončil.
Po skončení trestního řízení je policie povinna informovat odposlouchávané osoby o tom, že byl tento prostředek použit. Pokud to neohrozí probíhající či jiné související řízení a bezpečnostní zájmy, byla v roce 2023 informována většina z celkem 143 osob, na které odposlech skončil.
Tyto údaje ukazují, že odposlechy a sledování v trestním řízení jsou v Česku sice nástrojem relativně výjimečným (pouze u 1,1 % z celkového počtu „živých“ spisů), ale jejich počet i délka setrvale stoupají. Důvodem je rostoucí složitost závažné kriminality a potřeba efektivního dokazování, především u drogových kauz a organizovaného zločinu.