Firma STAVGROUP je téměř dvě desetiletí v rejstříku, ale účetní závěrky chybí. Jak je možné, že tak dlouhé porušování zákonné povinnosti zůstává bez zásadních následků?
Společnost STAV GROUP, IČO 27914861, je podle veřejných údajů zapsána v obchodním rejstříku od roku 2007. Přesto ve sbírce listin nejsou dohledatelné účetní závěrky za jednotlivé roky její existence. Povinnost přitom ukládá zákon o účetnictví každé obchodní korporaci bez výjimky.
Máte zkušenost se společností STAVGROUP nebo informace o porušování pravidel? Nahlaste to zde:
https://protikorupcnilinka.cz/nahlaseni
Máte zkušenost se společností STAVGROUP nebo informace o porušování pravidel? Nahlaste to zde:
https://protikorupcnilinka.cz/nahlaseni
Účetní závěrka není formalita. Jde o základní dokument, který umožňuje státu, obchodním partnerům i veřejnosti ověřit ekonomické fungování společnosti. Pokud firma účetní dokumenty nezveřejňuje, znemožňuje tím kontrolu svého hospodaření a vyvolává zásadní otázky ohledně transparentnosti.
Skutečnost, že společnost STAVGROUP může být téměř dvě desetiletí zapsána v obchodním rejstříku bez řádně zveřejněných účetních výstupů, ukazuje nejen na problém konkrétní firmy, ale i na slabiny kontrolního systému. Rejstříkové soudy mají možnost ukládat pokuty či zahájit řízení o zrušení společnosti. Otázkou zůstává, proč v obdobných případech nedochází k rychlejším a důslednějším krokům.
Nezveřejňování účetnictví má být trestným činem
Případ STAV GROUP otevírá širší debatu: jsou současné sankce za nevedení nebo nezveřejňování účetnictví dostatečné?
Dlouhodobé neplnění účetních povinností by nemělo být vnímáno jako běžný administrativní přestupek. Pokud firma:
- nevede účetnictví řádně,
- nezveřejňuje účetní závěrky,
- nebo odmítá účetnictví předložit při kontrole,
může tím zásadně ohrozit daňovou transparentnost a férové podnikatelské prostředí.
V sektorech, kde se pohybují miliardové objemy peněz, může nedostatečný dohled znamenat obrovské rozpočtové ztráty. Ty pak nesou občané – ať už vyššími daněmi, nebo omezenými veřejnými službami.
Je proto na místě zvážit, zda by opakované a dlouhodobé porušování účetních povinností nemělo být kvalifikováno jako trestný čin s výrazně přísnějšími sankcemi podle trestního zákoníku. Vyšší odpovědnost statutárních orgánů by mohla výrazně zvýšit tlak na dodržování zákona.
Transparentnost není byrokratická zátěž. Je to základ důvěry v ekonomiku. Pokud stát nebude důsledně vyžadovat plnění účetních povinností, riskuje ztrátu kontroly nad částí podnikatelského prostředí.
