Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vědomě přijal dar v hodnotě jedné miliardy korun, jehož původ není doložen a je spojován s trestnou činností na darknetovém tržišti. Měl přitom zákonnou povinnost konat. Hrozí mu nejen politický skandál, ale i trestní stíhání.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti České republiky, se podle dostupných informací stal přímým příjemcem daru v hodnotě 1 000 000 000 Kč (1 miliarda Kč) ve formě kryptoměny, jejímž dárcem měl být Tomáš Jiříkovský – osoba spojovaná s provozem darknetového tržiště Nucleus Market. Tyto prostředky jsou opakovaně označovány za výnosy z trestné činnosti, jejichž legální původ nebyl prokázán.
Z výkladu AML zákona č. 253/2008 Sb. (zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) vyplývá, že každý veřejný funkcionář, včetně ministra, který má podezření na výnosy z trestné činnosti, má povinnost informovat Finanční analytický úřad (FAÚ). A to bez zbytečného odkladu, pokud transakce vykazuje znaky podezřelé operace (§ 18 odst. 1 AML zákona). Blažek tak měl dle této zákonné úpravy povinnost iniciovat AML kontrolu, případně dar odmítnout či pozastavit jeho přijetí do vyjasnění původu prostředků.
Skutečnost, že k tomu nedošlo, může mít pro Pavla Blažka závažné důsledky:
- Trestní odpovědnost za legalizaci výnosů z trestné činnosti (§ 216 TZ) – pokud věděl nebo musel vědět, že přijatý dar pochází z trestné činnosti a pomáhal jej legitimizovat.
- Zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ) – vědomým nekonáním v situaci, kdy měl na základě své funkce chránit veřejný zájem.
- Morální a politická odpovědnost – zneužití funkce k přijetí prostředků s nejasným původem, mlčení v otázce, která podléhá povinnému hlášení.
Pokud by bylo prokázáno, že ministr věděl o původu prostředků, mohl by čelit trestu odnětí svobody od 2 do 8 let, propadnutí majetku a okamžitému zbavení funkce. V případě kombinace výše uvedených skutků by mohlo jít o zvlášť závažné porušení povinností úřední osoby.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již podle informací z důvěryhodných zdrojů zasahuje na Ministerstvu spravedlnosti v souvislosti s přijetím daru v kryptoměně, jehož původ není transparentní. Přestože ministr Pavel Blažek celou věc veřejně bagatelizuje a tvrdí, že nešlo o nic nezákonného, právní realita je jiná – jako veřejný činitel měl jasnou povinnost jednat. Není pravda, že by nemusel zjišťovat původ peněz nebo podniknout příslušné kroky. Podle zákona č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, je každý, kdo má povědomí o podezřelé transakci, povinen ji oznámit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Tento princip platí zejména pro osoby ve vrcholných státních funkcích, kde se klade důraz na důslednou kontrolu původu veřejně přijatých prostředků. Pokud bude prokázáno, že Blažek vědomě nejednal navzdory jasným indiciím o podezřelém původu daru, může to pro něj znamenat nejen konec politické kariéry, ale i osobní trestněprávní odpovědnost.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již podle informací z důvěryhodných zdrojů zasahuje na Ministerstvu spravedlnosti v souvislosti s přijetím daru v kryptoměně, jehož původ není transparentní. Přestože ministr Pavel Blažek celou věc veřejně bagatelizuje a tvrdí, že nešlo o nic nezákonného, právní realita je jiná – jako veřejný činitel měl jasnou povinnost jednat. Není pravda, že by nemusel zjišťovat původ peněz nebo podniknout příslušné kroky. Podle zákona č. 253/2008 Sb., o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, je každý, kdo má povědomí o podezřelé transakci, povinen ji oznámit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Tento princip platí zejména pro osoby ve vrcholných státních funkcích, kde se klade důraz na důslednou kontrolu původu veřejně přijatých prostředků. Pokud bude prokázáno, že Blažek vědomě nejednal navzdory jasným indiciím o podezřelém původu daru, může to pro něj znamenat nejen konec politické kariéry, ale i osobní trestněprávní odpovědnost.
